Lavrov: NATO mělo skončit se studenou válkou. EU a aliance tvrdí, že hrozbu představuje Rusko

Sergej Lavrov ve Vladivostoku vykreslil NATO jako instituci, která po skončení studené války ztratila původní smysl. V Bruselu ale zazněla zcela opačná interpretace: představitelé EU a NATO tvrdí, že právě ruská válka proti Ukrajině a údajné aktivity mimo bojiště potvrzují potřebu kolektivní obrany a spojenecké spolupráce.

Lavrovův argument: NATO mělo skončit spolu s Varšavskou smlouvou

Ruský ministr zahraničí 3. září na okraj Východního ekonomického fóra uvedl, že NATO se mělo po rozpadu Sovětského svazu rozpustit stejně jako Varšavská smlouva. Aliance si podle něj místo toho hledá nové záminky, aby prodloužila svou „umělou existenci“. 4

Tento výklad nepovažuje činnost NATO po studené válce za obranné přizpůsobení novým podmínkám, ale za snahu instituce zachovat sama sebe. Podle Moskvy proto aliance potřebuje stále nové hrozby a úkoly, aby ospravedlnila svou roli.

Arktida jako další bod sporu

Lavrov stejnou kritiku vztáhl i na Dálný sever. V článku zveřejněném před fórem označil aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu pro ruskou bezpečnost. Zesílené vojenské přípravy podle něj zvyšují nebezpečí přímého ozbrojeného střetu. 1

Bezprostředně šlo o misi Arctic Sentry, kterou NATO zahájilo v únoru 2026 s cílem posílit svou přítomnost v oblasti vysokého severu. 1 Moskva ji prezentuje jako důkaz militarizace citlivého regionu v blízkosti Ruska, nikoli jako krok ke snižování napětí.

Jde o ruské hodnocení účelu a dopadů mise, nikoli o všeobecně sdílený popis. Politický význam je však zřejmý: Arktida se zařadila do stejného bezpečnostního sporu, který Rusko vede s NATO i v dalších částech Evropy.

Odpověď Bruselu: důvodem k ostražitosti je Rusko

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte v Bruselu nabídli zcela odlišnou diagnózu. Podle nich zvyšuje bezpečnostní rizika v Evropě ruská válka proti Ukrajině i narůstající počet incidentů — nikoli samotná existence či posilování NATO.

V centru jejich vyjádření stál pokus o útok na letišti Lipsko/Halle v Německu. Německá vláda dospěla k závěru, že za srpnovým pokusem o útok dronem na letiště stálo Rusko; osoby zapojené do akce podle Berlína jednaly ve prospěch ruských státních institucí. 20

Von der Leyenová uvedla, že Německo identifikovalo Rusko jako původce pokusu o útok na nákladní letadla v Lipsku/Halle. Označila jej za operaci s materiálem vojenské kvality, kterou na území EU provedli ruští operativci, a za novou eskalaci na evropské půdě. 33

Toto připsání odpovědnosti je však sporné: Rusko účast na incidentu v Lipsku odmítlo. 34

Rutte mezitím prohlásil, že se Rusko během války proti Ukrajině chová stále bezohledněji. Poukázal na drony a střely, které podle něj narušují vzdušný prostor spojenců na východním křídle NATO, i na to, co popsal jako škodlivé aktivity namířené proti území aliance. 42

Dva neslučitelné pohledy na stejnou bezpečnostní situaci

Tato výměna vystihuje základní rozpor ve vztazích Ruska a NATO:

• Ruský pohled: Rozšiřování NATO, rozmístění sil a vojenské přípravy — zvláště v oblastech, jako je Arktida — vyvolávají nejistotu a zvyšují riziko konfrontace. 14
• Pohled EU a NATO: Potřebu odstrašení, odolnosti a spojenecké soudržnosti posiluje ruská válka proti Ukrajině, rizika přesahující hranice ve vzdušném prostoru a údajné hybridní operace. 203342

Podstatné je, že ani jedna strana nevnímá vojenské kroky té druhé jako neutrální či čistě preventivní. Obě je označují za hlavní zdroj eskalace.

Co politicky znamenal případ Lipska

Pro evropské představitele není lipský případ pouze izolovaným bezpečnostním incidentem. Prezentují jej jako součást širší výzvy pro evropskou bezpečnost — a zároveň jako argument pro pokračování podpory Ukrajině.

Von der Leyenová uvedla, že nátlak a zastrašování Evropu nepřimějí tuto podporu přehodnotit; naopak posílily její odhodlání. 33 Agentura Reuters rovněž informovala, že po německém připsání odpovědnosti slíbila zvýšit tlak na Rusko, včetně možnosti dalších sankcí. 35

V poskytnutých primárních podkladech nebyl nezávisle potvrzen uváděný objem 70 miliard eur na spojenecké vybavení, pomoc a výcvik pro Ukrajinu. Nelze jej proto v tomto kontextu považovat za ověřený závazek NATO.

Shrnutí

Lavrov vykreslil NATO jako relikt studené války, který se snaží ospravedlnit svou existenci novými hrozbami; misi Arctic Sentry uvádí jako výrazný příklad. Evropští představitelé a NATO naopak tvrdí, že ruská válka a údajné operace v Evropě jsou přesně tím důvodem, proč bezpečnostní role aliance zůstává aktuální.

Spor se tak už netýká jen Ukrajiny nebo východního křídla NATO. Zasahuje také arktickou strategii, evropský vzdušný prostor, kritickou infrastrukturu a obvinění z hybridních útoků — a tím nabývají soupeřící bezpečnostní narativy obou stran na významu. 12033