Tato dodatečná odměna se označuje jako term premium, tedy časová prémie. Zohledňuje rizika, která jsou důležitější v horizontu deseti a více let: inflaci, vysoké rozpočtové schodky, objem nabídky dluhopisů a důvěryhodnost centrální banky. Reuters popsal předchozí pohyb americké křivky jako výprodej na dlouhém konci spojený s obavami z inflace a důvěryhodnosti měnové politiky.
Rozsah pohybu ukazuje i rozdíl mezi splatnostmi. Výnos třicetiletého amerického Treasury byl podle tržních údajů o 112,8 bazického bodu nad výnosem dvouletého dluhopisu, což představovalo historicky široké rozpětí.
Japonští investoři nemusejí americké dluhopisy přímo prodávat, aby se jejich chování promítlo do amerických výnosů. Důležité jsou především tři kanály:
Jde o kanál mezní poptávky. Neprokazuje koordinovaný „stávkový bojkot“ amerického dluhu ani úplnou likvidaci japonských rezerv. Když ale poptávka oslabí právě ve chvíli, kdy je na trhu mnoho dlouhodobého dluhu, musí zbývající kupující požadovat vyšší výnos.
Rozsáhlý americký rozpočtový deficit vyžaduje značný objem emisí Treasury. Čím více dlouhodobého dluhu přichází na trh, tím vyšší výnos mohou investoři požadovat za převzetí úrokového a inflačního rizika. Tržní zprávy spojovaly nedávný výprodej také s obavami o fiskální udržitelnost Spojených států a množství nových dluhopisů.
O stejný kapitál s dlouhou splatností soutěží také firmy, které financují technologickou a AI infrastrukturu. Prudký růst emisí podnikových dluhopisů souvisejících s investicemi do umělé inteligence byl označen za jeden z faktorů, které tlačí výnosy velmi dlouhých Treasury vzhůru.
To samo o sobě nedokazuje, že technologické firmy způsobily výprodej amerických dluhopisů. Přidává to však další nabídku dlouhodobých závazků, které musí investoři financovat — vedle veřejného dluhu také dluh soukromého sektoru.
Dlouhý konec výnosové křivky může růst i v situaci, kdy trh očekává pokles krátkodobých sazeb. Stačí, když investoři předpokládají mírnější hospodářskou politiku v nejbližším období, ale zároveň se obávají dlouhodobější inflace nebo fiskálních rizik.
V komentářích k předsedovi Fedu Kevinu Warshovi se objevily pochybnosti, zda bude dostatečně ochotný reagovat na inflaci. Reuters uvedl, že obavy o jeho odhodlání bránit dvouprocentní inflační cíl souvisely s růstem dlouhodobých výnosů Treasury.
Nejde o to, že by jediný představitel mohl přímo určit třicetiletý výnos. Podstatné je, zda trh věří, že budoucí vedení Fedu ochrání kupní sílu dlouhodobého vládního dluhu. Slabší důvěra v tento závazek znamená vyšší požadovaný výnos.
Očekávání zvýšení sazeb Bank of Japan (BoJ) v září výrazně posílilo. Trh 13. srpna oceňoval pravděpodobnost zvýšení na 76 %, zatímco 30. července činila 24 %.
Případné zvýšení sazeb by mohlo globální trhy ovlivnit několika způsoby:
Reakce Treasury však není předem daná. První vlna japonských prodejů by mohla výnosy zvýšit, ale širší útěk od rizika by později mohl naopak podpořit poptávku po likvidních amerických státních dluhopisech. Rozhodující bude načasování a rozsah změny portfolií, nikoli samotné zvýšení sazeb.
Japonsko a Spojené státy nedávno koordinovaně nakupovaly jen poté, co měna klesla na čtyřicetileté minimum. Japonští představitelé zároveň naznačili, že další zásah je možný.
Nákup jenu může zahrnovat prodej dolarových aktiv nebo čerpání dolarových rezerv, což představuje potenciální zdroj tlaku na trh Treasury. Tento efekt však nelze přeceňovat: měnová intervence automaticky neznamená rozsáhlý a dlouhodobý výprodej amerických dluhopisů. Dostupné informace také nepotvrzují pevné pravidlo, podle něhož by BoJ zasahovala pokaždé, když výnos desetiletého JGB překročí 3 %.
