Plán by zaváděl dobrovolné poplatky pro plavidla využívající vodní cestu, což je návrh podpořený státy Zálivu, který předložil Omán . Írán zatím model dobrovolnosti odmítá a trvá na povinných platbách . Samostatný íránský návrh počítá s poplatky pro nákladní lodě a íránský parlament projednává zákon o zákazu vplutí amerických a izraelských plavidel do průlivu, s pokutami až do výše pětiny hodnoty nákladu pro porušovatele .

Politické požadavky (americká kolej)

Dne 8. srpna 2026 předložila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti – prostřednictvím svého tajemníka Mohammada Baghera Zolghadra – šest podmínek pro úplné znovuotevření průlivu. Podle mnoha zdrojů jsou požadavky následující :

1. USA nesmí nikdy znovu ohrožovat Írán.
2. USA musí ukončit svou námořní blokádu Íránu.
3. USA musí stáhnout všechny vojenské prostředky z regionu.
4. USA musí zrušit všechny sankce vůči Íránu.
5. USA musí uvolnit íránská aktiva.
6. USA musí odškodnit Írán za válečné škody z konfliktu.

Írán prohlásil, že průliv nebude znovu otevřen, dokud USA "nenapraví své chování" a nesplní tyto podmínky . Ministr zahraničí Abbás Araghčí dal jasně najevo, že ani dohoda s Ománem o správě průlivu "by nestačila k uvolnění vodní cesty" .

Dopad na ceny ropy: volatilní týden

Íránské odmítnutí přímých jednání a jeho rozsáhlé požadavky vytvořily nestabilní trh s ropou, který se pohybuje mezi válečnými prémiemi a občasnou diplomatickou nadějí.

• 4. srpna: Naděje na dohodu vyvolaly prudký výprodej. Brent zlevnil téměř o 5 % a uzavřel na 79,36 dolaru za barel – třítýdenní minimum – poté, co katarští a američtí představitelé signalizovali možný diplomatický pokrok . Analytici Goldman Sachs předpovídali Brent v rozmezí 80–90 dolarů za barel, dokud nebude jasno ohledně dohody s Íránem nebo nedojde k výrazné eskalaci .
• 6. srpna: Ceny ropy se obrátily a uzavřely o více než 3 dolary výše po zprávě, že íránský parlamentní výbor projednává zákon o zákazu vplutí amerických a izraelských plavidel do průlivu .
• 7. srpna: Brent ropa posílila o více než 1 dolar a uzavřela na 83,55 dolaru za barel kvůli obnovené nejistotě ohledně jednání .
• 9. srpna: Írán vyloučil přímá jednání s USA, což vyvolalo nový tlak na růst cen. Araghčí uvedl, že Teherán neobnoví jednání s Washingtonem, dokud USA nevyřeší to, co Írán označil za porušení prozatímní mírové dohody .

Role Ománu jako prostředníka

Omán působí jako hlavní diplomatický kanál mezi Íránem a státy Zálivu a nepřímo i s USA.

• Červen 2026: Omán a Írán zahájily formální jednání o řízení navigace v průlivu, dohodly se na vytvoření společné pracovní skupiny .
• 28. července: Omán představil plán podporovaný státy Zálivu, který by Íránu umožnil vybírat dobrovolné poplatky od plavidel proplouvajících průlivem .
• Začátek srpna: Írán uvedl, že jednání s Ománem jsou v "závěrečné fázi" a dohoda je "na pokraji finalizace," přičemž obě strany se dohodly na souřadnicích pro lodní trasy .
• 4. srpna: Vysoký íránský zdroj potvrdil, že projednávaný prozatímní plán by Íránu dal kontrolu nad příchozí dopravou a dohled nad odchozí .
• 8. srpna: Írán však dal jasně najevo, že samotná dohoda s Ománem nestačí – USA musí také splnit své politické požadavky, než bude vodní cesta plně otevřena .

Íránský náměstek ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí prohlásil, že dohoda s Ománem by automaticky neznamenala znovuotevření vodní cesty . Araghčí označil změny lodních tras za "technickou a právní záležitost" oddělenou od úplného znovuotevření .

Nedávné útoky na energetickou infrastrukturu v Zálivu

Írán a jeho spojenci systematicky útočí na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu od začátku konfliktu v roce 2026. Data z organizace ACLED ukazují nejméně 172 útoků na nevojenskou infrastrukturu mezi 28. únorem a 30. červencem .

• 18.–19. března 2026: Íránské vzdušné útoky způsobily rozsáhlé škody v katarské plynárenské elektrárně Ras Laffan – největší na světě –, zasáhly saúdskou rafinerii SAMREF (společný podnik Aramco a Exxon), donutily SAE uzavřít plynárenská zařízení a způsobily požáry ve dvou kuvajtských rafineriích .
• 9. dubna 2026: Saúdská Arábie oznámila, že útoky snížily její kapacitu těžby ropy o 600 000 barelů denně a propustnost jejího ropovodu East-West o 700 000 barelů denně .
• 29. července 2026: Dronové útoky z iráckého území cílily na saúdská ropná zařízení ve Východní provincii; saúdské síly několik dronů zachytily a zničily .
• 8. srpna 2026: SAE oznámily, že Írán zasáhl další loď v Hormuzském průlivu nebo v jeho blízkosti .

