Saúdská Arábie se po dubnovém poklesu vrátila k růstu

Saúdský neenergetický sektor se v květnu vrátil do růstového pásma. Podle výzkumu MUFG se hlavní PMI zvýšil z dubnových 48,8 na 51,5 bodu, což signalizuje obnovení růstu podnikatelské aktivity . Přesné květnové číslo nebylo v dostupném zveřejnění S&P Global uvedeno, směr vývoje je však zřejmý: domácí poptávka zůstala relativně odolná.

Výhodou království je ropovod East–West, který dokáže přepravovat až 5 milionů barelů ropy denně z oblasti Perského zálivu k přístavu Janbú u Rudého moře. Saúdská Arábie tak může část exportu přesměrovat mimo Hormuz . Vyšší ceny ropy, které v roce 2026 dosahovaly v průměru přibližně 86 dolarů za barel, navíc u producentů s funkčními obchvatnými trasami více než kompenzovaly nižší objem vývozu .

Mezinárodní měnový fond 3. června uvedl, že saúdská ekonomika prokazuje „agilitu a odolnost“. Zároveň ale varoval, že dlouhotrvající konflikt by mohl zhoršit střednědobý růst a vyhlídky investic .

Klíčová dělicí čára: kdo dokáže obejít Hormuz?

Krize rozdělila státy Perského zálivu podle jejich exportní infrastruktury. Saúdská Arábie a SAE byly zasaženy méně, protože mohou využívat přístavy mimo průliv. Omán má ještě odlišnou pozici: jeho těžba i exportní trasy leží mimo tuto klíčovou námořní úžinu .

Na opačné straně stojí Kuvajt, Irák, Katar a Bahrajn. Tyto země nemají srovnatelnou alternativní exportní trasu, a dlouhodobé uzavření Hormuzu je proto vystavuje bezprostřednímu ekonomickému tlaku . Za nejzranitelnější byl označen Bahrajn, který kombinuje absenci obchvatné trasy s rozpočtovou cenou ropy odhadovanou na 110 až 130 dolarů za barel .

Ratingy zatím drží, varování ale sílí

Do konce května 2026 nebyl žádný suverénní emitent v Perském zálivu oficiálně snížen. Země těží z vysokých fiskálních rezerv, státních investičních fondů a vyšších cen ropy, které fungují jako finanční polštář . SAE si ponechaly rating AA− od agentury Fitch, zatímco Saúdská Arábie si u Moody’s udržela hodnocení Aa3 se stabilním výhledem .

Stabilita ratingů však neznamená, že rizika zmizela. Fitch 28. května upozornil, že pokračující konflikt s Íránem může při delším trvání vést k širšímu zhoršení hodnocení vlád i firem v regionu . Agentura už v březnu zařadila katarský rating AA na seznam „Rating Watch Negative“ poté, co íránské útoky poškodily zařízení na zkapalněný zemní plyn v Ras Laffanu. Podle Fitch se bezpečnostní prostředí mohlo „trvale zhoršit“ .

Moody’s mezitím změnila výhled Bahrajnu ze stabilního na negativní, když se jeho exporty zastavily. Případ ukazuje, jak rozdílně může stejný geopolitický šok dopadat na jednotlivé členy Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) .

Zatímco světové akcie rostly, burzy v Zálivu klesaly

Akciové trhy GCC se v květnu vyvíjely opačně než globální trhy. Index MSCI GCC klesl o 1,3 %, zatímco globální index MSCI World vzrostl o 5 %. Světové akcie podporoval optimismus kolem investic do umělé inteligence, zatímco v Perském zálivu přetrvávaly obavy z uzavřeného Hormuzu, kolísání cen ropy a dalšího geopolitického zhoršení .

Šlo už o třetí měsíc tlaku na burzy v regionu. Ani občasné naděje na příměří nedokázaly dlouhodobě obnovit důvěru investorů .

Krátké uzavření průlivu může znamenat velký zásah do HDP

Institucionální odhady ukazují, že náklady krize by byly citelné i při relativně krátkém přerušení provozu:

• Allianz odhadla, že uzavření Hormuzského průlivu na dobu až šesti týdnů by snížilo HDP Saúdské Arábie přibližně o 1,6 procentního bodu a HDP SAE o 3,3 procentního bodu .
• Federální rezervní banka v Dallasu modelovala situaci, kdy by ve druhém čtvrtletí 2026 vypadlo z trhu přibližně 20 % světových dodávek ropy. Průměrná cena WTI by podle modelu vzrostla na 98 dolarů za barel a globální růst reálného HDP by ve čtvrtletí klesl anualizovaně o 2,9 procentního bodu .
• Goldman Sachs varovala, že některé ekonomiky GCC mohou během války zaznamenat větší pokles neenergetického HDP než během pandemie .

