Tento scénář sám o sobě neznamená rozsáhlý kolaps úrody. Úřady podporují dřívější setí, opravy zavlažovacích systémů, nasazení vodních čerpadel a používání odrůd s kratší dobou zrání. Indonésie zároveň uvedla, že v roce 2026 zatím neočekává potřebu dovozu rýže. Úspěch těchto opatření však bude záviset na místní dostupnosti vody a načasování dešťů.

Indie a jižní Asie: rozhodne monzun

V Indii se hlavní cesta dopadu vede přes monzun. Podprůměrné srážky a vyšší teploty ohrožují plodiny pěstované v období kharif, například rýži a kukuřici. Mohou zpozdit setí, snížit výnosy a oslabit příjmy zemědělců závislých na dešti. Sezónní výhled Světové meteorologické organizace upozornil na zvýšenou pravděpodobnost podprůměrných srážek nad indickým subkontinentem. Další regionální výhledy zároveň předpokládají nadprůměrné teploty ve velké části jižní a jihovýchodní Asie.

Indie do tohoto rizikového období vstupuje už s citelným růstem cen potravin. Oficiální data za červenec 2026 uvádějí potravinovou inflaci 5,52 %. Celková inflace dosáhla ve venkovských oblastech 4,84 % a ve městech 3,96 %. Slabší sklizeň by tak zasáhla kupní sílu domácností i rozhodování indické centrální banky. Vyšší ceny potravin totiž ztěžují podporu hospodářského růstu bez rizika širšího inflačního tlaku.

Jak se z výkyvu počasí stává ekonomický problém

Mechanismus je poměrně přímočarý:

1. Méně srážek a vyšší teploty sníží nebo zpozdí zemědělskou produkci.
2. Místní nabídka se ztenčí, nejrychleji u zeleniny a dalších rychle se kazících potravin.
3. Ceny potravin vzrostou a domácnostem klesnou reálné příjmy.
4. Spotřebitelé omezí výdaje mimo základní potřeby, zatímco vlády čelí tlaku na podporu potravin nebo uvolnění státních zásob.
5. Zemědělcům i potravinářským firmám vzrostou náklady na zavlažování, palivo, hnojiva a dopravu.

El Niño tak může způsobit současně nabídkový i nákladový šok. Nedostatek hnojiv a drahá nafta omezí schopnost zemědělců kompenzovat nepříznivé počasí. Obavy o sklizeň už byly spojovány také s výpadky hnojiv a paliv.

Pravděpodobnějším důsledkem bude pomalejší růst v ohrožených ekonomikách, nikoli automaticky globální recese. Nejvíce by utrpěly venkovské domácnosti, země závislé na dovozu potravin a lidé, kteří za základní potraviny utrácejí velkou část příjmu.

Palmový olej: opožděné riziko pro roky 2027–2028

Trh s palmovým olejem ovlivňují dvě síly zároveň: politicky podporovaná poptávka po biopalivech v Indonésii a opožděný dopad sucha na výnosy palmových plantáží.

Indonéský mandát B50 pro biopaliva, zavedený v červenci 2026, má zvýšit domácí spotřebu palmového oleje o 11 % na 25,3 milionu tun. Exportovatelná nabídka by se v marketingovém roce 2026/27 mohla snížit na 23,1 milionu tun. Větší podíl sklizně využitý pro palivo znamená menší nabídku pro zahraniční odběratele a vytváří tlak na světový trh jedlých olejů.

Dopad počasí se může projevit až později. Malajsijská společnost SD Guthrie očekává, že El Niño ovlivní produkci palmového oleje v letech 2027 a 2028. Výstup v roce 2026 by podle ní měl zůstat z velké části nedotčen, protože reakce palem na sucho přichází s prodlevou 12 až 16 měsíců. Pro plánování potravin je tato prodleva důležitá: ceny mohou reagovat na očekávání dříve, než se na plantážích projeví plný rozsah ztrát.

Kombinace vyšší poptávky kvůli programu B50 a sucha už vyvolala obavy z napjatější bilance palmového oleje a poklesu globálních zásob. Jeden z tržních reportů citoval prognózu, podle níž by světové zásoby mohly v sezoně 2026/27 klesnout na nejnižší úroveň za devět let. Dovozově závislí spotřebitelé by tento vývoj pocítili například v cenách kuchyňských olejů a dalších výrobků využívajících rostlinné tuky.

Proč velké zásoby obilí mohou zabránit globálnímu nedostatku

Téměř rekordní zásoby a vládní rezervy mohou stabilizovat dostupnost obilí na mezinárodních trzích. Zásoby pšenice a rýže v Indii byly podle dostupných zpráv nad úrovní strategických rezerv, což vytváří určitou ochranu před prudkým růstem cen.

