Izraelští bezpečnostní činitelé podle zpráv vyhodnotili, že Teherán by se mohl pokusit o koordinovaný útok s využitím raket a dronů proti Izraeli i zemím v Zálivu, které jsou spojenci Spojených států.
Logika tohoto varování je strategická: pokud by íránští představitelé uvěřili, že jednání s Washingtonem selhávají, mohli by se rozhodnout udeřit dříve, než by čelili možné americko-izraelské vojenské eskalaci.
Důležité podrobnosti však zůstávají nejasné. Neexistují žádné veřejně dostupné důkazy potvrzující načasování, cíle nebo operační plány údajného scénáře útoku. Většina informací pochází z mediálních zpráv odvolávajících se na nejmenované úředníky, nikoli z oficiálního zveřejnění zpravodajských informací.
Varování přichází na pozadí rozsáhlejšího konfliktu, který začal na konci února 2026, kdy Spojené státy a Izrael provedly koordinované údery na íránské cíle. Írán odpověděl raketovými a dronovými útoky v celém regionu, včetně úderů na Izrael, americké základny a spojenecké země na Blízkém východě.
Od té doby se střetnutí rozšířilo i mimo přímé údery a zahrnuje ekonomický tlak, narušení vzdušného prostoru a elektronický boj ovlivňující navigační systémy.
Nedávná hlášení rovněž naznačují, že státy v Zálivu, které hostí americké síly, již zažily incidenty s drony a útoky související s probíhajícím konfliktem, což podtrhuje možnost, že by se jakákoli eskalace mohla rozšířit i mimo samotný Izrael.
Jedním z nejjasnějších indikátorů regionálního rizika jsou varování leteckých úřadů.
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) prodloužila platnost výstrahy pro konfliktní zóny zahrnující většinu Blízkého východu a Perského zálivu – včetně Íránu, Izraele, Iráku, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru, Ománu, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Jordánska a Libanonu – a to do konce května 2026. Výstraha doporučuje aerolinkám, aby byly opatrné kvůli pokračující vojenské aktivitě a potenciálním hrozbám pro civilní letadla.
Podobně Úřad civilního letectví Singapuru varoval aerolinky před zvýšenou pravděpodobností rušení družicové navigace (GNSS) souvisejícího s vojenským napětím mezi Íránem a Izraelem. Takové rušení může narušit navigační a sledovací systémy používané komerčními letadly.
Varování vzdušného prostoru tohoto rozsahu jsou vzácná a obvykle se vydávají pouze tehdy, když regulační orgány usoudí, že bezpečnostní prostředí představuje pro civilní letectví věrohodné riziko.
Dalším signálem, který u analytiků vyvolává obavy, je neobvykle nízký komerční letecký provoz nad Íránem. Data ze sledování letů ukazují znatelné snížení přeletů nad íránským vzdušným prostorem, což je vzorec, který pozorovatelé dříve zaznamenali v obdobích předcházejících vojenské eskalaci.
Letecké společnosti se často vyhýbají rizikovému vzdušnému prostoru dávno předtím, než ho vlády oficiálně uzavřou. Náhlý pokles provozu tak může někdy sloužit jako včasný indikátor rostoucího napětí.
V regionu rovněž zesílilo elektronické rušení. Rušení a spoofing GPS – techniky, které narušují nebo falšují signály družicové navigace – jsou během konfliktu široce hlášeny.
Analytici uvádějí, že tato narušení ovlivnila lodní dopravu a navigaci v blízkosti Hormuzského průlivu a v celém Perském zálivu a v některých případech během období silného rušení zasáhla stovky nebo dokonce tisíce lodních a leteckých systémů.
Taková taktika může sloužit k několika vojenským účelům: zmást navigační systémy, zkomplikovat sběr zpravodajských informací a zvýšit nejistotu pro civilní dopravu pohybující se strategickými vodními cestami.
Varování se také časově shoduje s probíhajícími, ale křehkými jednáními mezi Íránem a Spojenými státy o širším konfliktu a jaderných otázkách. Zprávy naznačují neshody mezi politickými představiteli a nejistotu ohledně toho, zda rozhovory mohou přinést trvalou dohodu.
Když diplomacie v aktivním konfliktním prostředí uvízne na mrtvém bodě, vojenští plánovači na všech stranách obvykle počítají s možností obnovení bojů. Tato dynamika zvyšuje motivaci připravovat se na preventivní akci.
Žádný z těchto ukazatelů – zpravodajské varování, letecké výstrahy, rušení GPS nebo snížený letecký provoz – sám o sobě nedokazuje, že je útok bezprostřední. Dohromady však vykreslují obraz regionu, který se nachází v prostředí vysoké pohotovosti, kde rostou rizika chybného odhadu.
Nejsilnější veřejně ověřitelné důkazy se týkají bezpečnostních výstrah pro letectví a narušení elektronické navigace. Konkrétní tvrzení, že Írán připravuje bezprostřední překvapivý útok, zůstává pravděpodobné, ale není nezávisle potvrzeno ve veřejně přístupných zpravodajských materiálech.
Varování v současné době zdůrazňuje, jak rychle by se konflikt mohl rozšířit, pokud diplomacie selže a některá ze stran dospěje k závěru, že vojenská eskalace je nevyhnutelná.