Vyšší odhadovaný dopad na SAE souvisí s jejich citlivostí na cestovní ruch, obchodní logistiku a centrum Jebel Ali. Přestože jsou ekonomicky diverzifikovanější a mají menší domácí populaci než Saúdská Arábie, tyto sektory jsou na hladkém fungování námořní dopravy výrazně závislé .

Krize testuje diverzifikaci mimo ropu

Dopady se neomezují na čtvrtletní statistiky. Konflikt zasáhl samotný dlouhodobý plán států Perského zálivu snížit závislost na ropě a vybudovat významná centra turismu, financí, letectví a technologií.

Washington Post označil válku s Íránem za zkoušku „dlouhodobé ekonomické budoucnosti“ států Perského zálivu. Strukturální bezpečnostní slabiny a geografická omezení podle citované analýzy nyní ohrožují nejen fosilní ekonomiku, ale i nově vznikající odvětví .

V Saúdské Arábii čelí neenergetická ekonomika budovaná v rámci programu Vision 2030 nejzávažnějšímu vnějšímu šoku za poslední desetiletí . Chatham House upozornil, že problémem není jen současné uzavření průlivu. Jakmile se ukázalo, že Hormuz může být uzavřen, vzniká také trvalé riziko, že k tomu dojde znovu. To může zvyšovat náklady financování, brzdit investice a komplikovat plánování velkých projektů .

Katar, Egypt a Kuvajt: tři odlišné podoby tlaku

Rozdíly mezi ekonomikami jsou ještě výraznější při pohledu na další země regionu.

Katar zaznamenal nejprudší počáteční propad, ale také nejvýraznější oživení. V březnu jeho PMI klesl na 38,7 bodu, téměř k historickému minimu, poté co společnost QatarEnergy vyhlásila vyšší moc u exportu LNG a útoky poškodily zařízení v Ras Laffanu . V květnu se index podle MUFG zvýšil na 46,4 z dubnových 34,2. Zůstal tedy v pásmu poklesu, ale zlepšení bylo výrazné .

Egyptský neenergetický soukromý sektor se mírně zlepšil: PMI vzrostl na 47,1 bodu z dubnových 46,6. Pod hranicí 50 ale zůstal už pátý měsíc v řadě . Slabší poptávka a nový růst vstupních nákladů přiměly firmy zdražovat a vedly k nejvýraznějšímu propouštění od června 2020 . Konflikt zvyšoval ceny paliv a dalších vstupů napříč egyptským soukromým sektorem .

Kuvajt představuje nejhlubší strukturální zranitelnost. Na export uhlovodíků je plně závislý na Hormuzském průlivu a nemá ropovodní obchvat. Jeho PMI klesl v březnu na 46,3 a na stejné hodnotě zůstal i v dubnu, což signalizovalo pokračující pokles aktivity . Přesná květnová hodnota nebyla v dostupných zveřejněných zdrojích uvedena. PwC však Kuvajt zařadila mezi nejhůře zasažené ekonomiky GCC .

Ekonomika Perského zálivu se pohybuje dvěma rychlostmi

Květnová data neukazují jednotný šok pro celý GCC, ale stále výraznější rozdíl daný geografií. Saúdská Arábie a SAE si udržely mírný růst neenergetického sektoru díky alternativním exportním trasám, vyšším cenám ropy a domácí poptávce. Katar se po katastrofálním prvním čtvrtletí odrazil, ale zůstal v kontrakci. Egypt se dál pohyboval pod hranicí růstu a Kuvajt čelil exportní překážce, kterou nelze snadno obejít.

Ratingové agentury v květnu zatím nesáhly k přímému snížení hodnocení, jejich varování ale zesílila. Vývoj PMI, akciových trhů i prognóz HDP ukazuje, že dvě pozitivní čísla ze SAE a Saúdské Arábie nedokážou zakrýt širší napětí, které krize v Hormuzském průlivu do ekonomik regionu vnáší.