Zásoby však nejsou totéž co cenově dostupné potraviny. Pomohou jen tehdy, když je vlády uvolní, dovoz se dostane do deficitních regionů, funguje doprava a obchodní politika dodávky neblokuje. Vývozní omezení, panické nákupy, oslabení měny a nerovnoměrná distribuce mohou proměnit dostatečné globální zásoby v místní nedostatek.

Nejpravděpodobnější je proto mozaikový scénář: vážný nedostatek nebo nedostupné potraviny v okresech zasažených suchem a v chudších dovozových zemích, zatímco jinde zůstanou dodávky dostatečné.

Riziko potravinové nejistoty nebude rozloženo rovnoměrně

Nejmenší schopnost absorbovat vyšší ceny mají chudé domácnosti, drobní zemědělci bez zavlažování, komunity zasažené konflikty a státy závislé na dovozu potravin. Škody mohou zmírnit systémy včasného varování, předem připravená finanční či potravinová pomoc, dostupnost osiva a hnojiv, podpora zavlažování a otevřený obchod.

Často uváděný odhad, že do konce roku 2027 by akutní potravinová nejistota mohla zasáhnout dalších 49 milionů lidí, dostupné podklady samy o sobě nepotvrzují. Je proto namístě chápat jej jako neověřený scénář, nikoli jako potvrzenou prognózu.

Co čekat v letech 2026–2027

Nejpevnější závěry dostupných dat lze shrnout do čtyř bodů:

• Vyšší a kolísavější ceny rýže, zeleniny a jedlých olejů na exponovaných trzích.
• Nižší nebo opožděná zemědělská produkce tam, kde je hospodaření závislé na dešti a omezeném přístupu k vodě.
• Napjatější trh s palmovým olejem, přičemž největší dopad na produkci se pravděpodobně projeví v letech 2027–2028.
• Pomalejší růst a nižší reálné příjmy v ohrožených ekonomikách, protože potraviny pohltí větší část rozpočtů domácností.

Celosvětový nedostatek obilí je méně pravděpodobný než lokální výpadky a krize cenové dostupnosti. Riziko by se výrazně zhoršilo, pokud by se dlouhé sucho spojilo s výpadky hnojiv a nafty, omezením vývozu nebo opožděnou humanitární pomocí.

Tento scénář sám o sobě neznamená rozsáhlý kolaps úrody. Úřady podporují dřívější setí, opravy zavlažovacích systémů, nasazení vodních čerpadel a používání odrůd s kratší dobou zrání. Indonésie zároveň uvedla, že v roce 2026 zatím neočekává potřebu dovozu rýže. Úspěch těchto opatření však bude záviset na místní dostupnosti vody a načasování dešťů.

Indie a jižní Asie: rozhodne monzun

V Indii se hlavní cesta dopadu vede přes monzun. Podprůměrné srážky a vyšší teploty ohrožují plodiny pěstované v období kharif, například rýži a kukuřici. Mohou zpozdit setí, snížit výnosy a oslabit příjmy zemědělců závislých na dešti. Sezónní výhled Světové meteorologické organizace upozornil na zvýšenou pravděpodobnost podprůměrných srážek nad indickým subkontinentem. Další regionální výhledy zároveň předpokládají nadprůměrné teploty ve velké části jižní a jihovýchodní Asie.

Indie do tohoto rizikového období vstupuje už s citelným růstem cen potravin. Oficiální data za červenec 2026 uvádějí potravinovou inflaci 5,52 %. Celková inflace dosáhla ve venkovských oblastech 4,84 % a ve městech 3,96 %. Slabší sklizeň by tak zasáhla kupní sílu domácností i rozhodování indické centrální banky. Vyšší ceny potravin totiž ztěžují podporu hospodářského růstu bez rizika širšího inflačního tlaku.

Jak se z výkyvu počasí stává ekonomický problém

Mechanismus je poměrně přímočarý:

1. Méně srážek a vyšší teploty sníží nebo zpozdí zemědělskou produkci.
2. Místní nabídka se ztenčí, nejrychleji u zeleniny a dalších rychle se kazících potravin.
3. Ceny potravin vzrostou a domácnostem klesnou reálné příjmy.
4. Spotřebitelé omezí výdaje mimo základní potřeby, zatímco vlády čelí tlaku na podporu potravin nebo uvolnění státních zásob.
5. Zemědělcům i potravinářským firmám vzrostou náklady na zavlažování, palivo, hnojiva a dopravu.

El Niño tak může způsobit současně nabídkový i nákladový šok. Nedostatek hnojiv a drahá nafta omezí schopnost zemědělců kompenzovat nepříznivé počasí. Obavy o sklizeň už byly spojovány také s výpadky hnojiv a paliv.

