Černé moře už není jen dějištěm vojenských střetů. Stalo se také klíčovou ekonomickou frontou války: Rusko útočí na ukrajinské přístavy a lodě, zatímco Ukrajina zasahuje ruské rafinerie, vývozní zařízení a námořní logistiku. Dopady se neomezují na bezprostřední škody. Rostou rizika pro posádky, lodě odkládají připlutí, obilí hledá náhradní cesty a výpadky rafinerií komplikují zásobování palivy.
Údery na Pivdennyj, Oděsu a Čornomorsk
Ruské ministerstvo obrany 25. srpna uvedlo, že zasáhlo v přístavu Pivdennyj, známém také jako Južnyj, tři nákladní lodě a tanker. Další nákladní loď měla být zasažena v nedaleké Oděse. Moskva současně oznámila zásahy přístavní infrastruktury v Pivdenném a Oděse a skladů paliv v Čornomorsku. Podle ruského tvrzení lodě přepravovaly zásoby pro ukrajinskou armádu, Reuters však toto tvrzení nemohl nezávisle ověřit.
2
Nešlo o ojedinělý případ. Rusko už v červenci tvrdilo, že zasáhlo přístavní infrastrukturu a loď vykládající náklad v Čornomorsku, stejně jako zařízení a plavidla v Oděse.
4 Ukrajinští představitelé zároveň informovali o smrtících ruských útocích v Oděse a o škodách na civilní, průmyslové i přístavní infrastruktuře.
5
Pro obchodní dopravu přitom nemusí být rozhodující jen přímé zničení mola či lodi. Jakmile rejdaři vyhodnotí připlutí do přístavu jako příliš nebezpečné, mohou náklady uváznout nebo se vydat delší a dražší trasou. V červenci Ukrajina uvedla, že vlastníci lodí kvůli zesíleným útokům zastavili příjezdy do jejích černomořských přístavů.
6
Posádky a přístavní pracovníci čelí rostoucímu riziku
Eskalace dopadá přímo na civilní námořníky i pracovníky přístavů. Ukrajinská přístavní správa zaznamenala v červenci 57 ruských útoků na civilní plavidla, z toho 22 na moři, a 67 útoků na přístavní infrastrukturu. Jde o údaje ukrajinských úřadů, které nepředstavují nezávisle auditovanou celkovou bilanci.
7
Reuters rovněž informoval o poškození civilních lodí pod cizí vlajkou. Při červencovém útoku zemřeli dva Ukrajinci na palubě jedné z lodí a další člověk zahynul v Oděse.
3 Přesný rozsah a okolnosti jednotlivých incidentů se ve válečné zóně obtížně nezávisle ověřují. Pro provozovatele lodí je však závěr zřejmý: obchodní plavba v oblasti je podstatně rizikovější.
Ukrajina tlačí na ruské rafinerie
Ukrajina vedle námořních operací využívá dálkové dronové útoky proti ruské energetické infrastruktuře. Rafinérie v Permu, sedmá největší v Rusku podle objemu zpracování, po dronovém útoku z 21. srpna zastavila provoz kvůli poškození technologických zařízení, uvedl Reuters s odvoláním na zdroje z odvětví.
32
Reuters také informoval o přerušení zpracování ropy v rafinerii NORSI společnosti Lukoil, čtvrté největší v Rusku, a o odstávce rafinerie v Novošahtinsku po útocích na konci srpna.
34 Moskevská rafinerie, největší dodavatel paliv pro metropolitní oblast Moskvy, měla po rozsáhlém poškození drony zůstat mimo provoz nejméně šest měsíců.
35
Tyto zásahy mohou krátkodobě snížit produkci paliv, vyžadovat nákladné opravy i nasazení protivzdušné obrany a přesměrovat více nezpracované ropy na vývoz. Podle zdrojů z odvětví citovaných Reuters vzrostl ruský vývoz ropy přes západní přístavy v květnu meziměsíčně o 15 %, protože odstávky rafinerií omezily domácí zpracování.
38
Tvrzení, že Ukrajina natrvalo vyřadila pevně daný „velký podíl“ ruské rafinerské kapacity, je ale třeba brát s rezervou. Dopady se liší podle závodu i délky oprav. V roce 2025 Rusko využilo volnou kapacitu, a přestože drony zasáhly nejméně 17 velkých rafinerií, meziroční pokles zpracování ropy činil zhruba 3 %.
37
Nafta a ceny paliv: přímý dopad nelze jednoduše vyčíslit
Odstávky rafinerií mohou omezit nabídku benzinu a nafty, protože se méně ropy mění na hotová paliva. Reuters uváděl nedostatek paliv v některých ruských regionech, na němž se vedle útoků podílela i silná sezonní poptávka.
32
Dostupné podklady ale neurčují jednu aktuální celostátní hodnotu poklesu ruského vývozu nafty. Stejně tak nelze konkrétní pohyb světových cen nafty připsat pouze ukrajinským útokům. Cenový dopad se skládá z více faktorů: výpadků rafinerií, možného ohrožení exportních terminálů, dražšího pojištění, vyšších přepravních nákladů a nejistoty ohledně dalších dodávek.
Reuters spočítal, že země zasažené konflikty vyprodukovaly v přepočtu na produkci roku 2025 přibližně 45 milionů barelů ropy denně, tedy více než 43 % světové nabídky. Tento údaj ukazuje, jak se rizika z různých konfliktů mohou na energetických trzích kumulovat.
33
Obilí je nejcitlivějším článkem
Pro Ukrajinu má bezpečnost černomořských přístavů mimořádný význam. Přibližně 90 % jejího vývozu pšenice, kukuřice a slunečnicových semen za normálních okolností prochází přes Černé moře. Zemědělství přitom vytváří téměř 60 % ukrajinských vývozních příjmů.
52
Narušení se projevilo rychle: ukrajinský vývoz obilí klesl v prvních dvou týdnech srpna o 75 %, když ruské útoky a komplikace v lodní dopravě omezily nakládky.
52 Dřívější odhady odvětví uváděly, že dlouhodobější útoky by mohly snížit měsíční objem vývozu obilí až o třetinu.
54
Přizpůsobovat se musí také Rusko. Jeho vývozci obilí podle obchodníků a analytiků přesouvají zásilky směrem k Baltskému moři, včetně přístavů v pobaltských státech, protože ukrajinské dronové útoky v Černém a Azovském moři zvýšily riziko na jižních trasách.
51 Narušení vývozu z obou zemí přispělo podle Bloombergu k růstu termínových cen pšenice na tříleté maximum.
53
Válka o příjmy, logistiku a odolnost
Nejde o to, že by jedna strana dokázala druhé okamžitě a úplně uzavřít obchodní systém. Dosavadní obraz je spíše sérií opakovaných narušení: lodě přerušují plavby, náklady mění trasu, rafinerie se zastavují a znovu rozbíhají, náklady na obranu, opravy, pojištění a zpoždění narůstají.
Ukrajina potřebuje fungující přístavy pro vývoz zemědělských produktů a příjmy válečné ekonomiky. Rusko se opírá o stabilní produkci energie, vývoz ropy a spolehlivé námořní trasy. Černé moře je proto důležité nejen pro obě válčící země, ale také pro námořníky, odběratele obilí a energetické trhy daleko za hranicemi regionu.
6
38
51