Netopýři se nejspíš vyvinuli v Evropě před 65 miliony let

Když vědci sestavují rodokmen netopýrů jen podle dnes žijících druhů, vidí pouze větve, které přežily. Studie konsorcia Bat1K, zveřejněná 23. září 2026 v časopise Nature, proto spojila genetické údaje s fosilními nálezy. Výsledek ukazuje, že netopýři se nejspíš objevili v Evropě přibližně před 65 miliony let a odtud se postupně rozšířili do světa. Dřívější hypotézy přitom hledaly jejich původ také v Asii, Africe či Severní Americe. 131819

Co do rodokmenu přinesly fosilie

Tým analyzoval genomy 103 druhů netopýrů ze všech 21 dnes uznávaných čeledí. Soubor zahrnoval 42 nově sestavených genomů a umožnil přesněji porovnat příbuznost žijících druhů. 25 K nim vědci přidali údaje o 699 anatomických znacích u 65 druhů, včetně 44 předčtvrtohorních fosilií. Vyhynulé větve jsou důležité: dnešní rozšíření netopýrů samo o sobě neprozradí, kde žili jejich dávní předci. 18

Porovnáním genomů badatelé také odvodili uspořádání 26 chromozomů předků netopýrů. Nejde o DNA získanou z fosilií, ale o vědeckou rekonstrukci. Společná analýza genetických a fosilních údajů nejlépe podporuje vznik netopýrů v Evropě v pozdním paleocénu. Je to závěr vyvozený z dostupných důkazů, nikoli přímý záznam o prvním netopýrovi. 118

Let a orientace podle ozvěny už na začátku

Nový rodokmen naznačuje, že společný předek dnes žijících netopýrů už uměl aktivně létat a využívat echolokaci – orientovat se pomocí vysílaných zvuků a jejich ozvěn. Obě schopnosti se tak pravděpodobně vyvinuly velmi brzy. Studie ale neurčuje přesně, jak vznikly. 24

Podle popisů studie vedla raná cesta z Evropy nejprve do Afriky a později do Asie, Ameriky a Austrálie. Také tato trasa je výsledkem evoluční a geografické rekonstrukce, nikoli nepřerušené řady fosilních dokladů. Údaj „před 65 miliony let“ je přibližný; nelze z něj vyvozovat přesný odstup od dopadu asteroidu, po němž vyhynuli neptačí dinosauři. 9183

Bat1K chce postupně přečíst genomy všech žijících druhů netopýrů. Současný soubor je významným krokem, ne dokončením tohoto cíle. Může pomoci při dalším výzkumu křídel, smyslů, dlouhověkosti, reakcí na infekce i druhové rozmanitosti. Studie sama však zatím nepřináší nové léčebné ani ochranářské postupy. 25411419