Vlny veder v Evropě ukázaly, že samotná solární energie nestačí

Důsledek pro energetickou politiku je přímý: spolehlivá elektřina je součástí ochrany před horkem. Domácnost bez účinného chlazení může čelit nebezpečným vnitřním teplotám, zejména pokud v ní žijí senioři, lidé bez podpory, domácnosti s nízkými příjmy nebo obyvatelé špatně izolovaných budov. Francouzský úřad veřejného zdraví během červnové epizody oznámil 1 000 úmrtí nad běžný průměr a varoval, že počet může po zpracování dalších dat růst.

Poptávka rostla ve chvíli, kdy byla nabídka zranitelnější

Vlny veder vytvářejí pro elektrickou síť obtížnou kombinaci: spotřeba roste, zatímco výroba může být méně spolehlivá. Podle analýzy spojené s energetickým think-tankem Ember vzrostla denní poptávka během vln veder na konci června a v červenci ve srovnání s chladnějšími obdobími až o 28 % v Itálii, o 23 % v Maďarsku, o 14 % ve Francii a o 13 % ve Španělsku. Hlavním důvodem byla vyšší spotřeba na chlazení.

Tlak na soustavu zvyšovalo několik fyzikálních mechanismů:

• Tepelné elektrárny potřebují chladicí vodu. Horké řeky, nízké průtoky a ekologické limity pro vypouštění oteplené vody mohou vést k omezení výkonu jaderných, plynových i uhelných elektráren.
• Sucho oslabuje vodní elektrárny. Menší přítoky snižují výrobu a omezují také flexibilitu nádrží.
• Stabilní tlakové počasí může utlumit vítr. Anticyklonální situace někdy přinášejí slabší větrnou výrobu právě ve chvíli, kdy rostou teploty i spotřeba.
• Horko zatěžuje samotnou síť. Přenosová zařízení a transformátory se mohou přehřívat. Reuters informoval o výpadcích dodávek ve Francii během červnové vlny veder, včetně incidentu připsaného přehřátému transformátoru.

Tyto mechanismy odpovídají dostupnému zpravodajství. Přesné údaje z původního tvrzení — ztráta 2,5 GW výkonu v pěti britských plynových elektrárnách, pokles větrné výroby na polovinu, snížení francouzské jaderné kapacity o 18 % v polovině července a nejnižší červencová výroba z vodních elektráren za deset let — však dodané zdroje nezávisle nepotvrzují. Před zveřejněním jako ověřených statistik by je bylo nutné porovnat s údaji provozovatelů elektráren, národních operátorů sítí nebo organizace ENTSO-E.

Proč solární elektrárny v horku fungovaly lépe

Solární energie má během mnoha vln veder přirozenou výhodu. Jasná obloha, která přispívá k vysokým teplotám, zároveň zvyšuje výrobu fotovoltaiky. Ta se tak časově překrývá s odpolední špičkou, kdy lidé ve velkém zapínají klimatizaci.

Analýza Ember uvádí, že solární výroba byla během vln veder v roce 2026 jediným velkým zdrojem elektřiny, který si vedl lépe než obvykle. V některých zemích vzrostla až o 17 %, přičemž výrazné zvýšení bylo hlášeno zejména ve Francii a Maďarsku. Analýza zároveň spojila vlny veder s vyšší poptávkou a růstem cen.

Neznamená to ale, že solární energie krizi odstranila. Pomáhá především ve chvíli, kdy svítí slunce. Dokáže omezit denní nedostatek elektřiny a potřebu drahé výroby na okraji trhu, nedokáže však přímo pokrýt večerní špičku. Právě po západu slunce zůstává spotřeba na chlazení vysoká, zatímco solární výkon rychle mizí.

Přesnější závěr proto není ani „solární energie zachránila Evropu“, ani „obnovitelné zdroje selhaly“. Fotovoltaika dobře odpovídala významné části poptávky způsobené vedrem, zatímco zbytek systému potřeboval flexibilitu.

Baterie propojují slunečné odpoledne s horkým večerem

Bateriová úložiště mohou prodloužit přínos solární energie i po setmění. Nabíjejí se v době vysoké výroby a později dodávají elektřinu, když lidé stále používají klimatizaci a síť by se jinak musela více spoléhat na plyn, dovoz nebo jiné řiditelné zdroje.

Pro odolnost vůči vlnám veder je proto důležité nejen množství solárních panelů, ale také schopnost přesouvat elektřinu v čase. Solární kapacita řeší především denní část problému; solární elektrárny doplněné bateriemi mohou pomoci i při večerním nárůstu spotřeby. Ember a další oborové zdroje označily další rozvoj ukládání energie za nutný pro zvládnutí situace po západu slunce.

Dostupné zdroje však nepotvrzují tvrzení, že Evropa v roce 2025 přesně přidala 36 GWh bateriových úložišť. Neuvádějí ani, jak velká část této kapacity byla během vln veder v roce 2026 skutečně využita. Ověřit lze tedy především obecný závěr o potřebě flexibility, nikoli konkrétní výkon této údajné kapacity.

