Zvláštní význam má katarské LNG. Podle zpráv citovaných serverem The Watt uzavření průlivu vyřadilo z globální nabídky přibližně 20 % katarského příspěvku, zatímco asijští odběratelé začali za dostupné náklady nabízet více než Evropané. Část chybějících objemů lze nahradit z jiných regionů, taková náhrada však vyžaduje agresivnější soutěž o flexibilní dodávky.
Ani diplomatické rozhovory zatím nejistotu neodstranily. Írán a Omán jednaly o trase pro lodě proplouvající průlivem, íránští představitelé ale varovali, že případná dohoda sama o sobě nezaručí bezpečnou plavbu. Agentura Reuters zároveň uvedla, že Teherán chce průliv ponechat uzavřený, dokud Spojené státy nezmění svůj přístup. Protichůdné signály vysvětlují, proč evropské ceny reagovaly na možnost dohody, ale zároveň nepočítají s rychlým návratem dodávek LNG k normálu.
Evropa není na LNG z Perského zálivu odkázána úplně. Má přístup k dodávkám z dalších zemí a také rozšířila kapacitu pro zpětné zplyňování LNG. Evropská komise uvádí, že infrastruktura Unie může při předpokládané dostupnosti dodávek umožnit další dovoz.
Problémem jsou především cena a načasování. Pokud jsou asijští odběratelé ochotni zaplatit za rychlé dodávky více, musí evropští dovozci zvýšit nabídky, aby náklady přesměrovali do Evropy. To zdražuje doplňování zásob a ponechává trhu menší manévrovací prostor pro případ, že vysoká poptávka po chlazení v Asii přetrvá i na začátku evropské topné sezony.
Výsledkem je napjatější globální trh, i když žádná evropská země nepřijde o veškerý přístup k plynu.
Zásobníky plynu v Evropské unii byly 17. srpna podle dostupných údajů naplněné přibližně z 59 %. Jiné odhady z poloviny srpna uváděly zhruba 60,8 %. Na začátku srpna se jejich stav označoval za nejnižší pro toto období roku za téměř dvě desetiletí.
Zásobníky fungují jako nárazník mezi běžnými dovozními kapacitami a špičkovou zimní spotřebou. Pokud se topná sezona zahajuje s nižšími zásobami, musí odběratelé před příchodem chladného počasí doplňovat rychleji, případně se během zimy více spoléhat na nové dodávky LNG. Obojí je obtížnější, když je doprava přes Hormuz omezená a o stejné náklady soutěží asijští kupující.
Nízký stav zásobníků automaticky neznamená přídělový systém. Znamená však, že mrazivá epizoda, zpoždění lodí nebo další pokles potrubních dodávek by měly na ceny výrazně větší dopad než na dobře zásobeném trhu.
Teplejší měsíce Evropa obvykle využívá k ukládání plynu na zimu. Podklady k aktuální situaci zároveň upozorňují na poptávku po elektřině způsobenou vlnami veder a na omezení výroby z jaderných elektráren při nízkých hladinách řek. Tyto faktory mohou zvýšit spotřebu plynu v elektrárnách. Čím více plynu se v létě spálí, tím méně ho zbývá pro vtláčení do zásobníků.
Vzniká tak začarovaný kruh: vysoké teploty zvyšují krátkodobou spotřebu plynu v elektroenergetice, zatímco nízké zásoby činí každé vynechané doplnění důležitějším. Pokud se trh začne připravovat na zimu s předstihem, další nákupy mohou ceny zvýšit ještě před začátkem topné sezony.
Obnovené boje spojené s Libanonem samy o sobě nejsou důkazem přímého výpadku evropských dodávek plynu. Zvyšují ale obavy z širší regionální eskalace a zhoršení bezpečnosti námořních tras na Blízkém východě. Zprávy, které spojují napětí v Libanonu s riziky v Hormuzském průlivu a růstem cen energií, ukazují, že obchodníci tyto události vnímají jako propojené zdroje nejistoty.
Bezprostředním dopadem je proto spíše růst rizikové přirážky než jasně měřitelný pokles evropských objemů plynu. Čím déle však regionální konflikt zůstane nevyřešený, tím obtížnější je pro odběratele předpokládat, že alternativní náklady dorazí bez zpoždění nebo dodatečných nákladů na pojištění a přepravu.
