Maraton robota RAIBO2 nebyl rychlostním rekordem. Podstatné je, že čtyřnohý stroj vyvinutý v jihokorejském institutu KAIST zvládl 42,195 km na jediné nabití. V závodě Sangju Dried Persimmon Marathon běžel 17. listopadu 2024 spolu s lidskými účastníky a do cíle dorazil za 4 hodiny 19 minut a 52 sekund. KAIST jej označuje za prvního čtyřnohého robota, který dokončil celý maraton.
33
12
Kde ušetřil energii?
Výzkumníci nespoléhali na jediný trik. RAIBO2 má lehčí nohy, optimalizované obvody pro pohon motorů a řízení pohybu zdokonalené strojovým učením. Úspory tak hledali v konstrukci, elektronice i v tom, jak se robot pohybuje.
12
10
Lehčími nohami je při opakovaném pohybu snazší pohybovat, zatímco elektronika s nižšími ztrátami promění méně energie v odpadní teplo. K vývoji řízení pohybu sloužilo také posilované učení v simulaci.
12
34 Dostupné podklady ale nevyčíslují přínos jednotlivých úprav. Výsledek je proto přesnější chápat jako úspěch celého systému, nikoli jedné součástky nebo algoritmu.
Co říká spotřeba — a co už ne?
Během závodu robot spotřeboval přibližně 1 280 watthodin (Wh), tedy asi 30,3 Wh na kilometr. Výzkumníci uvádějí průměrný měrný energetický náklad na pohyb 0,25, zatímco citovaná hodnota pro člověka je 0,37. Tato veličina zohledňuje hmotnost a uraženou vzdálenost; robotova hodnota je podle ní zhruba o 32 % nižší. Neznamená to, že RAIBO2 běží rychleji než lidé nebo že energii z baterie lze ve všech ohledech přímo srovnat s energií získávanou člověkem z potravy.
12
Uváděný dojezd robota dosahuje přibližně 65 km na nabití, což je podle zpráv asi trojnásobek dojezdu dřívějších srovnatelných strojů. V závodě však RAIBO2 skutečně urazil 42,195 km; zbývající dojezd je odhad, nikoli další předvedený výkon.
10
13 Opatrnost je namístě i při výpočtu zbylé kapacity: vedle údaje 2 016 Wh spojeného se závodem se objevuje také údaj 1 930 Wh pro celkovou kapacitu baterie. Přesné množství energie zbývající po doběhu proto z těchto čísel nelze spolehlivě určit.
32
Proč záleží i na datech ze závodu?
Tým při běhu sbíral údaje o spotřebě a pohybu v reálných podmínkách. Maraton tak nebyl jen ukázkou v cílové rovince, ale i zkouškou dlouhodobého provozu. Podle KAIST se na obsluze podíleli člověk řídící robota, kameraman a personál pomáhající v davu. Dostupné podklady ovšem nepotvrzují úplný synchronizovaný záznam GPS, elektrických a teplotních měření ani nepřetržité natáčení celé trasy.
2
4
33
Výsledky vyšly v časopise Nature 23. září 2026, téměř dva roky po závodě. Podle dobového zpravodajství šlo o první robotický výzkum z korejské instituce publikovaný v hlavním vydání časopisu.
14
5 Na využití technologie mimo závodní trať pracuje startup Raion Robotics spojený s KAIST; mezi zmiňované oblasti patří inspekce a zásahy při katastrofách. Maratonský výkon ale sám o sobě neprokazuje výdrž s pracovním vybavením, autonomní provoz v nebezpečném prostředí ani spolehlivost nasazení více robotů najednou.
19
21