Japonská intervence splnila svůj bezprostřední cíl: kurz USD/JPY klesl z téměř 164 na přibližně 155 jenů za dolar a jen krátce posílil asi o 5 %. Vydrželo to však jen omezenou dobu. Do 29. srpna japonská měna znovu oslabila přes psychologicky významnou hranici 160 jenů za dolar a dostala se přibližně na 160,2. Silnější dolar a trvající výhoda amerických výnosů převážily nad prvotním účinkem zásahu.
6
14
42
Intervence pohnula trhem, ne však jeho základy
Japonsko a Spojené státy provedly 31. července vzácnou koordinovanou operaci na podporu jenu poté, co se jeho kurz přiblížil nejnižším hodnotám za zhruba čtyři desetiletí. Nákup jenu přinutil obchodníky, kteří sázeli na jeho pokles, své pozice uzavírat. Kurz USD/JPY se proto krátce propadl do poloviny pásma 150 jenů.
6
11
Japonské ministerstvo financí později uvedlo, že úřady mezi 30. červencem a 26. srpnem vynaložily 15,4 bilionu jenů, tedy asi 96,5 miliardy dolarů. Šlo o největší měsíční objem intervence v dostupných datech.
18
20 Samostatné zprávy zároveň uváděly, že souhrnná částka vynaložená v roce 2026 už překročila 27 bilionů jenů.
24
Takový rozsah vyslal velmi silný signál, samotný nákup jenu ale automaticky neodstraní důvody, proč investoři dávají přednost dolarovým aktivům. Intervence může krátkodobě změnit pozice obchodníků, likviditu i tempo pohybu na devizovém trhu. Nemůže však sama o sobě vymazat očekávaný výnosový rozdíl mezi dolarem a jenem.
Warshův vzkaz z Jackson Hole pomohl dolaru
Nový tlak na jen přišel ze Spojených států. Předseda Fedu Kevin Warsh v Jackson Hole uvedl, že centrální banka bude mít „co dělat“, pokud si nebude jistá návratem inflace k dvouprocentnímu cíli. Trhy jeho slova interpretovaly jako signál, že americké sazby mohou zůstat vyšší, případně ještě vzrůst, aby se podařilo inflaci zkrotit.
36
Přecenění očekávání zvedlo krátkodobé americké výnosy a podpořilo dolar. Podle zpráv vzrostl výnos dvouletých amerických státních dluhopisů přibližně o 11 bazických bodů, zatímco jen oslabil k hodnotě 160,16 za dolar.
10
42
Na pořadí událostí záleží. Červencová intervence skutečně vyvolala prudké posílení jenu. Warshův projev však později dodal dolaru nový impulz. Návrat kurzu nad 160 proto neznamená, že intervence neměla okamžitý účinek. Znamená, že její efekt převážil nový zájem trhu o americké sazby a trvající rozdíl v nastavení měnové politiky.
Úrokový rozdíl dál podporuje carry trade
Základním problémem jenu zůstává rozdíl mezi japonskými a americkými úrokovými sazbami. Sazba Bank of Japan byla uváděna na úrovni 1,00 %, zatímco cílové pásmo sazby Fedu činilo 3,50 až 3,75 %. I kdyby Bank of Japan zvýšila sazby na 1,25 %, rozdíl by stále přesahoval dva procentní body.
43
Investoři tak mají motivaci financovat své pozice v jenech a nakupovat dolarová aktiva s vyšším výnosem. Jakmile tlak oficiální intervence poleví, hedgeové fondy a další účastníci trhu mohou znovu obnovit krátké pozice na jenu nebo takzvané carry trades. Při carry tradu si investor typicky půjčí v měně s nízkým úrokem a prostředky vloží do aktiva v měně s vyšším výnosem.
Trvalejší zotavení jenu by pravděpodobně vyžadovalo pohyb na obou stranách tohoto rozdílu: méně jestřábí výhled Fedu a zároveň Bank of Japan, která nejen zvýší sazby, ale také naznačí další normalizaci měnové politiky.
Co skutečně znamená „politická úroveň 160“
Obchodníci často označují kurz 160 jenů za dolar za „politickou úroveň“. Neznamená to, že japonské úřady vyhlásily automatický spouštěč intervence přesně na hodnotě 160. Jde spíše o široce sledované pásmo, v němž trh očekává častější slovní varování, pozornější monitoring a vyšší riziko zásahu.