Pravděpodobnějším důsledkem bude pomalejší růst v ohrožených ekonomikách, nikoli automaticky globální recese. Nejvíce by utrpěly venkovské domácnosti, země závislé na dovozu potravin a lidé, kteří za základní potraviny utrácejí velkou část příjmu.

Palmový olej: opožděné riziko pro roky 2027–2028

Trh s palmovým olejem ovlivňují dvě síly zároveň: politicky podporovaná poptávka po biopalivech v Indonésii a opožděný dopad sucha na výnosy palmových plantáží.

Indonéský mandát B50 pro biopaliva, zavedený v červenci 2026, má zvýšit domácí spotřebu palmového oleje o 11 % na 25,3 milionu tun. Exportovatelná nabídka by se v marketingovém roce 2026/27 mohla snížit na 23,1 milionu tun. Větší podíl sklizně využitý pro palivo znamená menší nabídku pro zahraniční odběratele a vytváří tlak na světový trh jedlých olejů.

Dopad počasí se může projevit až později. Malajsijská společnost SD Guthrie očekává, že El Niño ovlivní produkci palmového oleje v letech 2027 a 2028. Výstup v roce 2026 by podle ní měl zůstat z velké části nedotčen, protože reakce palem na sucho přichází s prodlevou 12 až 16 měsíců. Pro plánování potravin je tato prodleva důležitá: ceny mohou reagovat na očekávání dříve, než se na plantážích projeví plný rozsah ztrát.

Kombinace vyšší poptávky kvůli programu B50 a sucha už vyvolala obavy z napjatější bilance palmového oleje a poklesu globálních zásob. Jeden z tržních reportů citoval prognózu, podle níž by světové zásoby mohly v sezoně 2026/27 klesnout na nejnižší úroveň za devět let. Dovozově závislí spotřebitelé by tento vývoj pocítili například v cenách kuchyňských olejů a dalších výrobků využívajících rostlinné tuky.

Proč velké zásoby obilí mohou zabránit globálnímu nedostatku

Téměř rekordní zásoby a vládní rezervy mohou stabilizovat dostupnost obilí na mezinárodních trzích. Zásoby pšenice a rýže v Indii byly podle dostupných zpráv nad úrovní strategických rezerv, což vytváří určitou ochranu před prudkým růstem cen.

Zásoby však nejsou totéž co cenově dostupné potraviny. Pomohou jen tehdy, když je vlády uvolní, dovoz se dostane do deficitních regionů, funguje doprava a obchodní politika dodávky neblokuje. Vývozní omezení, panické nákupy, oslabení měny a nerovnoměrná distribuce mohou proměnit dostatečné globální zásoby v místní nedostatek.

Nejpravděpodobnější je proto mozaikový scénář: vážný nedostatek nebo nedostupné potraviny v okresech zasažených suchem a v chudších dovozových zemích, zatímco jinde zůstanou dodávky dostatečné.

Riziko potravinové nejistoty nebude rozloženo rovnoměrně

Nejmenší schopnost absorbovat vyšší ceny mají chudé domácnosti, drobní zemědělci bez zavlažování, komunity zasažené konflikty a státy závislé na dovozu potravin. Škody mohou zmírnit systémy včasného varování, předem připravená finanční či potravinová pomoc, dostupnost osiva a hnojiv, podpora zavlažování a otevřený obchod.

Často uváděný odhad, že do konce roku 2027 by akutní potravinová nejistota mohla zasáhnout dalších 49 milionů lidí, dostupné podklady samy o sobě nepotvrzují. Je proto namístě chápat jej jako neověřený scénář, nikoli jako potvrzenou prognózu.

Co čekat v letech 2026–2027

Nejpevnější závěry dostupných dat lze shrnout do čtyř bodů:

• Vyšší a kolísavější ceny rýže, zeleniny a jedlých olejů na exponovaných trzích.
• Nižší nebo opožděná zemědělská produkce tam, kde je hospodaření závislé na dešti a omezeném přístupu k vodě.
• Napjatější trh s palmovým olejem, přičemž největší dopad na produkci se pravděpodobně projeví v letech 2027–2028.
• Pomalejší růst a nižší reálné příjmy v ohrožených ekonomikách, protože potraviny pohltí větší část rozpočtů domácností.

Celosvětový nedostatek obilí je méně pravděpodobný než lokální výpadky a krize cenové dostupnosti. Riziko by se výrazně zhoršilo, pokud by se dlouhé sucho spojilo s výpadky hnojiv a nafty, omezením vývozu nebo opožděnou humanitární pomocí.