Čínská strategie AI není jen závodem o lepší modely

Čínská odpověď na vnímanou převahu USA v umělé inteligenci není jediný technologický program. Peking skládá širší strategický balík: nabízí alternativní představu globálních pravidel AI založenou na otevřenosti a digitální suverenitě, buduje vyjednávací sílu prostřednictvím kontroly kritických surovin a současně prosazuje vojenskou „inteligentizaci“. Zároveň se propast mezi špičkovými americkými a čínskými modely zúžila natolik, že závod na úrovni samotných modelů vypadá mnohem vyrovnaněji, než by naznačovaly objemy investic. 3650

Hlavní sdělení Pekingu: AI nemá ovládat jeden blok

Čínská diplomacie představuje AI jako společnou technologii, kterou by neměla monopolizovat jediná země ani řídit soupeřící geopolitické tábory. Premiér Li Čchiang v roce 2025 navrhl vznik organizace pro globální spolupráci v AI; podle jeho vyjádření by Čína pomáhala koordinovat regulaci a sdílela vlastní pokroky. 37 V červenci 2026 pak Si Ťin-pching na Světové konferenci o umělé inteligenci prosazoval open-source technologie a čínský rámec spolupráce v AI jako protiváhu americkému vlivu na pravidla v tomto oboru. 36

Takové pojetí je důležité zejména pro země, které rozhodují, jaké technické ekosystémy, cloudové služby, standardy či pravidla správy AI přijmou. Čínští představitelé rovněž zdůrazňují „digitální suverenitu“ jednotlivých států a odmítají, aby byly nuceny volit stranu v závodě o AI. 34

Otevřené modely či modely s veřejně dostupnými vahami jsou pro tuto strategii praktickým doplňkem politického sdělení: lze je stáhnout, upravovat a nasazovat mimo proprietární platformy amerických firem. Tuto rétoriku však nelze zaměňovat za technologickou nezávislost. Přístup k pokročilým čipům, nástrojům pro výrobu polovodičů, cloudové infrastruktuře a kapitálu zůstává samostatným a zásadním bojištěm.

Vzácné zeminy jako protiváha k čipovým omezením

Americká omezení vůči Číně míří především na vyspělé polovodiče a související technologie. Nejsilnější recipročně použitelná páka Pekingu leží níže v průmyslovém řetězci: v kritických nerostech a jejich zpracování.

Čína zavedla dvě vlny vývozních omezení pro prvky vzácných zemin, v dubnu a říjnu 2025. Výzkumná služba Evropského parlamentu uvádí, že druhá vlna byla pozastavena do listopadu 2026. 1 Tato opatření nedávají Číně kontrolu nad softwarem AI ani vývojem hraničních modelů. Mohou ale zasáhnout dodavatelské řetězce vyspělých technologií a obranného průmyslu, pro něž jsou vzácné zeminy a magnety významnými vstupy.

Nerosty se tak stávají vyjednávací pákou v širším sporu o přístup k technologiím. Zpráva americké U.S.-China Economic and Security Review Commission varuje, že cílená čínská omezení mohou narušit vyspělé sektory včetně AI a infrastruktury datových center. 2 Nejde o to, že by jedna strana držela absolutní škrticí bod. Čipy a kritické suroviny se spíše staly vzájemnými zdroji tlaku ve vztahu, který je nadále výrazně provázaný.

Modernizace PLA cílí na informační převahu

Vojenská část strategie se často označuje jako „inteligentizace“ Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA): tedy začleňování AI vedle mechanizace a informatizace. Modernizační cíl PLA do roku 2027 zahrnuje urychlení integrovaného rozvoje všech těchto tří oblastí. 18

V pojetí PLA je informační převaha základem úspěchu vojenské kampaně. Výzkum čínské vojenské AI spojuje tento důraz na informace s konceptem „války ničení systémů“: narušováním klíčových sítí, senzorů, systémů velení a dalších uzlů, díky nimž protivník funguje jako propojený systém. 20

Veřejně dostupné doklady z výzkumu a zakázek ukazují několik prioritních oblastí:

• zpravodajství, sledování a průzkum;
• inteligentní či autonomní vozidla;
• prediktivní údržba a logistika;
• informační a elektronický boj;
• simulace a výcvik;
• podpora velení a řízení;
• automatizované rozpoznávání cílů. 17

Také americké ministerstvo obrany hodnotí, že Čína dává přednost schopnostem podporovaným AI, protože ji považuje za součást nové revoluce ve vojenských záležitostech, a snaží se přitom využívat vývoj v komerčním sektoru. 19

Co ukazuje — a co neukazuje — AI v zaměřování cílů

AI může vojenské zaměřování podporovat, aniž by sama rozhodovala o použití síly. V praxi může zpracovávat data ze senzorů, rozpoznávat možné cíle, třídit informace podle priority, pomáhat velitelům, rozdělovat zdroje nebo zlepšovat plánování a simulace.

