Ruská válečná ekonomika je v roce 2026 stále více závislá na dluhu

Ruská válečná ekonomika v roce 2026 nenaráží na bezprostřední platební neschopnost. Problém je jiný: Kreml se snaží udržet mimořádně vysoké výdaje na armádu v době, kdy se zmenšují nejsnáze použitelné finanční polštáře. Stát má stále silné nástroje — kontrolu nad bankami, domácí trh se státními dluhopisy i centralizované politické řízení — ale financování války je dražší a rozpočtové možnosti jsou méně pružné.

Výdaje rostou rychleji než příjmy

Vojenské výdaje v prvním pololetí roku 2026 dosáhly 10,7 bilionu rublů, meziročně o 30 % více. Odpovídaly 4,7 % očekávaného celoročního HDP. Pokud by toto tempo pokračovalo, výdaje související s válkou by za celý rok mohly překročit 9 % HDP. 48

Do konce července se federální rozpočtový schodek rozšířil na 6,45 bilionu rublů, tedy 2,8 % HDP. Státní zakázky včetně obranných objednávek vzrostly za prvních sedm měsíců meziročně téměř o 40 % na 8,44 bilionu rublů. 14

To je podstata tlaku na ruské finance. Velké obranné zakázky udržují aktivitu ve zbrojní výrobě a navazujících odvětvích, zároveň však vážou rozpočtové peníze rychleji, než přicházejí příjmy. Nejde proto jen o otázku, kolik Moskva vydá na válku, ale které jiné části státu ponesou náklady přizpůsobení.

Menší rezerva, větší význam dluhu

Rusko v minulosti pokrývalo část rozpočtových výpadků z Fondu národního blahobytu. Tato možnost je nyní omezenější: likvidní aktiva fondu podle citovaných analýz klesla zhruba na 1,6 % HDP. 4

S menší zásobou snadno použitelných rezerv se mění způsob financování. Vláda se místo úspor více opírá o domácí půjčky, hotovostní zůstatky státní pokladny a finanční instituce, na něž má stát vliv. Za prvních sedm měsíců roku získalo Rusko na domácím trhu státních dluhopisů OFZ 2,3 bilionu rublů. 14

Půjčovat si ovšem lze za cenu vyšších nákladů. Deník The Moscow Times uvedl, že růst nákladů na financování ztížil běžné aukce dluhopisů a vláda se při krytí rostoucího válečného schodku obrací na státní banky. 11

Slabší příjmy z energií a potíže v rafineriích

Příjmy z ropy a plynu zůstávají pro federální rozpočet zásadní. Jejich oslabení proto zhoršuje problém rychle rostoucích výdajů. Za prvních sedm měsíců podle dostupných informací klesly ropné a plynárenské příjmy o 17 %, zatímco výdaje rostly rychleji než příjmy. 2

Další provozní zátěží jsou ukrajinské údery na ropnou infrastrukturu. Vladimir Putin 28. června připustil potíže s dodávkami paliv a jejich nedostatek v ruských regionech. Uvedl, že pracovní skupina zajišťuje dodávky a že je třeba omezit dopad dronových útoků na ropná zařízení. 18

Samy tyto výpadky nerozhodují o tom, zda Rusko dokáže válku financovat. Zhoršují však již existující rozpočtový problém: poškozená infrastruktura vyžaduje opravy a mimořádná opatření k zásobování právě ve chvíli, kdy jsou energetické příjmy pod tlakem.

Pravděpodobný dopad: civilní výdaje, ne ústup od války

Dostupné informace ukazují spíše na přeskupování priorit než na rychlé omezení válečných výdajů. Obranné zakázky a vojenská produkce jsou strategicky chráněné. Tlak proto pravděpodobněji dopadne na méně chráněné rozpočtové položky, další domácí zadlužování a jiné formy navyšování příjmů.

Náznaky této hierarchie přinesly i zprávy o úsporných opatřeních. Projekt Critical Threats Project s odkazem na Bloomberg uvedl, že úřady v dubnu 2026 zavedly škrty pro výdaje mimo válečné úsilí a federálním institucím nařídily připravit snížení počtu zaměstnanců. 31

Proto mohou celkové ukazatele ekonomické aktivity vytvářet zavádějící dojem odolnosti. Válečná ekonomika dokáže udržet vytížené továrny a zaměstnanost v některých odvětvích, i když se zároveň zhoršuje finanční manévrovací prostor státu. Klíčová není jen schopnost nasměrovat zdroje k armádě dnes, ale rostoucí cena, kterou za to platí zbytek ekonomiky a veřejných služeb.

Kreml zdůrazňuje, že situaci drží pod kontrolou

Veřejná komunikace Kremlu prezentuje ekonomické důsledky jako zvládnutelné. Putin označil ukrajinské útoky na infrastrukturu za pokus destabilizovat ruskou společnost, zároveň ale připustil, že vzájemné útoky způsobily ekonomické škody. 1920

Omezený prostor pro veřejnou kritiku ilustruje také odvolání Andreje Klepače, hlavního ekonoma státní rozvojové banky VEB. O funkci přišel poté, co se objevily zprávy o jeho varování před ekonomickými následky dlouhé války. VEB pouze potvrdila, že už tuto pozici nezastává, aniž veřejně uvedla důvod. 1725

Co sledovat dál

Ruský problém je přesněji popsatelný jako zhoršování kvality financování, nikoli jako bezprostřední neschopnost válku zaplatit. Podstatné bude sledovat zejména:

• zda schodek dál roste rychleji, než vláda plánovala;
• objem nových domácích dluhopisů a míru zapojení státních bank;
• další úbytek likvidních aktiv Fondu národního blahobytu;
• vývoj příjmů z ropy a plynu;
• zda se prohloubí škrty v civilním rozpočtu a problémy s palivy.

Centralizovaný finanční systém dává Rusku možnost nést vysoké schodky déle, než by zvládl běžný tržní dlužník. Směr vývoje je však zřejmý: válka je financována s menšími rezervami, větším dluhem a silnějším tlakem na nevojenskou část ekonomiky. 41114