Co je ale zcela klíčové, rozpočtový zákon pro celý fiskální rok 2026 počítal s cílovým deficitem pouhých 3,786 bilionu rublů (1,6 % HDP) . Již po pěti měsících tak deficit překonal tento roční cíl o přibližně 59 %.

Eskalace byla měsíc po měsíci prudká a konzistentní:

• Leden 2026: Deficit dosáhl 1,718 bilionu rublů, což v jediném měsíci představovalo téměř polovinu celoročního cíle .
• Leden–únor: Kumulativní deficit vzrostl na 3,449 bilionu rublů, čímž dosáhl přes 90 % ročního cíle, což je rekord za první dva měsíce jakéhokoli roku .
• 1. čtvrtletí 2026: Deficit oficiálně překonal celoroční cíl a za pouhé tři měsíce dosáhl 4,6 bilionu rublů .
• Leden–duben: Schodek se rozšířil na 5,88 bilionu rublů (2,5 % HDP), což je zhruba dvojnásobek úrovně z předchozího roku .
• Leden–květen: Kumulativní součet dosáhl 6,01 bilionu rublů (2,6 % HDP) .

Dva motory deficitu: Rostoucí náklady na válku a klesající příjmy z energetiky

Rozpočtovou mezeru současně rozšiřují dvě mocné síly.

Nárůst výdajů spojených s válkou. Federální výdaje za první čtyři měsíce roku 2026 dosáhly 17,598 bilionu rublů, což je meziroční nárůst o 15,7 % . Hlavním motorem jsou výdaje na armádu, bezpečnost a podporu obranného průmyslu. Kreml dal jasně najevo, že tyto výdaje jsou nekompromisní a budou chráněny, i když fiskální tlak na ostatní oblasti rozpočtu poroste .

Kolaps příjmů z ropy a plynu. Na druhé straně rozpočtové bilance se zhroutil ten nejkritičtější zdroj příjmů Ruska. Historicky tvořily příjmy z ropy a plynu zhruba třetinu federálních příjmů. Na začátku roku 2026 se však tyto příjmy propadly téměř o 40 % . Tento pokles je přičítán nižším globálním cenám ropy, vymáhání cenového stropu skupiny G7 a sníženým objemům vývozu v důsledku západních sankcí . Celkové federální příjmy za leden až duben činily pouhých 11,721 bilionu rublů, což je o 4,5 % méně než ve stejném období roku 2025 .

Tenčící se záchranná síť: Fond národního blahobytu pod tlakem

Ruská vláda zaceluje rozpočtovou díru penězi z Fondu národního blahobytu. Jeho likvidní aktiva – ta část, kterou lze pro tento účel pohotově použít – se však ztenčují alarmujícím tempem.

V dubnu 2026 činila likvidní aktiva FNB 3,62 bilionu rublů (v přepočtu asi 840 miliard korun), což je pokles z 3,89 bilionu v březnu a z více než 4,1 bilionu na začátku roku . Jen za leden a únor bylo na financování deficitu použito téměř 400 miliard rublů z likvidní části fondu .

Fond již spolykal zhruba dvě třetiny svých likvidních rezerv z doby před válkou . Analytici ruské Gazprombank odhadují, že při současných cenách ropy by mohla být celá likvidní část FNB vyčerpána během 1 až 1,3 roku . Prudší pokles cen ropy na 30–35 dolarů za barel by mohl fond vymazat již do konce roku 2026 .

Odhady pro konec roku a chmurný fiskální výhled

Jelikož deficit na konci května již dosáhl 6,01 bilionu rublů, bude celoroční výsledek výrazně horší než oficiální cíl 3,786 bilionu rublů. Většina seriózních analytiků předpovídá, že konečný deficit pro rok 2026 bude mnohem vyšší, než se plánovalo, a pravděpodobně se bude pohybovat mezi 2,5 % a 4 % HDP . Bude to záviset zejména na vývoji cen ropy a na tom, zda vojenské výdaje v druhé polovině roku opět neposkočí.

Dlouhodobá fiskální důvěryhodnost Ruska je v sázce, protože se musí pohybovat v zužujícím se poli problematických možností.

• Další čerpání FNB je nejpřímější řešení, ale je neudržitelné. Při současném tempu čerpání fond nemůže krýt deficit déle než další rok.
• Vydávání domácího dluhu je omezeno vysokými úrokovými sazbami a absencí mezinárodního trhu kvůli západním sankcím.
• Zvyšování daní již bylo schváleno v roce 2025, včetně progresivní daně z příjmu fyzických osob a vyšších sazeb daně z příjmu právnických osob. Další zvyšování riskuje udušení již tak slabé aktivity soukromého sektoru.
• Škrty v nevojenských výdajích jsou zvažovány, ale prostor je omezený. Sociální závazky, jako jsou důchody a dotace, jsou politicky citlivé a již teď podfinancované .
• Monetizace deficitu prostřednictvím financování od centrální banky by riskovala spirálovitou inflaci a další depreciaci rublu, což by reálné náklady na válku ještě zvýšilo.

Základní problém je strukturální. Kreml považuje vysoké výdaje na válku za politicky nekompromisní, zatímco příjmová základna, která je podporuje, se zmenšuje a rezervní polštář FNB je téměř vyčerpán. Pokud nedojde k výraznému a trvalému oživení cen ropy nebo k ukončení války, směřuje ruská fiskální trajektorie k chaotické korekci, která by mohla zahrnovat prudké škrty ve výdajích, vyšší daně nebo ničivý inflační cyklus.

