Prošlá karta, skutečný nákup: útok Zombie Card odhalil slabinu bezkontaktních plateb Visa

Během výměny zpráv relé upravilo datum platnosti předávané terminálu. Minulé datum mohlo nahradit budoucím, takže místní kontrola terminálu vyhodnotila kartu jako platnou. Podle popisu testu útočník nemusel znát skutečné nové datum platnosti — stačilo použít datum v budoucnosti.

Podstatné je, že útok nefalšoval tajné klíče karty. Skutečná karta dál vytvářela podepsané a dynamické údaje, které platební proces EMV očekává. Slabina spočívala v tom, že jedno rozhodující pole — datum platnosti — bylo možné změnit, aniž by se tím zneplatnily ostatní ověřované údaje.

Co odhalila implementace Visa EMV Kernel 3

Podle dostupných podkladů souvisel problém s nekonzistentním zacházením s datem platnosti v bezkontaktní implementaci Visa EMV Kernel 3. V testovaném nastavení nebylo datum předané platebnímu terminálu dostatečně kryptograficky svázáno s údaji o kartě a transakci, které se později použily při online autorizaci.

Vznikl tak rozpor mezi tím, co viděl terminál, a tím, co skutečně vytvořila karta:

1. Karta poskytla pravé platební údaje včetně původního, již prošlého data.
2. Relé změnilo datum, které se zobrazilo terminálu.
3. Karta přesto vygenerovala autentické údaje pro ověření transakce.
4. Terminál mohl vyhodnotit budoucí datum a současně obdržet kryptograficky platné údaje z reálné karty.

Nešlo tedy o prolomení kryptografie jako takové, ale o narušení vazby mezi jednotlivými poli. Podpis nebo transakční kryptogram mohou zůstat pravé, pokud protokol dostatečně nechrání jejich vztah k dalším hodnotám, podle nichž terminál rozhoduje. Výzkumníci tento problém popsali jako zranitelnost vůči manipulaci typu man-in-the-middle v bezkontaktním platebním toku Visa.

Proč prošlá karta stále vytvořila platnou transakci

Datum vytištěné na kartě není samo o sobě „vypínačem“ její kryptografie. Z dostupného výzkumu vyplývá, že bezkontaktní systémy mohou platnost ověřovat kombinací kontroly na terminálu a údajů, které samostatně ověřuje vydavatel při autorizaci.

Pokud terminál obdrží budoucí datum a vydavatel dostane jinak autentické údaje, nemusí systém mít spolehlivý a jednotně ověřovaný signál, že fyzická karta už prošla. Samotný útok ale neudělá z uzavřeného nebo neplatného účtu aktivní účet — pro úspěšnou platbu musí účet zůstat použitelný.

Co Mastercard, American Express a Discover?

Dodané zprávy uvádějí, že stejná náhrada data platnosti neuspěla v testovaných konfiguracích Mastercard Kernel 2, American Express Kernel 4 a Discover Kernel 6.

Dostupné materiály ale neobsahují úplný rozbor jednotlivých jader, který by přesně vysvětlil, které vazby polí nebo validační kroky transakci zastavily. Opatrný závěr proto zní: testované implementace těchto sítí odmítly konkrétní manipulaci účinněji než testovaná konfigurace Visa. Nejde však o důkaz, že všechny karty těchto značek jsou imunní vůči reléovým útokům nebo jiným druhům platebních podvodů.

Jak dopadly testy u bank

Výzkum podle dostupných zpráv zahrnoval karty od více velkých amerických bank a transakce napříč několika vydavateli.

Podklady ale neuvádějí všech pět bank ani ověřený výsledek schválení či zamítnutí pro každou z nich. Bylo by proto zavádějící zveřejnit tabulku bank a tvrdit, že konkrétní vydavatel útok vždy přijal nebo vždy odmítl. Výsledek může záviset na typu karty, stavu účtu, pravidlech autorizace, terminálu, zpracovateli platby i konkrétních podmínkách transakce.

Oznámení společnosti Visa a stav nápravy

Jeden z dodaných zdrojů uvádí, že výzkumníci informovali společnost Visa a dotčené banky v květnu a prosinci 2025. Součástí měly být materiály k reprodukci útoku, záznamy transakcí a demonstrační video.

Dostupné zdroje neobsahují ověřitelné vyjádření společnosti Visa, potvrzené bezpečnostní upozornění ani důkaz o dokončeném nasazení opravy. Nelze proto tvrdit, že problém byl definitivně vyřešen, kterých karet a terminálů se případná ochrana týká nebo zda je její použití povinné v celém platebním ekosystému.

Jak se mohou bránit jednotlivé části platebního řetězce

Základní nápravou je zabránit tomu, aby se datum platnosti předané terminálu lišilo od data obsaženého v autentizovaných údajích.

• Platební sítě a tvůrci jader: Kryptograficky svázat datum platnosti i další vstupy, podle nichž terminál rozhoduje, s ověřenými údaji karty a transakčním kryptogramem. Nesrovnalost by měla vést k zamítnutí transakce.
• Provozovatelé terminálů a zpracovatelé plateb: Křížově kontrolovat informace o platnosti v různých částech výměny EMV a vyhodnocovat podezřelé časování či komunikační chování. Dostupné podklady však nestanovují univerzální metodu odhalení relé.
• Vydavatelé karet: Při autorizaci samostatně ověřovat platnost, nahrazení a životní cyklus karty místo spoléhání pouze na datum dodané terminálem. Transakce s prošlými nebo nahrazenými údaji by měly být zamítnuty či označeny, pokud je vydavatel dokáže identifikovat.
• Provozovatelé karetních programů: Zajistit, aby vydání náhradní karty podle potřeby důsledně deaktivovalo nebo omezilo používání původní karty.
• Spotřebitelé: Pravidelně kontrolovat pohyby na účtu a neznámé transakce co nejdříve nahlásit bance. Prošlá fyzická karta nemusí být neškodná, pokud zůstává aktivní účet nebo platební údaj.

Jak bezpečně zlikvidovat prošlou platební kartu

Nejdříve se řiďte pokyny vydavatele. Některé banky mohou požadovat vrácení staré karty; v takovém případě ji neničte bez ověření postupu.

Pokud ji máte zlikvidovat sami, nejprve ji odstraňte z uložených plateb u obchodníků a z digitálních peněženek a ověřte, že náhradní karta už funguje. Poté starou kartu znehodnoťte tak, aby z ní nebylo možné snadno rekonstruovat údaje.

Prořízněte čip, magnetický proužek, vytištěné číslo karty, podpisový proužek i bezpečnostní kód CVV. Nejlepší je použít skartovačku s křížovým řezem určenou pro platební karty. Pokud je to praktické, vyhoďte části odděleně. Tato opatření snižují riziko zneužití údajů z vyhozené karty, nenahrazují však pravidelnou kontrolu účtu ani rychlé nahlášení neznámé transakce bance.