Čína sází pro AI na jaderné elektrárny dnes, malé reaktory zítra a fúzi až později

Rychlý rozvoj umělé inteligence mění v Číně elektřinu ve strategickou surovinu. Konzultační společnost Wood Mackenzie očekává, že datová centra v zemi spotřebují v roce 2030 až 774 TWh elektřiny — přibližně čtyřikrát více než dnes a okolo 6 % celkové čínské spotřeby. Jde o prognózu, nikoli o jistý výsledek, ale rozsah očekávaného růstu vysvětluje, proč Peking nesází na jedinou technologii. 55

Jeho přístup má tři časové horizonty: nyní pokračovat ve výstavbě velkých jaderných bloků, později rozvíjet malé modulární reaktory (SMR) a současně financovat fúzi jako dlouhodobou technologickou sázku. Fúze však do roku 2030 podstatnou část spotřeby datových center pokrýt nemůže.

Nejbližší odpovědí jsou velké jaderné bloky

Čína má v provozu 64 jaderných reaktorů s instalovaným výkonem 63 985 MWe. Dalších 38 reaktorů o souhrnném výkonu 39 694 MWe je ve výstavbě. 17 Právě tento rozsáhlý projektový zásobník představuje část jaderné strategie, která je pro rostoucí poptávku po stabilní elektřině skutečně realizovatelná v dohledné době.

Velké reaktory poskytují řiditelnou výrobu s nízkými emisemi. Samy o sobě ale nemohou vyřešit prudký nárůst odběru datových center. Rozhodovat bude i rozvoj sítí, nové obnovitelné zdroje, akumulace, energetická účinnost a další zdroje výroby. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) předpokládá, že obnovitelné zdroje do roku 2030 pokryjí téměř polovinu přírůstku globální poptávky datových center; význam jádra má růst hlavně ke konci tohoto desetiletí a po něm. 57

Čína zároveň rozvíjí demonstrační projekt malého modulárního reaktoru Hainan Changjiang Multi-Purpose SMR Technical Demonstration Project. 18 SMR mohou jednou nabídnout pružnější umístění a více standardizovanou výrobu než velké elektrárny. Jejich ekonomika při komerčním nasazení ale zůstává nevyjasněná. IEA počítá s tím, že do energetického mixu datových center budou malé modulární reaktory výrazněji vstupovat až po roce 2030. 57

Junhe Atomic: vývojář malých reaktorů s omezenými veřejnými informacemi

Označení „Junhe Nuclear“ zřejmě odkazuje na Junhe Atomic (JHATOM), soukromou čínskou firmu založenou v roce 2025. Společnost uvádí, že vyvíjí a chce komerčně nasazovat systémy malých modulárních reaktorů a mikroreaktorů. 19

Podle dostupných zpráv šanghajská firma získala rizikové financování ve výši 300 milionů jüanů, je ve fázi návrhu a zamýšlí spustit demonstrační projekt přibližně v roce 2031. 5036 To jsou však časné plány, nikoli důkaz, že má financovaný a licencovaný reaktor ve výstavbě nebo smlouvu na dodávky elektřiny pro konkrétní datové centrum.

Pro zákazníky i investory proto zůstává klíčová otázka realizace. Z dostupných zdrojů nevyplývá konkrétní typ reaktoru, termín zahájení stavby, datum připojení k síti ani komerční odběratelská smlouva. Junhe Atomic tak dokládá čínský zájem o pokročilé štěpné technologie, zatím ji ale nelze pokládat za potvrzeného krátkodobého dodavatele energie pro AI.

NovaFusionX: velké financování, ale stále před komerční fúzí

Šanghajská společnost NovaFusionX, založená v roce 2025, vyvíjí kompaktní modulární fúzní systémy založené na konfiguraci s obráceným magnetickým polem (FRC). Firma je zaměřuje na decentralizované použití včetně datových center. 3345

Tempo získávání kapitálu bylo rychlé. V dubnu 2026 NovaFusionX oznámila, že po investičním kole Angel+ ve výši 700 milionů jüanů dosáhlo její kumulativní financování 1,2 miliardy jüanů, tedy asi 175,6 milionu dolarů, během jediného roku. 42 V srpnu následovalo pre-Series A financování ve výši dalších 1,2 miliardy jüanů. Kumulativní objem financování tak firma vyčíslila na 2,4 miliardy jüanů a její ocenění po investici podle zpráv přesáhlo 10 miliard jüanů. 34

Důležitější než titulky o financování je však technologický harmonogram: NovaFusionX cílí na první plazma ve stroji Nova One do konce roku 2026. 38 První plazma znamená, že experimentální zařízení dosáhlo raného provozního milníku. Neznamená to čistou výrobu elektřiny, komerční reaktor, regulatorní povolení ani spolehlivé zásobování datového centra.