Dostupné podklady dokládají doktrínu, výzkum, zakázky a podpůrné využití AI v těchto oblastech. Nedokládají, že PLA nasadila vyspělý autonomní řetězec od detekce cíle až po úder, ani že by svěřila smrtící rozhodnutí AI. Rozdíl je podstatný: vojenská modernizace skutečně probíhá, ale jde o pokračující transformaci, nikoli o důkaz plně autonomní operační schopnosti. 171820

Modelový závod je těsnější než závod v investicích

AI Index Stanfordovy univerzity pro rok 2026 ukazuje zdánlivý rozpor v americko-čínské soutěži. Soukromé investice do AI v USA dosáhly v roce 2025 hodnoty 285,9 miliardy dolarů, zatímco v Číně činily 12,4 miliardy dolarů — tedy více než třiadvacetinásobný rozdíl. Stanford zároveň upozorňuje, že údaje o soukromých investicích mohou čínské celkové výdaje podhodnocovat, protože nezahrnují státní fondy. 50

Přesto si vedoucí americké a čínské modely byly mnohem blíže, než by tato čísla naznačovala. Stanford uvádí, že od začátku roku 2025 se na špičce několikrát vystřídaly; DeepSeek-R1 se v únoru 2025 krátce vyrovnal nejlepšímu americkému modelu a v březnu 2026 vedl nejlepší americký model jen o 2,7 %. 50

Je to důkaz rychlého sbližování na úrovni hraničních modelů, nikoli důkaz, že obě země mají rovnocenné AI kapacity. USA si nadále drží výrazné strukturální výhody v soukromém kapitálu i v produkci významných modelů: instituce se sídlem v USA vytvořily v roce 2024 celkem 40 významných modelů AI, zatímco Čína 15. 49

Sbližování v benchmarcích neznamená rovnost v celém technologickém řetězci

Žebříčky modelů jsou jen jednou vrstvou národní síly v AI. Širší soutěž zahrnuje:

• modely a aplikace, včetně dostupnosti a rozšíření otevřených modelů;
• výpočetní kapacitu a polovodiče, tedy přístup k pokročilým čipům a výrobním technologiím;
• průmyslové dodavatelské řetězce, kde se nerosty a materiály mohou stát nástrojem tlaku;
• vojenské systémy, zejména zpravodajství, podporu velení, simulace, logistiku a nástroje pro přesné plánování;
• globální správu a infrastrukturu, kde soupeřící bloky usilují o vliv na standardy, partnerství a zavádění technologií.

Čínský přístup je proto vhodné chápat jako snahu snížit závislost na technologiích soustředěných kolem USA a současně se stát věrohodnou alternativou pro partnery v rozvoji i správě AI. Rétorika otevřené AI, kontrola vzácných zemin a vojenský program AI spojuje tento cíl, přestože každá z těchto oblastí má jiný časový horizont a praktické limity.

Důsledek: bezpečnostní dilema, které se samo posiluje

Obě strany popisují vlastní omezení jako obranná a kroky druhé strany jako nátlakové či destabilizující. Předvídatelnou reakcí je větší soběstačnost: více domácího technologického vývoje, diverzifikace dodavatelských řetězců, budování aliancí a intenzivnější vojenské využívání komerčních pokroků v AI.

Pro firmy i vlády z toho plyne trvalé ponaučení: americko-čínské soupeření v AI nelze hodnotit jen porovnáním nejlepšího dostupného modelu. Náskok 2,7 % je výrazným signálem konkurenčního tlaku, ale nemaže výhody USA v investicích a produkci modelů ani schopnost Číny ovlivňovat přístup k materiálům v průmyslových dodavatelských řetězcích a rozvíjet vojenské využití AI. 4950