EU Chips Act II: Proč chce Brusel od automobilek diverzifikovat dodavatele čipů

První evropský Chips Act vytvořil rámec pro posílení ekosystému polovodičů v EU prostřednictvím investic, podpory výzkumu a monitorování dodavatelského řetězce. Jeho cílem bylo:

• Zvýšit výrobní kapacitu a inovace
• Zlepšit odolnost dodavatelského řetězce
• Snížit závislost na externích dodavatelích
• Postavit Evropu do role lídra v čipových technologiích

Dlouhodobým cílem EU je ambiciózní: zvýšit podíl Evropy na světové výrobě polovodičů na 20 % do roku 2030.

Očekává se, že Chips Act II tato opatření zpřesní a rozšíří, nikoli nahradí, s důrazem na průmyslovou odolnost a strategickou autonomii.

Proč chce EU, aby automobilky diverzifikovaly dodavatele čipů

Jednou z nejdiskutovanějších myšlenek spojených s novou legislativou je požadavek, aby automobilky diverzifikovaly své dodavatele polovodičů.

Podle draftů, o kterých informovala evropská média, by výrobci automobilů mohli být povinni odebírat určité čipy od alespoň dvou dodavatelů a zahrnout odolnost dodavatelského řetězce do svých nákupních rozhodnutí.

Logika je přímá: chybějící jediná součástka může zastavit celou výrobní linku. Pokud kritické čipy pocházejí jen od jednoho dodavatele – nebo z jedné geopolitické oblasti – riziko narušení prudce roste.

Evropští politici stále častěji vnímají dodávky polovodičů nejen jako ekonomickou otázku, ale také jako otázku strategické bezpečnosti spojenou s technologickou suverenitou.

Krize Nexperia v roce 2025: Varování pro Evropu

Snaha o přísnější pravidla odolnosti nabrala na síle po krizi Nexperia v roce 2025, která narušila globální automobilový dodavatelský řetězec.

Koncem září 2025 převzala nizozemská vláda kontrolu nad Nexperií, nizozemským výrobcem polovodičů vlastněným čínskou společností Wingtech Technology, s odvoláním na národní bezpečnost.

Čína reagovala odvetnými exportními omezeními postihujícími dodavatelský řetězec Nexperie, což zvýšilo napětí a ohrozilo dostupnost automobilových polovodičů.

Protože Nexperia vyrábí hojně používané čipy pro automobilovou elektroniku, narušení rychle vyvolalo obavy z odstavení výroby v celém evropském automobilovém průmyslu.

Epizoda odhalila několik strukturálních slabin:

• Silná závislost na omezeném počtu dodavatelů
• Koncentrace výroby v geopoliticky citlivých regionech
• Slabá viditelnost složitých dodavatelských řetězců polovodičů

Pro tvůrce politik v Bruselu krize posílila potřebu považovat dodávky čipů za kritickou infrastrukturu, nikoli čistě komerční záležitost.

Opatření diskutovaná pro Chips Act II

Ačkoli konečný text zákona dosud nebyl zveřejněn, politické diskuse a zprávy poukazují na několik možných nástrojů.

Pravidla pro zajišťování zdrojů na základě rizika

Výrobci automobilů by mohli být povinni prokázat diverzifikaci dodávek klíčových polovodičových součástek, včetně zajištění zdrojů od více dodavatelů.

Podmíněné dotace

Veřejné financování by mohlo být vázáno na cíle odolnosti – podobně jako první Chips Act spojuje finanční podporu s projekty, které posilují evropskou dodavatelskou kapacitu.

Rozšířené financování EU pro polovodičové projekty

Průmyslové skupiny a politické diskuse o „Chips Act 2.0“ navrhují silnější centralizované mechanismy financování EU pro urychlení investic a konkurenceschopnosti v oblasti polovodičů.

Širší nástroje pro odolnost dodavatelského řetězce

EU také zkoumá způsoby, jak zlepšit monitorování, koordinaci poptávky a průmyslové škálování v celém hodnotovém řetězci polovodičů.

Tato opatření jsou stále předmětem diskuse a konečný zákon se může od současných návrhů lišit.

Jak plap zapadá do evropské strategie v oblasti polovodičů

Chips Act II je součástí širšího evropského úsilí o posílení technologické suverenity v klíčových odvětvích.

Evropa v současnosti silně spoléhá na výrobu polovodičů mimo region. Původní Chips Act byl navržen k překlenutí této mezery mobilizací více než 43 miliard eur ve veřejných a soukromých investicích na rozšíření výzkumu, návrhu a výrobní kapacity.

Strategie kombinuje několik prvků:

• Dotace a pobídky pro nové továrny na polovodiče
• Podpora výzkumu a schopnosti návrhu čipů
• Monitorování krizí a koordinace mezi členskými státy EU
• Opatření pro odolnost dodavatelského řetězce pro klíčová odvětví

Automobilová výroba hraje v této strategii ústřední roli, protože je jedním z největších průmyslových odvětví Evropy a jedním z nejcitlivějších na nedostatek čipů.

Co bude dál

Chips Act II zůstává plánovaným návrhem, nikoli přijatým zákonem. Harmonogram Evropské komise naznačuje, že legislativní návrh by mohl být zveřejněn v roce 2026 po přezkoumání zpětné vazby zúčastněných stran a výkonnosti původního zákona.

Pokud bude přijat, bude nový rámec znamenat posun v tom, jak Evropa přistupuje k dodávkám polovodičů – od čistě tržního modelu k strategické průmyslové politice zaměřené na odolnost, diverzifikaci a domácí kapacity.

Krize Nexperia ukázala, jak rychle může geopolitický spor rezonovat dodavatelskými řetězci. Pro evropské tvůrce politik je Chips Act II pokusem zajistit, aby příští narušení nezastavilo továrny na kontinentu.