Přístup k chlazení se stal politickou rozbuškou

Klimatizaci má jen menšina evropských domácností. Jeden z dodaných odhadů uvádí 23 % domácností oproti přibližně 90 % ve Spojených státech. Zprávy z Francie hovoří o zhruba 25 % domácností, přičemž ve Španělsku a Itálii je podíl vyšší.

Nízká dostupnost chlazení má dvojí dopad. Mnoho domácností je více vystaveno nebezpečnému horku v interiéru, rychlé a nekoordinované rozšíření klimatizací by však zároveň zvýšilo špičkovou spotřebu elektřiny. Pokud by dodatečná energie pocházela z fosilních paliv, mohla by zvýšit emise a posílit právě klimatická rizika, kvůli nimž poptávka po chlazení roste.

Ve Francii se proto rozhořel spor o takzvanou „clim“ — klimatizaci. Požadavky na rozsáhlé dotované zavádění chlazení do domácností, škol, nemocnic a pečovatelských zařízení se střetly s důrazem na izolaci, venkovní stínění a energeticky úsporné budovy. Nešlo jen o spotřebitelské preference. Debata otevřela otázku, kdo si může ochranu před horkem dovolit, které veřejné budovy mají mít přednost a zda se vlády na teplejší klima připravily.

Politický spor se navíc vymkl tradičnímu rozdělení na klimatickou pravici a levici. Politologové upozorňují, že strany krajní pravice využívají extrémní počasí k posílení podpory, přestože některé z nich v minulosti odmítaly nebo zpochybňovaly klimatická opatření. Kulturní válka přitom může zakrývat praktický rozdíl mezi adaptací, která chrání lidi před horkem, jež už nastává, a mitigací, která omezuje emise zvyšující budoucí klimatická rizika.

Co by znamenala odolnější reakce

Dostupné důkazy ukazují na kombinaci opatření, nikoli na jedinou zázračnou technologii.

1. Zpřístupnit účinné chlazení a omezit přehřívání budov

Okamžitou pomoc mohou nabídnout veřejná chladicí centra, varovné systémy pro ochranu před horkem a cílená podpora zranitelných domácností. Z dlouhodobého hlediska jsou důležité izolace, venkovní stínění, světlé povrchy, přirozené větrání a stromy ve městech. Tyto prvky snižují vnitřní teplotu ještě před zapnutím klimatizace.

Součástí řešení mohou být účinné klimatizační systémy a tepelná čerpadla, stejně důležitý je však přístup k nim. Politika postavená na předpokladu, že si každá domácnost může zařízení koupit, nainstalovat a provozovat, nechá nejohroženější lidi bez ochrany.

2. Spojit solární výrobu s flexibilitou

Více fotovoltaiky může během jasných horkých dnů snížit tlak na síť. Baterie, pružná spotřeba a další formy ukládání energie dokážou tento přínos přenést do večera. Konkrétní kombinace se bude lišit podle země a její sítě, provozní princip je však stejný: přesouvat energii v čase a nepovažovat polední výrobu za kompletní řešení.

3. Zapojit řízení spotřeby

Dodavatelé a vlády mohou omezit večerní špičku podporou předchlazení budov, přesunem průmyslové spotřeby, koordinací odběru v budovách nebo využitím chytrých tarifů. Taková opatření snižují objem výroby i kapacitu sítě potřebnou pro krátké období extrémní poptávky.

4. Posílit širší elektrizační soustavu

Přeshraniční propojení umožňuje oblastem s přebytkem výroby pomoci sousedům, kteří jsou pod tlakem. Tepelné elektrárny, přenosová zařízení i vodohospodářské systémy je zároveň nutné připravovat na vyšší teploty, nižší průtoky řek a častější souběh několika rizik.

5. Omezit citlivost na ceny fosilních paliv

Když horko omezí část nabídky, závislost na plynu může po poklesu solární výroby výrazně zvýšit cenovou volatilitu. Menší závislost vyžaduje čisté zdroje, ukládání energie, energetickou účinnost a lepší řízení poptávky — nikoli pouze větší zásobu nouzové fosilní kapacity.

Hlavní poučení

Vlny veder v Evropě v roce 2026 ukázaly, že adaptaci na klimatické změny už nelze plánovat odděleně od spolehlivosti energetiky. Kontinent čelil rostoucí spotřebě na chlazení, zranitelnější konvenční výrobě, nerovnému přístupu k ochraně i politickému sporu o to, kdo zaplatí odolnější systém.

Solární energie se k dennímu průběhu mimořádné poptávky hodila neobvykle dobře a podle dodané analýzy Ember si mezi hlavními zdroji vedla nejlépe. Zároveň se ukázal její limit: po západu slunce jsou stále potřeba baterie, pružná spotřeba, přeshraniční propojení a spolehlivé nízkoemisní zdroje.

Politická zkouška bude především otázkou spravedlnosti. Odolná energetika musí chránit lidi, kteří si nemohou dovolit vlastní klimatizaci, a zároveň udržet elektřinu dostupnou a spolehlivou. Více než 10 000 úmrtí nad běžný průměr během červnové vlny veder ukazuje, že nejde jen o preferenci energetického trhu, ale o závazek v oblasti veřejného zdraví.