Íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí 31. října 2026 varoval před okamžitou odvetou bez geografických omezení, pokud by Spojené státy nebo Izrael znovu zaútočily. Ve stejné době se Katar snažil zabránit obnovení bojů a připravit cestu k jednáním mezi Washingtonem a Teheránem. Obě linie tedy běžely souběžně: hrozby eskalací i nepřímá diplomacie. Zatím ale nic nepotvrzuje, že by se strany dohodly na přímém setkání nebo uzavřely dohodu.
32
21
Co Chameneí vzkázal armádě
Chameneí řekl vysokým vojenským velitelům, že jakoukoli hrozbu ze strany USA či Izraele má Írán odvrátit okamžitou reakcí bez geografického omezení. Vyzval také k rozšíření seznamu možných amerických a izraelských cílů a prohlásil, že Írán sám určí, kdy a za jakých podmínek případné další boje skončí.
6
32
Výrok lze chápat jako snahu dát najevo, že případný útok by mohl přerůst v širší konflikt, nikoli zůstat omezený na jedno místo či krátké období. Jde však o výklad smyslu hrozby, nikoli o důkaz, že Teherán vybral konkrétní cíl nebo se rozhodl boje obnovit.
6
32
Dostupné zprávy dokládají veřejné varování a rozšíření seznamu potenciálních cílů. Samy o sobě ale nepotvrzují všechny další kroky, které se s rozkazy spojovaly — například konkrétní opatření v oblasti zpravodajských služeb, technologií, výroby zbraní nebo spolupráce s regionálními skupinami.
Zároveň pokračovalo katarské zprostředkování
Katarští představitelé jednali s íránskými zástupci v Teheránu a pokračovali v konzultacích v Dauhá. Cílem bylo hledat cestu k obnovení přímých rozhovorů. Podle jedné analýzy trvala jednání zprostředkovaná Katarem více než 12 hodin. Írán podle ní zůstával otevřený nepřímým rozhovorům, přímé jednání však dohodnuto nebylo.
21
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí označil snahu Washingtonu otevřít dialog za „pozitivní krok“. Uvedl také, že Teherán prostudoval dopis amerického viceprezidenta JD Vance a že íránská delegace odcestovala do Dauhá na konzultace se zprostředkovateli.
3
7 Samostatná zpráva uvedla, že íránský bezpečnostní činitel Mohsen Rezáí dopis četl, ale dosud na něj neodpověděl.
2
Kontakty tedy pokračovaly i v době, kdy Írán veřejně hrozil vojenskou odvetou. Neznamená to však, že na dopis už přišla odpověď, že se američtí a íránští představitelé dohodli na schůzce nebo že zprostředkovatelé dosáhli dohody.
2
3
21
Zásadní spor: kdo udělá první krok?
Nejzřetelnější překážkou je pořadí, v jakém mají jednotlivé kroky přijít. Washington podle zpráv požaduje, aby Írán před obnovením jednání přistoupil na ústupky v jaderné oblasti. Teherán naopak žádá mimo jiné zrušení americké námořní blokády, uvolnění zmrazených íránských prostředků a možnost prodávat ropu ještě před začátkem rozhovorů.
20
Arákčí zároveň řekl, že zprostředkovatelé předložili návrhy týkající se jaderného programu a že je Írán posuzuje v rámci „druhé fáze“. To naznačuje, že Teherán jaderné návrhy zvažoval, i když se strany neshodly, zda mají přednost ústupky, nebo úleva od amerických opatření.
19
20
Dostupné zprávy nepotvrzují, že by vznikl konečný společný plán propojující omezení íránského jaderného programu, znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění sankcí. Podporují užší závěr: Katar se snažil rozhovory obnovit, ale spor o pořadí kroků zůstával překážkou přímého jednání.
20
21
Co z toho zatím plyne
Chameneího výrok popsal, jakou odvetu Írán podle svých slov zvažuje v případě dalšího útoku. Katarské zprostředkování mezitím nabízelo cestu, jak se eskalaci pokusit předejít. Tyto dvě linie se nevylučovaly — probíhaly současně. Podle citovaných zpráv však strany dosud nevyřešily základní otázku: co musí každá z nich udělat, než se jednání mohou obnovit.
32
21
20