Co je ale zcela klíčové, rozpočtový zákon pro celý fiskální rok 2026 počítal s cílovým deficitem pouhých 3,786 bilionu rublů (1,6 % HDP) . Již po pěti měsících tak deficit překonal tento roční cíl o přibližně 59 %.

Eskalace byla měsíc po měsíci prudká a konzistentní:

• Leden 2026: Deficit dosáhl 1,718 bilionu rublů, což v jediném měsíci představovalo téměř polovinu celoročního cíle .
• Leden–únor: Kumulativní deficit vzrostl na 3,449 bilionu rublů, čímž dosáhl přes 90 % ročního cíle, což je rekord za první dva měsíce jakéhokoli roku .
• 1. čtvrtletí 2026: Deficit oficiálně překonal celoroční cíl a za pouhé tři měsíce dosáhl 4,6 bilionu rublů .
• Leden–duben: Schodek se rozšířil na 5,88 bilionu rublů (2,5 % HDP), což je zhruba dvojnásobek úrovně z předchozího roku .
• Leden–květen: Kumulativní součet dosáhl 6,01 bilionu rublů (2,6 % HDP) .

Dva motory deficitu: Rostoucí náklady na válku a klesající příjmy z energetiky

Rozpočtovou mezeru současně rozšiřují dvě mocné síly.

Nárůst výdajů spojených s válkou. Federální výdaje za první čtyři měsíce roku 2026 dosáhly 17,598 bilionu rublů, což je meziroční nárůst o 15,7 % . Hlavním motorem jsou výdaje na armádu, bezpečnost a podporu obranného průmyslu. Kreml dal jasně najevo, že tyto výdaje jsou nekompromisní a budou chráněny, i když fiskální tlak na ostatní oblasti rozpočtu poroste .

Kolaps příjmů z ropy a plynu. Na druhé straně rozpočtové bilance se zhroutil ten nejkritičtější zdroj příjmů Ruska. Historicky tvořily příjmy z ropy a plynu zhruba třetinu federálních příjmů. Na začátku roku 2026 se však tyto příjmy propadly téměř o 40 % . Tento pokles je přičítán nižším globálním cenám ropy, vymáhání cenového stropu skupiny G7 a sníženým objemům vývozu v důsledku západních sankcí . Celkové federální příjmy za leden až duben činily pouhých 11,721 bilionu rublů, což je o 4,5 % méně než ve stejném období roku 2025 .

Tenčící se záchranná síť: Fond národního blahobytu pod tlakem

Ruská vláda zaceluje rozpočtovou díru penězi z Fondu národního blahobytu. Jeho likvidní aktiva – ta část, kterou lze pro tento účel pohotově použít – se však ztenčují alarmujícím tempem.

V dubnu 2026 činila likvidní aktiva FNB 3,62 bilionu rublů (v přepočtu asi 840 miliard korun), což je pokles z 3,89 bilionu v březnu a z více než 4,1 bilionu na začátku roku . Jen za leden a únor bylo na financování deficitu použito téměř 400 miliard rublů z likvidní části fondu .

Fond již spolykal zhruba dvě třetiny svých likvidních rezerv z doby před válkou . Analytici ruské Gazprombank odhadují, že při současných cenách ropy by mohla být celá likvidní část FNB vyčerpána během 1 až 1,3 roku . Prudší pokles cen ropy na 30–35 dolarů za barel by mohl fond vymazat již do konce roku 2026 .

Odhady pro konec roku a chmurný fiskální výhled

Jelikož deficit na konci května již dosáhl 6,01 bilionu rublů, bude celoroční výsledek výrazně horší než oficiální cíl 3,786 bilionu rublů. Většina seriózních analytiků předpovídá, že konečný deficit pro rok 2026 bude mnohem vyšší, než se plánovalo, a pravděpodobně se bude pohybovat mezi 2,5 % a 4 % HDP . Bude to záviset zejména na vývoji cen ropy a na tom, zda vojenské výdaje v druhé polovině roku opět neposkočí.

Dlouhodobá fiskální důvěryhodnost Ruska je v sázce, protože se musí pohybovat v zužujícím se poli problematických možností.

• Další čerpání FNB je nejpřímější řešení, ale je neudržitelné. Při současném tempu čerpání fond nemůže krýt deficit déle než další rok.
• Vydávání domácího dluhu je omezeno vysokými úrokovými sazbami a absencí mezinárodního trhu kvůli západním sankcím.
• Zvyšování daní již bylo schváleno v roce 2025, včetně progresivní daně z příjmu fyzických osob a vyšších sazeb daně z příjmu právnických osob. Další zvyšování riskuje udušení již tak slabé aktivity soukromého sektoru.
• Škrty v nevojenských výdajích jsou zvažovány, ale prostor je omezený. Sociální závazky, jako jsou důchody a dotace, jsou politicky citlivé a již teď podfinancované .
• Monetizace deficitu prostřednictvím financování od centrální banky by riskovala spirálovitou inflaci a další depreciaci rublu, což by reálné náklady na válku ještě zvýšilo.

Základní problém je strukturální. Kreml považuje vysoké výdaje na válku za politicky nekompromisní, zatímco příjmová základna, která je podporuje, se zmenšuje a rezervní polštář FNB je téměř vyčerpán. Pokud nedojde k výraznému a trvalému oživení cen ropy nebo k ukončení války, směřuje ruská fiskální trajektorie k chaotické korekci, která by mohla zahrnovat prudké škrty ve výdajích, vyšší daně nebo ničivý inflační cyklus.