Dlouhodobé omezení dopravy by Evropu vystavilo čtyřem tlakům současně:
V takové kombinaci by ceny nizozemského TTF mohly výrazně překonat současnou úroveň. Vlády a provozovatelé energetických sítí by zároveň mohli čelit tlaku na omezení spotřeby v době nejvyšší poptávky po vytápění nebo elektřině.
Zda by došlo k fyzickému nedostatku, by záviselo na délce omezení, počasí, zbývajících potrubních dodávkách, přesměrování LNG a reakci poptávky na vysoké ceny. Klíčové je, že trh zatím neoceňuje jistý celoevropský výpadek dodávek, ale zmenšující se prostor pro chyby.
Evropská komise uvádí, že naplnění zásobníků na 80 % do příslušného zimního termínu by mělo stačit k zajištění dodávek a je technicky dosažitelné. Unie také zmírnila původní cíl 90 % na 80 % do prosince, mimo jiné proto, aby se vyhnula předzimní nákupní horečce, která by mohla ceny dále zvýšit.
Tento odhad ale závisí na dostupnosti LNG a na pokračujícím provozu evropské dovozní infrastruktury. Analýza připravenosti Evropské komise popisuje scénáře, podle nichž lze zásobníky do listopadu doplnit nejméně na 80 %, ovšem v závislosti na dostupnosti LNG.
Právě tyto podmínky vystavuje krize v Hormuzském průlivu tlaku. Pokud se lodní doprava normalizuje, může mít Evropa na doplnění zásob stále dost času. Jestliže omezení potrvá a asijská poptávka zůstane vysoká, bude dosažení cíle dražší a důsledky chladné zimy vážnější.
Evropský trh se zemním plynem tedy zatím signalizuje zranitelnost, nikoli jistotu krize. TTF roste, zásoby zůstávají na sezonu nezvykle nízké a každý další týden omezených dodávek LNG z Perského zálivu zvyšuje závislost Evropy na alternativních nákladech, včasném doplňování zásob a příznivém počasí.
Zvláštní význam má katarské LNG. Podle zpráv citovaných serverem The Watt uzavření průlivu vyřadilo z globální nabídky přibližně 20 % katarského příspěvku, zatímco asijští odběratelé začali za dostupné náklady nabízet více než Evropané. Část chybějících objemů lze nahradit z jiných regionů, taková náhrada však vyžaduje agresivnější soutěž o flexibilní dodávky.
Ani diplomatické rozhovory zatím nejistotu neodstranily. Írán a Omán jednaly o trase pro lodě proplouvající průlivem, íránští představitelé ale varovali, že případná dohoda sama o sobě nezaručí bezpečnou plavbu. Agentura Reuters zároveň uvedla, že Teherán chce průliv ponechat uzavřený, dokud Spojené státy nezmění svůj přístup. Protichůdné signály vysvětlují, proč evropské ceny reagovaly na možnost dohody, ale zároveň nepočítají s rychlým návratem dodávek LNG k normálu.
Evropa není na LNG z Perského zálivu odkázána úplně. Má přístup k dodávkám z dalších zemí a také rozšířila kapacitu pro zpětné zplyňování LNG. Evropská komise uvádí, že infrastruktura Unie může při předpokládané dostupnosti dodávek umožnit další dovoz.
Problémem jsou především cena a načasování. Pokud jsou asijští odběratelé ochotni zaplatit za rychlé dodávky více, musí evropští dovozci zvýšit nabídky, aby náklady přesměrovali do Evropy. To zdražuje doplňování zásob a ponechává trhu menší manévrovací prostor pro případ, že vysoká poptávka po chlazení v Asii přetrvá i na začátku evropské topné sezony.
Výsledkem je napjatější globální trh, i když žádná evropská země nepřijde o veškerý přístup k plynu.
Zásobníky plynu v Evropské unii byly 17. srpna podle dostupných údajů naplněné přibližně z 59 %. Jiné odhady z poloviny srpna uváděly zhruba 60,8 %. Na začátku srpna se jejich stav označoval za nejnižší pro toto období roku za téměř dvě desetiletí.