Saúdská Arábie se po dubnovém poklesu vrátila k růstu

Saúdský neenergetický sektor se v květnu vrátil do růstového pásma. Podle výzkumu MUFG se hlavní PMI zvýšil z dubnových 48,8 na 51,5 bodu, což signalizuje obnovení růstu podnikatelské aktivity . Přesné květnové číslo nebylo v dostupném zveřejnění S&P Global uvedeno, směr vývoje je však zřejmý: domácí poptávka zůstala relativně odolná.

Výhodou království je ropovod East–West, který dokáže přepravovat až 5 milionů barelů ropy denně z oblasti Perského zálivu k přístavu Janbú u Rudého moře. Saúdská Arábie tak může část exportu přesměrovat mimo Hormuz . Vyšší ceny ropy, které v roce 2026 dosahovaly v průměru přibližně 86 dolarů za barel, navíc u producentů s funkčními obchvatnými trasami více než kompenzovaly nižší objem vývozu .

Mezinárodní měnový fond 3. června uvedl, že saúdská ekonomika prokazuje „agilitu a odolnost“. Zároveň ale varoval, že dlouhotrvající konflikt by mohl zhoršit střednědobý růst a vyhlídky investic .

Klíčová dělicí čára: kdo dokáže obejít Hormuz?

Krize rozdělila státy Perského zálivu podle jejich exportní infrastruktury. Saúdská Arábie a SAE byly zasaženy méně, protože mohou využívat přístavy mimo průliv. Omán má ještě odlišnou pozici: jeho těžba i exportní trasy leží mimo tuto klíčovou námořní úžinu .

Na opačné straně stojí Kuvajt, Irák, Katar a Bahrajn. Tyto země nemají srovnatelnou alternativní exportní trasu, a dlouhodobé uzavření Hormuzu je proto vystavuje bezprostřednímu ekonomickému tlaku . Za nejzranitelnější byl označen Bahrajn, který kombinuje absenci obchvatné trasy s rozpočtovou cenou ropy odhadovanou na 110 až 130 dolarů za barel .

Ratingy zatím drží, varování ale sílí

Do konce května 2026 nebyl žádný suverénní emitent v Perském zálivu oficiálně snížen. Země těží z vysokých fiskálních rezerv, státních investičních fondů a vyšších cen ropy, které fungují jako finanční polštář . SAE si ponechaly rating AA− od agentury Fitch, zatímco Saúdská Arábie si u Moody’s udržela hodnocení Aa3 se stabilním výhledem .

Stabilita ratingů však neznamená, že rizika zmizela. Fitch 28. května upozornil, že pokračující konflikt s Íránem může při delším trvání vést k širšímu zhoršení hodnocení vlád i firem v regionu . Agentura už v březnu zařadila katarský rating AA na seznam „Rating Watch Negative“ poté, co íránské útoky poškodily zařízení na zkapalněný zemní plyn v Ras Laffanu. Podle Fitch se bezpečnostní prostředí mohlo „trvale zhoršit“ .

Moody’s mezitím změnila výhled Bahrajnu ze stabilního na negativní, když se jeho exporty zastavily. Případ ukazuje, jak rozdílně může stejný geopolitický šok dopadat na jednotlivé členy Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) .

Zatímco světové akcie rostly, burzy v Zálivu klesaly

Akciové trhy GCC se v květnu vyvíjely opačně než globální trhy. Index MSCI GCC klesl o 1,3 %, zatímco globální index MSCI World vzrostl o 5 %. Světové akcie podporoval optimismus kolem investic do umělé inteligence, zatímco v Perském zálivu přetrvávaly obavy z uzavřeného Hormuzu, kolísání cen ropy a dalšího geopolitického zhoršení .

Šlo už o třetí měsíc tlaku na burzy v regionu. Ani občasné naděje na příměří nedokázaly dlouhodobě obnovit důvěru investorů .

Krátké uzavření průlivu může znamenat velký zásah do HDP

Institucionální odhady ukazují, že náklady krize by byly citelné i při relativně krátkém přerušení provozu:

• Allianz odhadla, že uzavření Hormuzského průlivu na dobu až šesti týdnů by snížilo HDP Saúdské Arábie přibližně o 1,6 procentního bodu a HDP SAE o 3,3 procentního bodu .
• Federální rezervní banka v Dallasu modelovala situaci, kdy by ve druhém čtvrtletí 2026 vypadlo z trhu přibližně 20 % světových dodávek ropy. Průměrná cena WTI by podle modelu vzrostla na 98 dolarů za barel a globální růst reálného HDP by ve čtvrtletí klesl anualizovaně o 2,9 procentního bodu .
• Goldman Sachs varovala, že některé ekonomiky GCC mohou během války zaznamenat větší pokles neenergetického HDP než během pandemie .