Zakladatel firmy uvedl, že tlak poptávky vyvolané AI nutí vývojáře fúze zkrátit komercializační horizont z 30 až 50 let na pět až deset let. 37 Jde ale o ambici, nikoli o nezávisle ověřený harmonogram. Fúze dosud nikde na světě nevyrábí elektřinu komerčně.

Čína a USA: odlišné modely podpory fúze

Odhady čínských výdajů na fúzi se liší, protože veřejné i kvaziveřejné financování se obtížně sleduje. Odhad americké bipartijní komise uvádí, že Čína od roku 2023 vložila do fúze nejméně 6,5 miliardy dolarů — téměř trojnásobek financování programu Fusion Energy Sciences amerického ministerstva energetiky ve srovnatelném období. Jiné odhady pracují s horní hranicí okolo 13 miliard dolarů. Tyto částky je nutné chápat jako odhady, ne jako auditované součty. 49

Spojené státy si naproti tomu drží náskok v soukromém financování fúzních firem. Jedna oborová bilance uvádí přibližně 8,05 miliardy dolarů rozdělených mezi 42 amerických společností, proti zhruba 5,14 miliardy dolarů v osmi čínských firmách. 8

• Čína: kombinuje koordinované financování centrální i provinční správy, univerzit, průmyslových podniků a soukromého kapitálu; opírá se také o rozsáhlou domácí jaderně-průmyslovou základnu. 67
• USA: mají širší ekosystém startupů podporovaných rizikovým kapitálem, doplněný federálními vědeckými programy a stále více i podporou zaměřenou na komercializaci. 8

Roste také federální podpora v USA. Program Fusion Energy Sciences amerického ministerstva energetiky obdržel ve fiskálním roce 2025 790 milionů dolarů. Agentura ARPA-E pak v roce 2026 přislíbila 135 milionů dolarů během 18 měsíců na projekty pro komercializaci fúze. 53

Ani jeden model financování přitom neodstraňuje zásadní technická a obchodní rizika fúze. Vysoké investice samy o sobě nedokazují, že se konkrétní technologie jako první dostane ke spolehlivé a ekonomicky životaschopné výrobě elektřiny.

Kde může mít Čína průmyslovou výhodu

Potenciální čínská výhoda nespočívá v tom, že by země už vyřešila fúzi. Jde spíše o schopnost propojit výzkum, výrobu a opakovanou výstavbu pro velký domácí trh.

Opakovaná výstavba vytváří průmyslové know-how

Vedle 64 provozovaných bloků staví Čína dalších 38 reaktorů. 17 Takto soustavný tok projektů může podporovat standardizaci, stabilní kvalifikovanou pracovní sílu a nákupy ve velkém — faktory, které mohou s každou další stavbou snižovat realizační riziko.

Koordinovaný kapitál může urychlit prototypy

Analytici popisují čínské úsilí o fúzi jako propojení centrálního a provinčního financování, univerzit a velkých průmyslových hráčů. 67 Takové uspořádání může usnadnit přechod od laboratorních zařízení k prototypům a výrobním kapacitám. Nezaručuje však ani lepší parametry reaktoru, ani nižší náklady.

Domácí základna může pomoci exportu — za určitých podmínek

Vyspělá domácí základna pro výstavbu by mohla čínským dodavatelům pomoci v zahraniční soutěži, pokud nabídnou standardizovanou technologii, věrohodné termíny a financování. Úspěch na exportních trzích by nicméně dál limitovaly bezpečnostní požadavky, pravidla nešíření jaderných zbraní, geopolitika, podmínky financování, palivový cyklus i ekonomika každého jednotlivého projektu.

Co z toho plyne

Prognóza 774 TWh ukazuje, že dostupnost elektřiny bude pro čínské ambice v AI strategickou otázkou. 55 V horizontu roku 2030 je podstatným jaderným příběhem pokračující výstavba klasických reaktorů; malé modulární reaktory mohou být pozdějším doplňkem.

Junhe Atomic je raný projekt pokročilého štěpného reaktoru s uváděným cílem demonstrace okolo roku 2031. NovaFusionX získala výrazný kapitál a míří na první plazma v roce 2026. Ani jedna firma ale zatím neprokázala financovatelnou cestu k dodávkám elektřiny pro datová centra. 193638

Fúze je důležitou součástí technologického soupeření mezi Čínou a USA, stále však jde o dlouhodobou sázku. Nejsilnější možná výhoda Číny je zatím v tom, že dokáže prověřené jaderné technologie přetavit do opakovatelných průmyslových projektů, zatímco souběžně financuje pokročilé štěpné reaktory i fúzi.