Světová banka označila následný výpadek za „největší ropný šok v historii“ . Cena ropy Brent 1. června vystoupala na 97,79 dolaru za barel a od března několikrát překonala hranici 100 dolarů. EIA zároveň uvedla, že 7. dubna dosáhla maxima 138 dolarů za barel .

Pro země závislé na dovozu energie a potravin se tak z vývoje na komoditních trzích stává přímý nákladový problém. Dražší ropa se může projevit v ceně dopravy, obalů, zemědělských vstupů i samotných surovin.

Japonsko: třináctkrát více plánovaných zdražení než v květnu

Japonský výzkumný institut Teikoku Databank eviduje na červen plánované zvýšení cen u 1 078 potravinářských a nápojových výrobků. V květnu se přitom týkalo jen 84 položek — počet tedy meziměsíčně vzrostl přibližně třináctinásobně . Institut tuto novou vlnu výslovně spojil také s krizí na Blízkém východě .

Největší část tvoří dochucovadla, kterých se zdražení týká 450. Dalších 304 položek připadá na zpracované potraviny . Pro spotřebitele to znamená tlak na ceny výrobků, které se objevují v každodenním vaření, nikoli pouze na luxusní nebo okrajové zboží.

Japonsko je vůči podobnému šoku zranitelné kvůli nízké potravinové soběstačnosti. Na kalorickém základě dováží přibližně 62 % potravin a domácí soběstačnost se pohybuje kolem 38 % . Když se zvýší ceny lodní dopravy a energií, domácí výroba neposkytuje dostatečný polštář, který by růst cen utlumil.

Potravinová inflace v dubnu dosáhla meziročně 3,5 % . Ještě výrazněji je ale vidět dopad na rozpočty domácností: takzvaný Engelův koeficient, tedy podíl spotřebních výdajů vynakládaných na potraviny, v roce 2025 vzrostl na 28,6 %. To bylo nejvíce za 44 let .

Celkově se tempo plánovaného zdražování podle údajů Teikoku Databank oproti roku 2025 zpomalovalo. Červnový skok ale naznačuje, že vnější ropný šok přidává k již existujícím problémům — slabšímu jenu a vyšším mzdovým nákladům — novou, akutní vlnu nákladů .

Filipíny: inflace klesla, ale stále je příliš vysoká

Na Filipínách meziroční inflace v květnu zpomalila na 6,8 % z dubnových 7,2 %, což byla nejvyšší hodnota za tři roky. Přesto šlo už o třetí měsíc v řadě, kdy růst cen překonal cílové pásmo Bangko Sentral ng Pilipinas (BSP) ve výši 2–4 % .

Zpomalení způsobily především mírnější růsty cen dopravy a potravin. Meziroční růst cen nafty klesl z dubnových 122,7 % na 58,5 %, zatímco u benzinu se mírně snížil na 51,6 % . Filipínský statistický úřad PSA ale zároveň uvedl, že celková inflace zůstává zvýšená kvůli vyšším cenám paliv, které souvisejí s konfliktem na Blízkém východě .

Výsledek 6,8 % byl mírnější než očekávání. Medián odhadů dvanácti ekonomů v průzkumu deníku The Philippine Star činil 7,7 % . Pro domácnosti však zůstává i skutečná hodnota velmi citelná, protože Filipíny jsou téměř plně závislé na dovozu rafinovaných paliv. Vývoj světové ceny Brentu se proto do cen na čerpacích stanicích může promítat poměrně rychle.

Centrální banky stojí před nepříjemnou volbou

Vyšší úrokové sazby mohou pomoci omezit další růst cen, zároveň ale zdražují úvěry a mohou oslabit spotřebu. Filipínská centrální banka proto čelí dilematu: musí bránit tomu, aby se do ekonomiky promítly další inflační vlny, ale současně riskuje větší tlak na domácnosti a firmy.

Soukromí ekonomové stále očekávali, že BSP na zasedání 18. června zvýší klíčovou sazbu nejméně o čtvrt procentního bodu na 4,75 % . Guvernér Remolona již dříve naznačil, že měnový výbor zvažuje další zpřísnění po dubnovém inflačním skoku. Vlastní prognóza BSP počítala s průměrnou inflací 6,3 % v roce 2026 a s přetrváváním inflace nad cílem i v roce 2027 .

U Bank of Japan zatím nebylo potvrzeno červnové zvýšení sazeb. Trvalý růst cen potravin a energií může na centrální banku vytvářet tlak, další konkrétní krok ale z dostupných podkladů nelze označit za rozhodnutý.

Co zůstává nejisté

• Rozsah zvýšení sazeb BSP: V komentářích se objevovala možnost zvýšení o 50 bazických bodů, konsenzus soukromých ekonomů k 5. červnu však počítal spíše s růstem o 25 bazických bodů na 4,75 % .
• Postup Bank of Japan: Dostupné výsledky neobsahovaly potvrzené oznámení o červnovém zvýšení sazeb. Další postup japonské centrální banky proto zůstává nejistý.
• Údaj o inflaci benzinu: Hodnota 51,6 % pochází z analýzy Metrobank Wealth Insights. Údaje PSA zároveň ukázaly, že celkové náklady na dopravu v květnu klesaly, což naznačuje spíše zmírnění než další zrychlení cenového tlaku .

Hormuzská krize tedy funguje jako vnější spouštěč nákladové inflace. V Japonsku se šok přelévá především přes dovoz potravin a výrobní náklady, na Filipínách přes pohonné hmoty a dopravu. I když některá květnová čísla ukázala mírné zlepšení, pro domácnosti i centrální banky zůstává prostor pro úlevu velmi omezený.

