Peter Thiel neobvinil papeže Lva XIV. na základě důkazů, že by jednal ve prospěch Číny. Jeho ostrý výrok mířil na možný dopad papežovy výzvy k regulaci umělé inteligence: podle Thiela by se jí mohly řídit Spojené státy a jejich spojenci, zatímco Čína by pokračovala bez podobného omezení. Papež naproti tomu upozorňuje na rizika, která hranice států nerespektují.
1
3
17
20
Co Thielovi vadí
V rozhovoru s Mathiasem Döpfnerem, šéfem mediální skupiny Axel Springer, označil Thiel 24. září v Berlíně papeže za „užitečného idiota“ čínské komunistické strany. Argumentoval tím, že čínské vedení papežovu výzvu nevyslyší, kdežto lidé v USA by ji vyslyšet mohli. Regulace přijatá pouze na Západě by tak podle něj poskytla výhodu konkurentovi. Jde o Thielovu předpověď důsledků regulace, nikoli o doložené spojení papeže s Čínou.
1
3
Thiel reagoval na květnovou encykliku Magnifica Humanitas a na papežovo širší volání po dohledu nad AI. Dostupné zprávy nedokládají, že by jeho berlínský výrok byl reakcí konkrétně na papežovo čtvrteční vystoupení ve Vatikánu. Lva za jeho přístup kritizoval už dříve v létě.
1
7
Co požaduje papež
Lev XIV. nevyzývá k odmítnutí umělé inteligence jako takové. Dne 21. září apeloval na vývoj systémů, které neprohlubují společenské rozdělení, ale podporují mír a slouží lidské důstojnosti. V květnu žádal světové lídry o společná pravidla pro dohled nad odvětvím. Podle agentury Reuters své varování zopakoval také na setkání ve Vatikánu ve čtvrtek 24. září; dostupné zprávy však neověřují přesné znění tohoto projevu.
17
20
Vatikán se tématu nevěnuje teprve od nynějšího sporu. Podle Reuters varoval před závažnými riziky AI už několik let předtím, než je v daném týdnu na půdě Rady bezpečnosti OSN zdůraznily velké americké technologické firmy. Vatikánský poradce pro AI Paolo Benanti připomněl, že pro Svatý stolec nejde o novou otázku. Lev navíc svou květnovou encykliku představil společně s Christopherem Olahem, spoluzakladatelem společnosti Anthropic, která AI vyvíjí.
20
45
18
Spor, který samotný výrok neřeší
Thiel upozorňuje na slabinu pravidel zavedených jen v části světa: soupeřící země se jimi nemusí řídit. Papežův požadavek mezinárodního dohledu vychází z opačné obavy — že dopady AI na lidskou důstojnost a mír se nedají uzavřít do hranic jednoho státu. Zda se vlády dokážou dohodnout na účinných pojistkách, aniž by náklady dopadly nerovnoměrně, zůstává nezodpovězené.
1
17
20
Dalším fórem pro papežův postoj má být 25. září pařížské sídlo UNESCO, organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu. Ohlášený program se věnuje mimo jiné AI, vzdělávání, spolehlivosti informací a míru. Podle UNESCO půjde o první papežskou návštěvu této organizace po více než čtyřech desetiletích. Plánovaný projev ale sám o sobě neznamená, že se státy už shodly na společných pravidlech.
26
28