Ropa zdražuje nejen na burze: krize na Blízkém východě přeceňuje dopravu každého barelu

Trh s ropou nyní neřeší jen to, kolik barelů je k dispozici. Stejně zásadní je, zda je lze naložit, pojistit, přepravit a včas dodat do rafinerie. Útoky na lodní dopravu v okolí Hormuzského průlivu spolu s dočasnou odstávkou saúdského ropovodu East-West výrazně zúžily prakticky použitelné cesty pro vývoz ropy z Perského zálivu. Logistika se proto stává samostatnou a drahou složkou ceny.1721

Výpadek saúdského ropovodu oslabil zásadní obchvat Hormuzu

Ropovod East-West vede přes Saúdskou Arábii k Rudému moři a umožňuje dopravovat ropu bez plavby Hormuzským průlivem. Saúdské úřady uvedly, že byl po útocích dronů z iráckého území z 10.–11. září dočasně odstaven.2223

Nejde jen o riziko pro samotnou těžbu. Výpadek ochromil záložní trasu, která měla zmírnit závislost na omezené námořní cestě. Podle obchodníků a saúdských odběratelů oslovených Reuters by ropa uložená v Janbú, vývozním přístavu u Rudého moře, při pokračující odstávce potrubí stačila na udržení vývozu pouze pět až sedm dní.21

Kupující tak musejí více než dříve hodnotit místo nakládky, bezpečnost cesty, volné tankery a pojistitelnost plavby — nejen kotovanou cenu konkrétní jakosti ropy.

Rozhoduje cena dodaného nákladu, ne jen cena u terminálu

Je-li přístup tankerů omezený nebo rizikový, náklady na přepravu mohou vymazat zdánlivou výhodu levnější ropy. Pro asijské rafinerie je proto stále důležitější cena nákladu v místě dodání, nikoli cena při vývozu.

Důsledky jsou zřejmé:

• Bezpečně dostupné a blízké náklady získávají prémii. Barel, který lze naložit a spolehlivě dopravit, může být dražší, i když alternativní ropa má nižší nominální cenu.
• Dálkové náhrady jsou méně předvídatelné. Ropa mimo Perský záliv sice pomáhá diverzifikovat dodávky, ale dlouhá plavba zvyšuje závislost na sazbách přepravy a volné kapacitě lodí.
• Potrubí a přístavy se stávají cenotvornými aktivy. Odstávka East-West ukázala, že i obchvat Hormuzu se může změnit v provozní úzké hrdlo.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) v polovině září uvedla, že Brent se pohyboval kolem 105 dolarů za barel — o 21 dolarů výše než na začátku srpna a o 45 % nad předválečnou úrovní. Fyzické referenční ceny byly podle IEA výrazně vyšší.41

V ceně je stále větší geopolitická přirážka

Po útocích na saúdskou energetickou infrastrukturu a plavidla vzrostly obavy o dodávky. Dne 14. září uzavřel Brent na 105,68 dolaru za barel a americká WTI na 101,39 dolaru.17 V následujícím obchodování Brent vystoupal na 108,48 dolaru a WTI na 103,58 dolaru.45

Ještě silnější signál přišel z Číny. Ropné futures obchodované v jüanech na Shanghai International Energy Exchange vzrostly na rekordních 929,4 jüanu, tedy přibližně 138,50 dolaru za barel. Šlo o nejvyšší hodnotu od spuštění kontraktu v roce 2018.35

Tyto pohyby samy o sobě neznamenají, že vznikla nová trvalá cenová hranice. Ukazují ale, jak rychle trh přeceňuje ropu, když se zhorší bezpečnost dopravních tras. Zlepšení tranzitních podmínek, opravy infrastruktury nebo diplomatický průlom by mohly rizikovou přirážku snížit; další útoky či dlouhá odstávka by ji naopak prodloužily.

Japonsko čelí nejtvrdší zkoušce dovozní bezpečnosti

Japonsko získává z Blízkého východu přibližně 95 % dovážené ropy a asi 70 % těchto dodávek historicky procházelo Hormuzským průlivem.23 Země má nouzové zásoby odpovídající 254 dnům spotřeby, což jí poskytuje významný krátkodobý polštář.2

Zásoby ovšem neřeší základní problém náhradních nákupů. Ropa musí být dostupná, cenově únosná, vhodná pro konkrétní rafinerii a především fyzicky doručitelná. Jestliže se mnoho asijských odběratelů bude současně ucházet o stejné náklady mimo Perský záliv nebo mimo Hormuz, konkurence zvýší výslednou dodanou cenu.

Tokio už reaguje i na úrovni energetické politiky: jeho plán odolnosti počítá s podporou projektů ropovodů, které Hormuz obcházejí.1

Čína má kupní sílu, nikoli však imunitu

Rekordní cena čínských futures naznačuje, že i čínské rafinerie čelí napjatému trhu s bezpečně dostupnými náklady.35 Čína jako největší dovozce ropy na světě může nakupovat od širokého okruhu producentů, vyšší náklady na přepravu a omezené lodní trasy jí ale zdražují náhradu vzdálenějšími dodávkami.

Rozhodující není, zda alternativy existují teoreticky. Podstatné je, zda lze dostatečné objemy dopravit rychle a za cenu, která ještě dává rafineriím ekonomický smysl. Delší narušení by proto zvýšilo náklady na vstupní surovinu a hodnotu okamžitě dostupné ropy s bezpečnou trasou.

Americká ropa pomůže, úplnou náhradou ale není

Ropa z USA se Hormuzskému průlivu vyhýbá, a může tak asijské poptávce částečně ulevit. Zůstává však dálkovou variantou. Pokud rostou sazby tankerů a riziko plavby, doprava může pohltit velkou část cenové výhody vůči Brentu a oslabit obvyklou vývozní arbitráž.

Asijské rafinerie pak mohou upřednostnit dostupnější a logisticky jistější barel před nominálně levnější ropou. V takovém trhu není nejkonkurenceschopnější surovina vždy ta s nejnižší cenovkou, ale ta, která dorazí s nejmenší nejistotou ohledně trasy, termínu a pojištění.

Co rozhodne v dalších týdnech

Klíčová bude délka výpadku. Rychlé zprovoznění ropovodu East-West a bezpečnější tranzit by mohly mimořádné přepravní i geopolitické přirážky zmírnit. Pokud však narušení potrvá, důsledky mohou být strukturálnější: vytrvalá soutěž o dodávky mimo Perský záliv, čerpání zásob, případně nižší vytížení rafinerií a vyšší náklady na dodanou ropu v celé Asii.

Prozatím je zpráva trhu jednoznačná: energetická bezpečnost se neoceňuje pouze u ropného vrtu, ale na každém článku cesty mezi producentem a rafinerií.