Tokajev vyzval Putina ke „zmrazení“ války na Ukrajině. Kreml odmítl návrh, o dva dny později přišly nové vojenské dohody

Kyjev jeho slova uvítal. Kreml je naopak během několika hodin odmítl. O dva dny později Putin podepsal dva příkazy, které otevírají cestu k úpravě vojensko-technických dohod s Kazachstánem a Uzbekistánem .

Co Tokajev Putinovi řekl

Tokajev promluvil na 22. fóru meziregionální spolupráce Ruska a Kazachstánu. Jeho vystoupení média označila za jednu z nejvýraznějších veřejných intervencí kazachstánského prezidenta do debaty o válce .

„Pokud mohu vyjádřit svůj skromný názor — možná nastal čas tento konflikt zmrazit a vrátit se k istanbulskému vzorci 2.0,“ řekl Tokajev podle zveřejněných zpráv .

Jeho návrh měl několik částí:

• Zastavení bojů: Tokajev vyzval k přerušení konfliktu a návratu k vyjednávání.
• Návrat k istanbulskému formátu: Odkázal na upravenou verzi jednání, která mezi Ruskem a Ukrajinou probíhala v Istanbulu po zahájení rozsáhlé ruské invaze v roce 2022 .
• Mezinárodní bezpečnostní záruky: Podle Tokajeva by mohly další jednání pokračovat pod zárukami velmocí, včetně Ruska .
• Apel na lidskost: Řekl, že je ostuda, že umírají mladí lidé, a že „tohle všechno musí skončit“ .

Tokajev zároveň uvedl, že stále nerozumí tomu, proč Rusko agresi proti Ukrajině zahájilo. Podle něj není povaha konfliktu zcela jasná mnoha lidem — včetně Kazachstánu .

Putin na tuto část Tokajevova vystoupení během veřejné části akce bezprostředně nereagoval .

Kreml: Zmrazení konfliktu není možné

Reakce Moskvy přišla ještě tentýž den. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov agentuře Interfax řekl, že „zmrazení konfliktu jako takové není možné“ s ohledem na současný postoj Kyjeva .

Peskov zároveň tvrdil, že Putin Tokajevovi situaci podrobně vysvětlil. Podle oficiálního ruského stanoviska musí Rusko nejprve dosáhnout svých cílů na bojišti, teprve poté lze uvažovat o přerušení bojů .

„Pro nás je hlavní podmínkou, že musíme dosáhnout svých cílů,“ uvedl Peskov . Kreml tak návrh nepředstavil jako začátek nového vyjednávacího procesu, ale jako možnost, kterou podle něj blokuje postoj Ukrajiny .

Kyjev Tokajevův apel uvítal

Ukrajinská reakce byla opačná. Ministr zahraničí Andrij Sybiha označil Tokajevovo poselství za „realistické, včasné a moudré“ .

Sybiha připomněl, že Ukrajina už dříve navrhovala zastavení války na současné frontové linii a následný přechod k diplomacii. Podle něj však Kreml tuto cestu k míru nadále odmítá .

„Moskva musí pocítit větší tlak, než přijme realistické mírové návrhy,“ napsal Sybiha .

Putin o dva dny později schválil jednání o vojenské spolupráci

Dne 27. července 2026, tedy dva dny po Tokajevově veřejné výzvě, Putin podepsal dva příkazy, které ruské vládě umožňují zahájit jednání s Kazachstánem a Uzbekistánem o změnách stávajících smluv o vojensko-technické spolupráci .

Dokumenty se týkají těchto dohod:

• Kazachstán: Smlouva z 24. prosince 2013 upravuje prodej ruských zbraní Kazachstánu, vzájemné dodávky vojenských produktů, předávání technologií a ochranu utajovaných informací .
• Uzbekistán: Dohoda z 29. listopadu 2016 se týká obdobné vojensko-technické spolupráce .

Příkazy byly zveřejněny na oficiálním ruském portálu právních informací a informovala o nich ruská i středoasijská média . Nejde ještě o oznámení konkrétních nových dodávek, ale o mandát k jednání o úpravě existujících smluv.

V pozadí jsou sankce a hledání dodavatelských řetězců

Několik ruskojazyčných médií spojilo iniciativu s úpravou dohod se západními sankcemi proti Rusku . Evropská unie zakázala vývoz zbraní, vojenského materiálu a řady položek dvojího užití do Ruska, například některých elektronických součástek, motorů a dílů pro drony. Spojené státy, EU, Spojené království a Japonsko také sestavily seznam 50 kategorií zboží, které podle jejich hodnocení Rusko usiluje získávat pro vojenské účely — od mikročipů a optického vybavení po letecké součástky .

Stávající dohody přitom neřeší pouze ruský vývoz zbraní do Kazachstánu a Uzbekistánu. Počítají také se vzájemnými dodávkami vojenských produktů, opravami a modernizací techniky, předáváním vojensko-technických informací a technologiemi . To podle dostupných zpráv vytváří právní rámec, v němž by středoasijští partneři mohli Rusku potenciálně dodávat některé produkty, k nimž má kvůli sankcím omezený přístup na západních trzích .

Co tato posloupnost událostí naznačuje

Tokajev se snaží udržet dvě pozice zároveň. Na jedné straně označuje vztahy s Ruskem za spojenecké a Kazachstán zůstává důležitým partnerem Moskvy ve Střední Asii. Na straně druhé veřejně vyzval Putina k zastavení války a návratu k jednáním .

Následný krok Moskvy ukazuje, že v daném okamžiku dostalo přednost upevňování vojenských vazeb s Kazachstánem a Uzbekistánem před přijetím návrhu na „zmrazení“ konfliktu. Dostupné zprávy zároveň naznačují, že naléhavost úprav může souviset s tlakem západních sankcí a snahou Ruska udržet vojenské dodavatelské řetězce .

Institut pro studium války (ISW) vyhodnotil Putinovu reakci tak, že Moskva Tokajevův návrh využila spíše k obhajobě pokračování bojů a potřeby dalších územních zisků než jako základ pro skutečná jednání .