Americké ministerstvo financí spustilo Operaci Economic Fury. Jak se jí podařilo zmrazit kryptoměny napojené na Írán?

Jak k zabavení došlo?

• Role OFAC (Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv): OFAC 24. dubna 2026 aktualizoval záznam o Íránské centrální bance na svém seznamu SDN (Specially Designated Nationals). K této aktualizaci připojil i konkrétní adresy kryptoměnových peněženek. Jakmile je subjekt na tomto seznamu, veškerý jeho majetek v dosahu americké jurisdikce je považován za blokovaný a je nelegální s ním obchodovat. OFAC přitom ve svých pokynech výslovně uvádí, že není třeba mít vyčerpávající seznam všech adres – pokud subjekt spadá pod sankce, jsou blokovány všechny jeho prostředky, včetně těch v kryptoměnách.

• Role Tetheru (emitenta USDT): Poté, co byly adresy identifikovány a oficiálně spojeny se sankcionovanými íránskými aktéry, nastoupila společnost Tether. Ta má jako vydavatel stablecoinu USDT plnou technickou kontrolu nad svými tokeny. Její systém umožňuje zmrazit prostředky na úrovni samotného chytrého kontraktu. Výsledkem bylo zmrazení 344 milionů dolarů v USDT na dvou adresách sítě Tron – což je podle dostupných informací největší jednorázové zmrazení stablecoinu v historii.

• Role blockchainové analýzy (Chainalysis, Arkham): Společnost Chainalysis potvrdila, že OFAC akce z 24. dubna přidala nové kryptoměnové adresy spojené s íránskou centrální bankou a že k zmrazení došlo v souvislosti s touto významnou vymáhací akcí. Prakticky vzato, blockchainová analýza umožnila přiřadit adresy peněženek, dohledat s nimi spojené toky a propojit je se sankcionovanými íránskými subjekty. To byl nezbytný předpoklad pro to, aby OFAC mohl adresy přidat na seznam a Tether je následně zablokovat. Analytická firma Arkham mezitím zveřejnila veřejnou mapu peněženek napojených na íránskou centrální banku, což celý proces zpřehlednilo.

Proč je v centru pozornosti burza Binance?

Vyšetřování se zaměřilo také na největší kryptoměnovou burzu světa. Deník Wall Street Journal (WSJ) zveřejnil zprávu, podle které síť napojená na íránského finančníka Babaka Zanjaniho (který sám sebe označuje za „operátora proti sankcím“) zpracovala přibližně 850 milionů dolarů prostřednictvím účtu na Binance během dvou let. WSJ dále uvedl, že američtí žalobci prověřují, zda Binance nebyla využita k obcházení amerických sankcí a přesměrování finančních prostředků napojených na íránské sítě. Je důležité zdůraznit, že Binance tato obvinění důrazně popřela a označila je za nepravdivá nebo hanlivá. Tato část příběhu proto zůstává ve fázi vyšetřování a obvinění, nikoli prokázaného porušení zákona.

Proč je to důležitý milník?

Tento případ demonstruje, že vymáhání sankcí ve světě kryptoměn stále méně spoléhá na zabavování nativních tokenů jako je Bitcoin (které je technicky složité). Namísto toho se úřady zaměřují na identifikaci peněženek a následné donucení centralizovaných uzlů ekosystému – emitentů stablecoinů a burz – k zablokování přístupu k finančním prostředkům.

Je to také důvod, proč je Binance v této kauze tak citlivá: i když se prostředky pohybují na veřejném blockchainu, velké burzy slouží jako brána do tradičního finančního systému (tzv. off-ramp), místo likvidity a účetní vrstva, na kterou se vyšetřovatelé v případech obcházení sankcí zaměřují.

Důležité upozornění:

• Aktualizace sankčních seznamů OFAC a samotný mechanismus jsou dobře podloženy oficiálními materiály amerického ministerstva financí.
• Celková částka „téměř 500 milionů dolarů“ a obvinění týkající se Binance a Babaka Zanjaniho vycházejí především z veřejných prohlášení ministra Bessenta a z reportáže deníku Wall Street Journal. V dostupných výsledcích vyhledávání není přímý obžalovací spis ministerstva spravedlnosti (DOJ). Část o Binance je proto třeba chápat jako zveřejněné vyšetřování, nikoli jako potvrzený závěr úřadů.