Čínská solární kapacita překonala uhlí. Hranice 1 286 GW ale neznamená konec uhlí

Čína má poprvé více instalované fotovoltaiky než uhelných elektráren. Ke konci července 2026 dosáhl výkon solárních elektráren 1,286 miliardy kW (1 286 GW), zatímco uhelné zdroje měly 1,285 miliardy kW. Fotovoltaika tak tvořila více než 30 % celkového instalovaného výkonu v zemi. 25

Je to mimořádný předěl v největší elektroenergetice světa. Neznamená však, že se solární energie už stala hlavním zdrojem vyrobené elektřiny ani že nahradila uhlí jako spolehlivý zdroj pro špičkové zatížení. Další fáze čínské energetické transformace nebude stát hlavně na počtu instalovaných panelů, ale na tom, zda se jejich výrobu podaří dodat tam a tehdy, kde a kdy ji síť potřebuje.

Jak fotovoltaika překonala uhlí

Za rekordem stojí dlouhodobá výstavba ve skutečně obřím měřítku — jak velkých solárních parků, tak distribuovaných systémů. Z celkových 1 286 GW fotovoltaiky připadalo 704 GW na velké elektrárny a 582 GW na distribuovanou fotovoltaiku. 22

Vysvětlením je tempo nových instalací. Od ledna do července 2026 Čína připojila 86,15 GW solárních a 47,07 GW větrných elektráren. Dohromady tyto zdroje představovaly téměř 70 % všeho nově instalovaného výrobního výkonu. 36 Už na konci června byla fotovoltaika s uhlím prakticky srovnaná: zhruba 1,274 miliardy kW oproti 1,275 miliardy kW u uhlí. 34

Domácí rozmach zároveň upevňuje globální pozici Číny ve fotovoltaice. Podle hodnocení IEA PVPS připadalo na Čínu kolem 60 % světových ročních přírůstků fotovoltaiky a země zůstala největším kumulativním trhem. 49 Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že Čína drží asi 85 % globální výrobní kapacity v solárním dodavatelském řetězci; u výroby křemíkových destiček je její podíl ještě vyšší. 54

Tato koncentrace dává čínským výrobcům obrovský rozsah výroby a silný domácí trh. Zároveň ale znamená závislost na koncentrovaných dodavatelských řetězcích a vystavení mimořádně tvrdé konkurenci ve světové výrobě. 54

Instalovaný výkon není totéž co vyrobená elektřina

Instalovaný výkon říká, jaký je maximální jmenovitý výkon elektrárny za vhodných podmínek. Neříká ale, kolik elektřiny zdroj skutečně vyrobí za rok ani zda bude k dispozici v okamžiku nejvyšší poptávky.

Solární výroba se mění podle denního světla, počasí, ročního období i místa — a v noci je nulová. Uhelné bloky lze naopak obvykle provozovat podle potřeby dispečinku, byť s omezeními danými palivem, údržbou a technickým stavem. Jeden gigawatt fotovoltaiky proto neposkytuje stejnou míru řiditelné a pevně dostupné dodávky jako jeden gigawatt uhelné elektrárny.

Rozdíl je patrný už z dat o výrobě. V prvním pololetí 2026 dodaly vítr a slunce dohromady 24,6 % spotřeby elektřiny, zatímco uhelné elektrárny vyrobily 49,7 % celkové elektřiny. Podíl uhlí na výrobě přitom poprvé za pololetí klesl pod 50 %. 3534

Pro energetické plánování tedy nestačí sledovat gigawatty instalovaného výkonu. Důležité je zejména:

• kolik elektřiny fotovoltaika vyrobí a zda ji lze dopravit k odběrným místům;
• jaký má přínos během večerních špiček a letních či zimních maxim;
• omezení výroby kvůli síti, dostupnost akumulace a přenosových kapacit;
• kolik spolehlivého výkonu mohou vítr a slunce dodat při zátěžových stavech soustavy.

Čínský plán rozvoje obnovitelných zdrojů proto nově zahrnuje cíle pro spolehlivou náhradu a schopnost krýt výkonové špičky. Do roku 2030 má průměrná hodnota spolehlivého výkonu větru a slunce dosáhnout 8 % a tyto zdroje mají během večerních špiček v létě i v zimě dodat 20 % elektřiny. 2

Uhlí se posouvá od základního zatížení k flexibilitě a bezpečnosti

Překonání uhlí ve výkonu neznamená, že Čína může uhelnou flotilu rychle odstavit. Podklady k 15. pětiletému plánu nadále označují uhlí, ropu a plyn za záložní pilíře bezpečnosti dodávek, i když se nefosilní zdroje mají stát hlavním zdrojem výroby elektřiny. 4

Úloha uhlí se tak má měnit. Namísto nepřetržité výroby pro základní zatížení mohou být uhelné zdroje stále častěji potřeba jako podpora kapacity a flexibility — při slabém větru či slunci, večerních špičkách, extrémním počasí nebo jiném napětí v dodávkách. Analýza plánu popisuje posun uhlí právě k této flexibilní a kapacitní funkci. 7

Taková změna provozu je složitá. Systém s vysokým podílem proměnlivých zdrojů potřebuje vedle flexibilních tepelných elektráren také silnější meziregionální přenosové sítě, akumulaci, řízení spotřeby, lepší dispečerské řízení a trhy, které dokážou ocenit nejen vyrobenou energii, ale i spolehlivost dodávky.

Co má přinést 15. pětiletý plán do roku 2030

Období 15. čínského pětiletého plánu zahrnuje roky 2026 až 2030. Směr je zřejmý: vybudovat elektroenergetiku, v níž nefosilní zdroje zajistí nejen větší díl výroby, ale také významnější příspěvek ke spolehlivosti soustavy.

Mezi hlavní cíle a investiční závazky patří:

• Nefosilní energie: nefosilní zdroje mají do roku 2030 dosáhnout 25 % celkové spotřeby energie a 50 % výroby elektřiny. 11
• Vítr a slunce: větrné a solární zdroje mají přesáhnout 50 % celkového instalovaného výkonu. 11
• Rozsah obnovitelných zdrojů: celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů má dosáhnout přibližně 3,5 miliardy kW, přičemž vítr a slunce dohromady mají překročit 2,8 miliardy kW. 39
• Investice do sítě: společnost State Grid plánuje v letech 2026–2030 investovat do fixních aktiv až 4 biliony jüanů, o 40 % více než v předchozím pětiletém období. 14
• Připojování a přenos: State Grid chce do roku 2030 každoročně připojovat v průměru 200 GW nové větrné a solární kapacity a současně posilovat dálkový přenos i flexibilitu sítě. 1

Co rekord 1 286 GW skutečně znamená

Těsné překonání uhlí je důkazem, že investice v čínské energetice mění skladbu instalovaného výkonu v dosud nevídaném rozsahu. Posiluje to postavení země jako centra globálního fotovoltaického trhu a vytváří potenciál pro růst výroby elektřiny s nižšími emisemi.

Rozhodující však nebude to, zda fotovoltaika zůstane před uhlím o několik gigawattů v tabulce instalovaného výkonu. Podstatné je, zda Čína dokáže svou obrovskou solární flotilu proměnit ve spolehlivě dostupnou elektřinu — pomocí sítí, akumulace, přenosových vedení a flexibilní spotřeby — a zároveň snižovat výrobu z uhlí, aniž by ohrozila bezpečnost dodávek. Nový důraz 15. pětiletého plánu na spolehlivý příspěvek obnovitelných zdrojů ukazuje, že právě toto je nyní pro čínské politiky klíčová otázka. 239