Světová banka označila následný výpadek za „největší ropný šok v historii“ . Cena ropy Brent 1. června vystoupala na 97,79 dolaru za barel a od března několikrát překonala hranici 100 dolarů. EIA zároveň uvedla, že 7. dubna dosáhla maxima 138 dolarů za barel .

Pro země závislé na dovozu energie a potravin se tak z vývoje na komoditních trzích stává přímý nákladový problém. Dražší ropa se může projevit v ceně dopravy, obalů, zemědělských vstupů i samotných surovin.

Japonsko: třináctkrát více plánovaných zdražení než v květnu

Japonský výzkumný institut Teikoku Databank eviduje na červen plánované zvýšení cen u 1 078 potravinářských a nápojových výrobků. V květnu se přitom týkalo jen 84 položek — počet tedy meziměsíčně vzrostl přibližně třináctinásobně . Institut tuto novou vlnu výslovně spojil také s krizí na Blízkém východě .

Největší část tvoří dochucovadla, kterých se zdražení týká 450. Dalších 304 položek připadá na zpracované potraviny . Pro spotřebitele to znamená tlak na ceny výrobků, které se objevují v každodenním vaření, nikoli pouze na luxusní nebo okrajové zboží.

Japonsko je vůči podobnému šoku zranitelné kvůli nízké potravinové soběstačnosti. Na kalorickém základě dováží přibližně 62 % potravin a domácí soběstačnost se pohybuje kolem 38 % . Když se zvýší ceny lodní dopravy a energií, domácí výroba neposkytuje dostatečný polštář, který by růst cen utlumil.

Potravinová inflace v dubnu dosáhla meziročně 3,5 % . Ještě výrazněji je ale vidět dopad na rozpočty domácností: takzvaný Engelův koeficient, tedy podíl spotřebních výdajů vynakládaných na potraviny, v roce 2025 vzrostl na 28,6 %. To bylo nejvíce za 44 let .

Celkově se tempo plánovaného zdražování podle údajů Teikoku Databank oproti roku 2025 zpomalovalo. Červnový skok ale naznačuje, že vnější ropný šok přidává k již existujícím problémům — slabšímu jenu a vyšším mzdovým nákladům — novou, akutní vlnu nákladů .

Filipíny: inflace klesla, ale stále je příliš vysoká

Na Filipínách meziroční inflace v květnu zpomalila na 6,8 % z dubnových 7,2 %, což byla nejvyšší hodnota za tři roky. Přesto šlo už o třetí měsíc v řadě, kdy růst cen překonal cílové pásmo Bangko Sentral ng Pilipinas (BSP) ve výši 2–4 % .

Zpomalení způsobily především mírnější růsty cen dopravy a potravin. Meziroční růst cen nafty klesl z dubnových 122,7 % na 58,5 %, zatímco u benzinu se mírně snížil na 51,6 % . Filipínský statistický úřad PSA ale zároveň uvedl, že celková inflace zůstává zvýšená kvůli vyšším cenám paliv, které souvisejí s konfliktem na Blízkém východě .

Výsledek 6,8 % byl mírnější než očekávání. Medián odhadů dvanácti ekonomů v průzkumu deníku The Philippine Star činil 7,7 % . Pro domácnosti však zůstává i skutečná hodnota velmi citelná, protože Filipíny jsou téměř plně závislé na dovozu rafinovaných paliv. Vývoj světové ceny Brentu se proto do cen na čerpacích stanicích může promítat poměrně rychle.

Centrální banky stojí před nepříjemnou volbou

Vyšší úrokové sazby mohou pomoci omezit další růst cen, zároveň ale zdražují úvěry a mohou oslabit spotřebu. Filipínská centrální banka proto čelí dilematu: musí bránit tomu, aby se do ekonomiky promítly další inflační vlny, ale současně riskuje větší tlak na domácnosti a firmy.

Soukromí ekonomové stále očekávali, že BSP na zasedání 18. června zvýší klíčovou sazbu nejméně o čtvrt procentního bodu na 4,75 % . Guvernér Remolona již dříve naznačil, že měnový výbor zvažuje další zpřísnění po dubnovém inflačním skoku. Vlastní prognóza BSP počítala s průměrnou inflací 6,3 % v roce 2026 a s přetrváváním inflace nad cílem i v roce 2027 .

U Bank of Japan zatím nebylo potvrzeno červnové zvýšení sazeb. Trvalý růst cen potravin a energií může na centrální banku vytvářet tlak, další konkrétní krok ale z dostupných podkladů nelze označit za rozhodnutý.

Co zůstává nejisté

• Rozsah zvýšení sazeb BSP: V komentářích se objevovala možnost zvýšení o 50 bazických bodů, konsenzus soukromých ekonomů k 5. červnu však počítal spíše s růstem o 25 bazických bodů na 4,75 % .
• Postup Bank of Japan: Dostupné výsledky neobsahovaly potvrzené oznámení o červnovém zvýšení sazeb. Další postup japonské centrální banky proto zůstává nejistý.
• Údaj o inflaci benzinu: Hodnota 51,6 % pochází z analýzy Metrobank Wealth Insights. Údaje PSA zároveň ukázaly, že celkové náklady na dopravu v květnu klesaly, což naznačuje spíše zmírnění než další zrychlení cenového tlaku .

Hormuzská krize tedy funguje jako vnější spouštěč nákladové inflace. V Japonsku se šok přelévá především přes dovoz potravin a výrobní náklady, na Filipínách přes pohonné hmoty a dopravu. I když některá květnová čísla ukázala mírné zlepšení, pro domácnosti i centrální banky zůstává prostor pro úlevu velmi omezený.