Zásobníky fungují jako nárazník mezi běžnými dovozními kapacitami a špičkovou zimní spotřebou. Pokud se topná sezona zahajuje s nižšími zásobami, musí odběratelé před příchodem chladného počasí doplňovat rychleji, případně se během zimy více spoléhat na nové dodávky LNG. Obojí je obtížnější, když je doprava přes Hormuz omezená a o stejné náklady soutěží asijští kupující.
Nízký stav zásobníků automaticky neznamená přídělový systém. Znamená však, že mrazivá epizoda, zpoždění lodí nebo další pokles potrubních dodávek by měly na ceny výrazně větší dopad než na dobře zásobeném trhu.
Teplejší měsíce Evropa obvykle využívá k ukládání plynu na zimu. Podklady k aktuální situaci zároveň upozorňují na poptávku po elektřině způsobenou vlnami veder a na omezení výroby z jaderných elektráren při nízkých hladinách řek. Tyto faktory mohou zvýšit spotřebu plynu v elektrárnách. Čím více plynu se v létě spálí, tím méně ho zbývá pro vtláčení do zásobníků.
Vzniká tak začarovaný kruh: vysoké teploty zvyšují krátkodobou spotřebu plynu v elektroenergetice, zatímco nízké zásoby činí každé vynechané doplnění důležitějším. Pokud se trh začne připravovat na zimu s předstihem, další nákupy mohou ceny zvýšit ještě před začátkem topné sezony.
Obnovené boje spojené s Libanonem samy o sobě nejsou důkazem přímého výpadku evropských dodávek plynu. Zvyšují ale obavy z širší regionální eskalace a zhoršení bezpečnosti námořních tras na Blízkém východě. Zprávy, které spojují napětí v Libanonu s riziky v Hormuzském průlivu a růstem cen energií, ukazují, že obchodníci tyto události vnímají jako propojené zdroje nejistoty.
Bezprostředním dopadem je proto spíše růst rizikové přirážky než jasně měřitelný pokles evropských objemů plynu. Čím déle však regionální konflikt zůstane nevyřešený, tím obtížnější je pro odběratele předpokládat, že alternativní náklady dorazí bez zpoždění nebo dodatečných nákladů na pojištění a přepravu.
Dlouhodobé omezení dopravy by Evropu vystavilo čtyřem tlakům současně:
V takové kombinaci by ceny nizozemského TTF mohly výrazně překonat současnou úroveň. Vlády a provozovatelé energetických sítí by zároveň mohli čelit tlaku na omezení spotřeby v době nejvyšší poptávky po vytápění nebo elektřině.
Zda by došlo k fyzickému nedostatku, by záviselo na délce omezení, počasí, zbývajících potrubních dodávkách, přesměrování LNG a reakci poptávky na vysoké ceny. Klíčové je, že trh zatím neoceňuje jistý celoevropský výpadek dodávek, ale zmenšující se prostor pro chyby.
Evropská komise uvádí, že naplnění zásobníků na 80 % do příslušného zimního termínu by mělo stačit k zajištění dodávek a je technicky dosažitelné. Unie také zmírnila původní cíl 90 % na 80 % do prosince, mimo jiné proto, aby se vyhnula předzimní nákupní horečce, která by mohla ceny dále zvýšit.
Tento odhad ale závisí na dostupnosti LNG a na pokračujícím provozu evropské dovozní infrastruktury. Analýza připravenosti Evropské komise popisuje scénáře, podle nichž lze zásobníky do listopadu doplnit nejméně na 80 %, ovšem v závislosti na dostupnosti LNG.
Právě tyto podmínky vystavuje krize v Hormuzském průlivu tlaku. Pokud se lodní doprava normalizuje, může mít Evropa na doplnění zásob stále dost času. Jestliže omezení potrvá a asijská poptávka zůstane vysoká, bude dosažení cíle dražší a důsledky chladné zimy vážnější.
Evropský trh se zemním plynem tedy zatím signalizuje zranitelnost, nikoli jistotu krize. TTF roste, zásoby zůstávají na sezonu nezvykle nízké a každý další týden omezených dodávek LNG z Perského zálivu zvyšuje závislost Evropy na alternativních nákladech, včasném doplňování zásob a příznivém počasí.