Vyšší odhadovaný dopad na SAE souvisí s jejich citlivostí na cestovní ruch, obchodní logistiku a centrum Jebel Ali. Přestože jsou ekonomicky diverzifikovanější a mají menší domácí populaci než Saúdská Arábie, tyto sektory jsou na hladkém fungování námořní dopravy výrazně závislé .

Krize testuje diverzifikaci mimo ropu

Dopady se neomezují na čtvrtletní statistiky. Konflikt zasáhl samotný dlouhodobý plán států Perského zálivu snížit závislost na ropě a vybudovat významná centra turismu, financí, letectví a technologií.

Washington Post označil válku s Íránem za zkoušku „dlouhodobé ekonomické budoucnosti“ států Perského zálivu. Strukturální bezpečnostní slabiny a geografická omezení podle citované analýzy nyní ohrožují nejen fosilní ekonomiku, ale i nově vznikající odvětví .

V Saúdské Arábii čelí neenergetická ekonomika budovaná v rámci programu Vision 2030 nejzávažnějšímu vnějšímu šoku za poslední desetiletí . Chatham House upozornil, že problémem není jen současné uzavření průlivu. Jakmile se ukázalo, že Hormuz může být uzavřen, vzniká také trvalé riziko, že k tomu dojde znovu. To může zvyšovat náklady financování, brzdit investice a komplikovat plánování velkých projektů .

Katar, Egypt a Kuvajt: tři odlišné podoby tlaku

Rozdíly mezi ekonomikami jsou ještě výraznější při pohledu na další země regionu.

Katar zaznamenal nejprudší počáteční propad, ale také nejvýraznější oživení. V březnu jeho PMI klesl na 38,7 bodu, téměř k historickému minimu, poté co společnost QatarEnergy vyhlásila vyšší moc u exportu LNG a útoky poškodily zařízení v Ras Laffanu . V květnu se index podle MUFG zvýšil na 46,4 z dubnových 34,2. Zůstal tedy v pásmu poklesu, ale zlepšení bylo výrazné .

Egyptský neenergetický soukromý sektor se mírně zlepšil: PMI vzrostl na 47,1 bodu z dubnových 46,6. Pod hranicí 50 ale zůstal už pátý měsíc v řadě . Slabší poptávka a nový růst vstupních nákladů přiměly firmy zdražovat a vedly k nejvýraznějšímu propouštění od června 2020 . Konflikt zvyšoval ceny paliv a dalších vstupů napříč egyptským soukromým sektorem .

Kuvajt představuje nejhlubší strukturální zranitelnost. Na export uhlovodíků je plně závislý na Hormuzském průlivu a nemá ropovodní obchvat. Jeho PMI klesl v březnu na 46,3 a na stejné hodnotě zůstal i v dubnu, což signalizovalo pokračující pokles aktivity . Přesná květnová hodnota nebyla v dostupných zveřejněných zdrojích uvedena. PwC však Kuvajt zařadila mezi nejhůře zasažené ekonomiky GCC .

Ekonomika Perského zálivu se pohybuje dvěma rychlostmi

Květnová data neukazují jednotný šok pro celý GCC, ale stále výraznější rozdíl daný geografií. Saúdská Arábie a SAE si udržely mírný růst neenergetického sektoru díky alternativním exportním trasám, vyšším cenám ropy a domácí poptávce. Katar se po katastrofálním prvním čtvrtletí odrazil, ale zůstal v kontrakci. Egypt se dál pohyboval pod hranicí růstu a Kuvajt čelil exportní překážce, kterou nelze snadno obejít.

Ratingové agentury v květnu zatím nesáhly k přímému snížení hodnocení, jejich varování ale zesílila. Vývoj PMI, akciových trhů i prognóz HDP ukazuje, že dvě pozitivní čísla ze SAE a Saúdské Arábie nedokážou zakrýt širší napětí, které krize v Hormuzském průlivu do ekonomik regionu vnáší.