Francie zakázala vstup izraelskému ministrovi Ben‑Gvirovi po kontroverzním videu z flotily do Gazy

Diplomatické napětí mezi Izraelem a několika evropskými státy se v květnu 2026 výrazně vyostřilo poté, co izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben‑Gvir zveřejnil video související se zadržením aktivistů z humanitární flotily mířící do Pásma Gazy. Záběry vyvolaly ostrou mezinárodní kritiku – a Francie následně přijala neobvyklý krok: zakázala úřadujícímu izraelskému ministrovi vstup na své území.

Incident, který spor spustil

Izraelské bezpečnostní složky zachytily na moři humanitární konvoj známý jako Global Sumud Flotilla, který směřoval do Gazy. Na palubě byli aktivisté z různých zemí, včetně několika evropských občanů – mezi nimi i Francouzi. Podle zpráv byli někteří zadržené osoby po zásahu drženy v kleče se svázanýma rukama.

Krátce poté se na internetu objevilo video spojené s ministrem Ben‑Gvirem, na němž zesměšňuje a provokuje zadržené aktivisty. Záběry se rychle šířily na sociálních sítích a vyvolaly silnou reakci zejména v Evropě. Někteří představitelé EU označili chování ministra za ponižující a nepřijatelné – zvlášť vzhledem k tomu, že mezi zadrženými byli i občané členských států.

Francouzský ministr zahraničí Jean‑Noël Barrot následně oznámil, že Itamar Ben‑Gvir má zakázán vstup na francouzské území. Chování izraelského ministra vůči francouzským a evropským občanům označil za „nepřijatelné“ a „nevyslovitelné“.

Proč video vyvolalo tak silnou reakci

Klíčovou roli v mezinárodní kritice sehrály právě samotné záběry. Podle dostupných informací ukazovaly aktivisty donucené klečet se svázanýma rukama poté, co izraelské síly jejich lodě zadržely.

Evropské vlády upozorňovaly zejména na možné ponižující zacházení se zadrženými. Situaci dále vyhrotilo to, že vysoký vládní představitel veřejně vystupoval ve videu, v němž se zadrženým vysmívá. Některé evropské státy kvůli incidentu předvolaly izraelské diplomaty a žádaly vysvětlení.

Sankce a opatření už před tímto incidentem

Francouzský zákaz vstupu nepřišel zcela izolovaně. Ben‑Gvir už dříve čelil kritice a sankcím ze strany několika západních zemí.

V červnu 2025 Spojené království, Austrálie, Kanada, Nový Zéland a Norsko společně oznámily sankční opatření vůči Ben‑Gvirovi a dalšímu izraelskému ministrovi. Tyto kroky byly zdůvodněny obviněními z podněcování násilí vůči palestinským komunitám na Západním břehu Jordánu.

Opatření zahrnovala například zákaz cestování a v některých případech i zmrazení majetku v daných zemích.

Francie a Itálie tlačí na sankce celé EU

Po incidentu s flotilou začaly Paříž a Řím prosazovat koordinovanou reakci na úrovni Evropské unie.

Francie a Itálie vyzvaly EU, aby zvážila společné sankce proti Ben‑Gvirovi. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani požádal šéfku evropské diplomacie Kaju Kallasovou, aby zařadila otázku sankcí na program jednání ministrů zahraničí EU.

Rozhodnutí by však vyžadovalo souhlas všech 27 členských států, takže zatím není jisté, zda se EU na společném postupu shodne.

Dopad na vztahy mezi Izraelem a Evropou

Kontroverze kolem videa dále prohloubila napětí mezi Izraelem a některými evropskými vládami.

Po zveřejnění záběrů několik evropských zemí kritizovalo zacházení s aktivisty z flotily a předvolalo izraelské diplomaty.

Samotný francouzský zákaz vstupu je považován za jeden z nejtvrdších diplomatických kroků, jaké evropská země vůči úřadujícímu izraelskému ministrovi podnikla. Spolu s dřívějšími sankcemi jiných západních států a tlakem na opatření EU ukazuje incident na rostoucí politické napětí mezi Izraelem a částí evropských vlád, zejména v souvislosti s konfliktem v Gaze a politikou na Západním břehu Jordánu.

Navzdory ostré kritice však zatím nic nenasvědčuje úplnému přerušení diplomatických vztahů. Spor spíše odráží širší politické rozpory, které se projevují prostřednictvím sankcí, diplomatických protestů a debat uvnitř Evropské unie.