39
Důležitá není jen samotná hodnota, ale také rychlost a chaotičnost pohybu. Prudký návrat směrem k předintervenční úrovni kolem 164 by byl pro Tokio znepokojivější než pomalé překonání hranice 160. Bývalý japonský představitel odpovědný za devizovou politiku Naoyuki Shinohara uvedl, že intervence pravděpodobně nebude mechanicky navázána na konkrétní hodnotu, například 160 nebo 162 jenů za dolar.
32
Obchodníci proto sledují spíše širší politický práh v polovině pásma 160 jenů. Každé překročení hranice 160 tak nemusí okamžitě znamenat další koordinovaný zásah.
Proč mohou Tokio a Washington s další intervencí počkat
Opakované intervence jsou nákladné a mohou ztratit důvěryhodnost, pokud trh kurz rychle vrátí na původní úroveň. Tokio a Washington proto mohou dávat přednost vyčkávání na událost, která změní samotný výhled úrokových sazeb — především na další zasedání Bank of Japan.
Trh už během srpna výrazně zvýšil pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb Bank of Japan: z 24 % 30. července na 76 % v polovině srpna.
2 Samotné zvýšení sazeb by mohlo mít jen omezený dopad. Důležitější by bylo vedení měnové politiky a náznak dalších kroků, které by snížily očekávaný výnos z carry trades financovaných v jenech.
Úřady navíc musí zohlednit rizika na finančních trzích. Pokud by Japonsko při získávání dolarů prodávalo velké objemy amerických státních dluhopisů, mohlo by to zatížit trh s americkými Treasuries. Spojené státy proto podpořily přístup k dolarové likviditě prostřednictvím facility FIMA, tedy nástroje Federálního rezervního systému pro zahraniční a mezinárodní měnové instituce.
Proč FIMA repo místo prodeje amerických dluhopisů?
Facility FIMA umožňuje oprávněným zahraničním oficiálním institucím dočasně vyměnit americké státní dluhopisy za dolary prostřednictvím repo operace. Centrální banka tak může získat dolary proti svým Treasury cenným papírům a později je znovu odkoupit, místo aby dluhopisy rovnou prodávala na otevřeném trhu.
45
48
49
Tento mechanismus má při intervenci dvě hlavní výhody:
- poskytuje dočasnou dolarovou likviditu pro devizové operace;
- umožňuje vyhnout se prodeji velkého balíku amerických dluhopisů na trhu, a omezuje tak riziko narušení fungování trhu s Treasuries.
50
Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že facility byla při koordinovaném zásahu využita, a zasazoval se o posílení této pojistky.
1
8 Podpora jenu tak souvisí i s širší obavou: chaotický pokles japonské měny by mohl přimět Japonsko k prodeji amerických státních dluhopisů a zvýšit tlak na americké výpůjční náklady.
Co bude kurz USD/JPY sledovat dál
O dalším směru jenu mohou rozhodnout zejména tyto události:
- Americká ekonomická data: údaje o zaměstnanosti a inflaci mohou posílit očekávání přísnější politiky Fedu, nebo naopak snížit výnosovou výhodu dolaru.
- Zářijové zasedání Bank of Japan: zvýšení sazeb doprovázené příslibem dalších kroků by poskytlo jenu pevnější oporu než samotná intervence.
- Koordinace mezi USA a Japonskem: jednání japonské ministryně financí Satsuki Katayamy a amerického ministra financí Scotta Bessenta mohou napovědět, zda by Washington podpořil další společný zásah.
- Tempo oslabování jenu: rychlý pohyb směrem k polovině pásma 160 jenů by pravděpodobně vyvolal větší pozornost úřadů než pomalé kolísání kolem hranice 160.
Hlavní poučení je jednoduché: intervence může koupit čas, ale o trvalejší změně kurzu rozhoduje především měnová politika. Dokud Bank of Japan nezmenší úrokový rozdíl, nebo se výhled Fedu nestane méně jestřábím, může se poptávka po dolaru rychle vracet — i poté, co Japonsko na obranu své měny vynaloží desítky bilionů jenů.