Důležitější je napětí mezi jednotlivými cíli japonské politiky. Tokio se snaží podpořit jen a omezit inflaci, zároveň ale musí zvládat rychlý růst výnosů vlastních státních dluhopisů. Pokud by výnosy JGB rostly chaoticky, BoJ by mohla čelit tlaku na podporu fungování trhu právě ve chvíli, kdy investoři očekávají další normalizaci měnové politiky. Takový konflikt by zvýšil volatilitu jenu, JGB, Treasury i carry trades.
Nadcházející aukce Treasury ukážou, zda vyšší výnosy přilákaly dostatek soukromé poptávky. Slabé nabídky, velký rozdíl mezi aukčním výnosem a výnosem na trhu před aukcí nebo nízká poptávka zahraničních a dalších nepřímých kupujících by naznačily, že investoři požadují vyšší kompenzaci za dlouhou splatnost a fiskální riziko. Silná poptávka by naopak znamenala, že vyšší výnosy začínají trh stabilizovat. Harmonogram aukcí zveřejňuje americké ministerstvo financí.
Investoři budou sledovat, zda BoJ potvrdí očekávání zářijového zvýšení sazeb, naznačí rychlejší zpřísňování nebo zareaguje na chaotický vývoj trhu JGB. Reakce jenu pomůže ukázat, zda trh považuje japonskou normalizaci za důvěryhodnou, nebo ji vnímá jen jako nedostatečnou odpověď na slabou měnu. Zprávy uvádějí, že Japonsko a Spojené státy mohou znovu intervenovat a někteří bývalí japonští představitelé vyzývají k rychlejšímu růstu sazeb BoJ.
Pro dlouhodobé výnosy je důležité nejen další rozhodnutí o sazbách, ale také očekávaná inflace a důvěryhodnost měnové politiky. Pokud investoři získají dojem, že Fed bude tolerovat inflaci nad cílem nebo že je omezen potřebami vládního financování, dlouhý konec může zůstat pod tlakem i při poklesu očekávaných krátkodobých sazeb.
Vyšší výnosy přilákají kupce, aukce Treasury proběhnou dostatečně hladce, BoJ bude normalizovat politiku postupně a japonské instituce změní portfolia bez nucených prodejů. Dlouhodobé výnosy zůstanou zvýšené, ale stabilizují se. Šlo by o nové ocenění rizika, nikoli o zhroucení poptávky po státním dluhu.
Slabé aukce, přetrvávající obavy z amerických deficitů, pokračující emise podnikových dluhopisů a dojem, že měnová politika je k inflaci příliš tolerantní, by mohly dále zvýšit časovou prémii. Pomalejší japonské reinvestice by tlak zesílily, ale základní problém by byl širší než samotné Japonsko.
Chaotický růst výnosů JGB, obnovená intervence na podporu jenu a rychlejší než očekávané utahování BoJ by mohly destabilizovat carry trades a globální dluhopisové trhy. První reakcí by mohly být vyšší americké výnosy kvůli prodeji zahraničních aktiv japonskými investory. Následný likviditní šok by ale mohl naopak vyvolat příliv peněz do dolaru a Treasury.
Výnos japonského desetiletého dluhopisu na úrovni 2,93 % je důležitý proto, že mění poměr atraktivity domácích a zahraničních dluhopisů právě v době, kdy americký trh čelí vysokým emisím, fiskálním obavám, zadlužování soukromého sektoru a nejistotě ohledně inflace.
Japonsko může omezit jeden ze zdrojů poptávky po americkém dluhu a zvýšit riziko návratu kapitálu domů. Samo ale nestačí k vysvětlení celého růstu dlouhodobých amerických výnosů.
Dostupná data podporují závěr, že rostou rizika spojená s dlouhou splatností, veřejnými financemi, měnovými kurzy a důvěryhodností centrálních bank. Zatím však nepotvrzují bezprostřední fiskální krizi Japonska nebo skupiny G7, trvalý „stávkový bojkot“ kupujících dluhopisů ani kolaps poptávky po státním dluhu. Pokud porostou rizikové prémie, mohou těžit zlato a některé bezpečné měny. Při skutečném globálním likviditním šoku však mohou investoři nejprve naopak hledat útočiště v dolaru a amerických Treasury.