Navzdory poklesu si Toyota udržela první místo mezi světovými automobilkami už sedmým rokem v řadě, před německým koncernem Volkswagen Group . Výsledky ukazují dva rozdílné trendy: slabší poptávku na některých klíčových trzích a současně rychle rostoucí zájem o elektrifikované modely.
Nejvýraznější problém představovala Čína. Toyota zde v prvním pololetí prodala 694 700 vozů, což znamená pokles o 17,1 %. Jen v červnu se prodeje propadly o 27 % .
Japonská automobilka čelila tvrdé konkurenci domácích výrobců elektromobilů, především společnosti BYD a dalších čínských značek. Vývoj zhoršovaly také vyšší ceny benzinu a dlouhodobý přesun části zákazníků ke klasickým bateriovým elektromobilům. Toyota přitom stále významně spoléhá na hybridní a spalovací modely .
Toyota nebyla v Číně jediným japonským výrobcem pod tlakem. Prodeje Nissanu klesly o 15 % a Honda zaznamenala ještě výraznější propad o 34,7 % na 205 800 vozů. Honda navíc vykázala už 29. měsíc v řadě, kdy její prodeje v Číně meziročně klesly . Žádná z velkých japonských automobilek v zemi během sledovaného období nerostla.
Druhým významným problémem byl Blízký východ. Prodeje Toyoty v regionu se v březnu propadly přibližně o třetinu a slabé zůstaly i po zbytek pololetí . V květnu klesly meziročně o 38,6 % .
Agentury Bloomberg a Reuters spojily vývoj přímo s nestabilitou a konflikty v regionu, včetně narušení přepravních tras a dodavatelských řetězců souvisejících s napětím kolem Íránu . Export Toyoty na Blízký východ se v dubnu propadl o více než 90 % .
Dopad byl citelný i ve Spojených státech, kde prodeje v březnu klesly o 8,5 % a za měsíc celkově o 7,2 %. Pokles však nebyl tak hluboký jako v Číně nebo na Blízkém východě .
Výsledky ovlivnil také plánovaný přechod na novou generaci modelu Toyota RAV4, nejprodávanějšího SUV značky. Změna výrobních linek narušila produkci a dodávky na více trzích, výrazně například v závodě v Kentucky .
Mluvčí Toyoty uvedl, že šlo především o problém s dostupností, nikoli o nedostatek zájmu zákazníků. Během přestavby výrobních linek vznikla mezera v produkci, protože závod ještě nebyl plně připraven na výrobu přepracované verze pro rok 2026 .
Slabší výsledek Toyoty by byl bez růstu elektrifikovaných modelů ještě horší. Toyota a Lexus v prvním pololetí prodaly celosvětově 2 707 302 elektrifikovaných vozů, meziročně o 9,1 % více. Tyto modely tak představovaly více než 54 % všech prodejů .
Prodeje čistě bateriových elektromobilů vzrostly o 135 % na 193 172 vozů, především díky zahraničním trhům .
Obzvlášť silný výsledek zaznamenala Toyota v Evropě. Elektrifikované modely zde tvořily rekordních 87 % prodejů a dodávky bateriových elektromobilů se více než zdvojnásobily, když vzrostly o 113 % . Toyota Motor Europe v regionu prodala 633 617 vozů.
Růst elektromobilů byl patrný také v Japonsku. Prodeje elektrických vozů Toyota v prvním čtvrtletí vyskočily o 3 300 %, z 212 na více než 7 000 kusů. K růstu přispěly nové dotační a podpůrné programy, díky nimž Toyota v domácím prodeji elektromobilů překonala čínskou BYD .
Důležitou protiváhu k poklesu v zahraničí představovala domácí poptávka. Prodeje Toyoty v Japonsku v červnu vzrostly téměř o 10 % na 194 295 vozů . Za celé první pololetí se zvýšily o 5,3 % na přibližně 1,09 milionu vozů .
Toyota si v Japonsku zároveň upevnila tržní podíl a zůstala nejprodávanější automobilkou. K výsledku výrazně přispěl model Yaris . Kombinace silnějšího domácího trhu a rostoucího podílu elektrifikovaných vozů tak pomohla zmírnit ztráty v problémových regionech.
Souhrnné globální prodeje osmi velkých japonských automobilek v prvním pololetí klesly o 2,3 % na 11,92 milionu vozů. Meziroční pokles ohlásilo šest z nich .
| Automobilka | Globální prodeje v 1. pololetí 2026 | Meziroční změna | Hlavní poznámka |
|---|---|---|---|
| Toyota (včetně Daihatsu a Lexusu) | 5,39 milionu | −2,8 % | Světová jednička, elektrifikované vozy tvořily více než polovinu prodejů |
| Nissan | 1 506 052 | −6,7 % | Dvouciferný pokles v Číně a Evropě; propad zmírnily japonské exporty |
| Honda | 205 800 vozů v Číně | −34,7 % v Číně | Největší pokles mezi třemi předními japonskými značkami v Číně |
| Suzuki | rekordní první pololetí, odhad přibližně 1,65 milionu | přibližně stabilní až mírný růst | Silná poptávka v Indii a Japonsku, menší závislost na Číně |
| Mazda | odhad přibližně 560 000 | pokles | Slabší výsledky v Číně a Spojených státech |
| Mitsubishi | odhad přibližně 400 000 | pokles | Menší objem prodejů a slabší trhy v jihovýchodní Asii |
| Subaru, Isuzu a Hino | různé | různé | Menší výrobci rovněž pocítili slabší globální poptávku |
Vzácnou výjimkou byla Suzuki, která za leden až červen zaznamenala rekordní globální prodeje. Pomohla jí především silná poptávka v Indii, kde má automobilka dominantní postavení . Růst prodejů vykázala také Daihatsu, podporovaná přepracovaným minivozem Move na japonském trhu .
První pololetí 2026 bylo pro Toyotu slabší, nikoli však zlomové. Automobilka si udržela světové prvenství, přestože ji výrazně zasáhl propad v Číně, geopolitické otřesy na Blízkém východě a dočasné omezení dodávek při přechodu na novou generaci RAV4.
Výrazný růst elektrifikovaných vozů, které už tvoří většinu prodejů, a odolná poptávka v Japonsku pomohly celkový pokles zmírnit. Nissan a Honda měly menší prostor, jak své ztráty vyrovnat, zatímco Suzuki těžila ze strategie zaměřené na Indii.
Výzva přitom není pouze japonská. Prodeje 20 největších světových výrobců automobilů v prvním pololetí klesly o 2,8 % na přibližně 37,3 milionu vozů. Čtrnáct z těchto 20 skupin zaznamenalo meziroční pokles .