Jak podvodná síť z Kambodže využívala ChatGPT k investičním, romantickým i falešným úředním podvodům

Účty OpenAI spojila s městem Poipet v provincii Banteay Meanchey. Toto město se v minulosti opakovaně objevovalo ve veřejných zprávách o podvodných centrech a sítích obchodujících s lidmi, mimo jiné v materiálech Wall Street Journal, Amnesty International, Reuters a Associated Press .

Čtyři typy podvodů v jednom systému

OpenAI zjistila, že stejná koordinovaná síť účtů podporovala nejméně čtyři různé podvodné modely .

1. Falešné investice do kryptoměn a zlata

Operátoři nejprve navazovali kontakt prostřednictvím falešných seznamovacích profilů a budovali důvěru. Teprve poté obětem nabízeli údajně výhodné investice do kryptoměn nebo spotového obchodování se zlatem. ChatGPT jim pomáhal vytvářet falešná potvrzení o nákupu akcií i obchodní rozhraní, která měla působit důvěryhodně .

2. Romantické podvody

Podvodníci vedli s oběťmi dlouhé intimní rozhovory pod smyšlenou identitou. Tento model se často označuje jako „pig butchering“ – pachatel si oběť týdny nebo měsíce získává, než ji přiměje poslat peníze nebo investovat do neexistující platformy .

3. Podvody s online hazardem

V jiných případech se pachatelé vydávali za zástupce internetových sázkových či gamblingových platforem. Obětem nabízeli falešné bonusy a výhry, které měly motivovat k vkladu peněz. Ty už následně nebylo možné získat zpět .

4. Vydávání se za policii nebo jiné úřady

Síť také napodobovala orgány činné v trestním řízení. Obětem tvrdila, že musí zaplatit pokutu za závažný trestný čin. ChatGPT pomáhal připravovat padělaná právní oznámení, pasy a další dokumenty s úředním vzhledem .

Ne všichni lidé uvnitř mohli být pachateli dobrovolně

Nejzávažnější část zjištění se netýká pouze podvodů, ale také možného obchodování s lidmi a nucené kriminality. OpenAI uvedla, že v aktivitě našla několik ukazatelů odpovídajících nucené práci a vykořisťování, jak je popisují Amnesty International, OSN a další organizace .

Inzeráty lákající pracovníky do „chatování“

Uživatelé vytvářeli na sociálních sítích pracovní nabídky na pozice označované jako „chatter“ v Poipetu. Inzeráty slibovaly letenky, ubytování, stravu, víza a pracovní povolení. Podobné nabídky jsou známým způsobem, jak do podvodných center nalákat cizince pod záminkou legitimního zaměstnání .

Evidence dluhů a srážek ze mzdy

V síti se objevovaly tabulky s údaji o dluzích zaměstnanců, srážkách ze mzdy, kázeňských pokutách a splátkách půjček. Další komunikace se týkala imigračního statusu, pracovních povolení, překročení platnosti víz a náborových pobídek .

Zmínky o zadržování a pokusech o útěk

Některé konverzace odkazovaly na možné zadržování pracovníků, pokusy o útěk a riziko trestní odpovědnosti pro lidi, kteří byli k podvodné činnosti donuceni .

OpenAI zároveň upozornila, že její zjištění odpovídají rozsáhlému veřejnému zpravodajství o organizovaných zločineckých skupinách v jihovýchodní Asii. Ty podle těchto zpráv lákají pracovníky na falešné nabídky zaměstnání a následně je drží v dluhovém poddanství a pod nátlakem .

Společnost současně zdůraznila, že nemůže nezávisle určit okolnosti každého jednotlivce. Podle jejího vyjádření ale případ připomíná, že lidé provádějící podvody mohou být sami oběťmi vykořisťování .

Co OpenAI udělala

Reakce společnosti měla tři hlavní části :

1. Zablokování účtů: OpenAI zrušila koordinovanou síť účtů ChatGPT a zavedla opatření, která mají pachatelům ztížit opětovný přístup ke službám.
2. Sdílení informací: Relevantní indikátory a poznatky předala technologickým partnerům a příslušným úřadům. Prvotní podnět přitom přišel od WhatsAppu.
3. Veřejné zveřejnění zjištění: Podrobná zpráva má pomoci dalším platformám, bezpečnostním výzkumníkům i vyšetřovatelům rozpoznávat podobné operace.

Podle interní komunikace pachatelů mohla síť oslovit stovky lidí napříč různými typy podvodů. Některé oběti podle těchto zpráv přišly o tisíce dolarů, celková finanční škoda však zůstává neznámá .

Kambodžská podvodná centra nejsou ojedinělý problém

Případ zapadá do širšího obrazu podvodného průmyslu v Kambodži. Podle odhadů citovaných ve zprávě OSN z roku 2024 mohlo být v tamních areálech obchodováno a zadržováno 100 000 až 150 000 lidí, často cizinců nalákaných na falešnou práci a následně nucených k online podvodům . Amnesty International ve své zprávě z roku 2025 popsala více než 50 podvodných center v Kambodži jako místa spojená s obchodováním s lidmi, otroctvím a nucenou prací .

OpenAI podobnou aktivitu narušila už v únoru 2025. Tehdy zablokovala skupinu účtů, které podle zjištění souvisely s operací z Kambodže. Účty využívaly modely k překladu a generování komentářů pro síť romantických podvodů na platformách X, Facebook, Instagram a LINE. Následné šetření společnosti Meta naznačilo, že aktivita pocházela z nově zřízeného podvodného centra v Kambodži .

Zásah proti AI neznamená konec podvodné továrny

Případ ukazuje, jak mohou generativní modely zrychlit a rozšířit podvody, které by dříve vyžadovaly mnohem více lidí a času. AI zde pomáhala s tvorbou identity, jazykovou lokalizací, přesvědčivými scénáři, reklamou i administrativou. Pro pachatele tak představovala provozní vrstvu celého systému, nikoli jen jednoduchý nástroj pro psaní textu.

Zároveň je důležité nepřeceňovat účinek samotného zablokování účtů. OpenAI odstavila digitální podpůrnou část operace, nikoli nutně fyzickou organizaci a její zázemí . Lidé uvnitř těchto center proto mohou zůstat ohroženi i poté, co technologická platforma jejich účty zruší. Dlouhodobé řešení bude vyžadovat spolupráci technologických firem, vlád, policie a organizací na ochranu obětí obchodování s lidmi.