Přístup prezidenta Trumpa

Trump zvolil dvojkolejný přístup – vojenské hrozby a diplomatická otevřenost.

• 4. srpna: Trump prohlásil, že Hormuzský průliv bude otevřen "velmi brzy", nebo bude Írán "velmi tvrdě zasažen" .
• Trump také potvrdil, že jednání v Kataru probíhala dobře, což pomohlo k poklesu cen ropy 4. srpna .
• USA znovu uvalily a zpřísnily sankce na Írán a udržují v regionu námořní blokádu .
• Americký viceprezident JD Vance uvedl, že Írán USA sdělil, že v konfliktu nemá "žádné červené linie", což signalizuje pokračující riziko eskalace .

Co brání obnovení běžné lodní dopravy?

Několik faktorů nadále blokuje návrat k normálnímu provozu v průlivu:

• Maximalistické politické požadavky Íránu. Šest podmínek adresovaných USA – včetně stažení vojsk, zrušení sankcí a válečných reparací – je ve Washingtonu všeobecně považováno za nepřijatelné .
• Chybějící přímý kanál mezi USA a Íránem. Írán prozatím vyloučil přímá jednání s USA, takže Omán zůstává prostředníkem s omezenou autoritou na politické koleji .
• Pokračující útoky. SAE oznámily nový zásah lodi 8. srpna, což ukazuje, že aktivní boje pokračují i přes diplomatický pokrok .
• Íránský parlamentní návrh zákona. Výbor projednává legislativu, která by zcela zakázala vplutí americkým a izraelským plavidlům do průlivu, což by zásadně omezilo využití vodní cesty i v případě jejího částečného znovuotevření .
• Nedostatek pojištění a důvěry. Lodní společnosti čelí nejistotě ohledně bezpečnosti, potenciálních poplatků a právních závazků, což brání rychlému návratu k běžným objemům dopravy.

Analytici Goldman Sachs shrnuli pohled trhu: Brent zůstane v rozmezí 80–90 dolarů za barel, dokud nebude buď jasná jistota dohody, nebo výrazná vojenská eskalace – trh tedy počítá s pokračujícím narušením .

Plán by zaváděl dobrovolné poplatky pro plavidla využívající vodní cestu, což je návrh podpořený státy Zálivu, který předložil Omán . Írán zatím model dobrovolnosti odmítá a trvá na povinných platbách . Samostatný íránský návrh počítá s poplatky pro nákladní lodě a íránský parlament projednává zákon o zákazu vplutí amerických a izraelských plavidel do průlivu, s pokutami až do výše pětiny hodnoty nákladu pro porušovatele .

Politické požadavky (americká kolej)

Dne 8. srpna 2026 předložila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti – prostřednictvím svého tajemníka Mohammada Baghera Zolghadra – šest podmínek pro úplné znovuotevření průlivu. Podle mnoha zdrojů jsou požadavky následující :

1. USA nesmí nikdy znovu ohrožovat Írán.
2. USA musí ukončit svou námořní blokádu Íránu.
3. USA musí stáhnout všechny vojenské prostředky z regionu.
4. USA musí zrušit všechny sankce vůči Íránu.
5. USA musí uvolnit íránská aktiva.
6. USA musí odškodnit Írán za válečné škody z konfliktu.

Írán prohlásil, že průliv nebude znovu otevřen, dokud USA "nenapraví své chování" a nesplní tyto podmínky . Ministr zahraničí Abbás Araghčí dal jasně najevo, že ani dohoda s Ománem o správě průlivu "by nestačila k uvolnění vodní cesty" .

Dopad na ceny ropy: volatilní týden

Íránské odmítnutí přímých jednání a jeho rozsáhlé požadavky vytvořily nestabilní trh s ropou, který se pohybuje mezi válečnými prémiemi a občasnou diplomatickou nadějí.

• 4. srpna: Naděje na dohodu vyvolaly prudký výprodej. Brent zlevnil téměř o 5 % a uzavřel na 79,36 dolaru za barel – třítýdenní minimum – poté, co katarští a američtí představitelé signalizovali možný diplomatický pokrok . Analytici Goldman Sachs předpovídali Brent v rozmezí 80–90 dolarů za barel, dokud nebude jasno ohledně dohody s Íránem nebo nedojde k výrazné eskalaci .
• 6. srpna: Ceny ropy se obrátily a uzavřely o více než 3 dolary výše po zprávě, že íránský parlamentní výbor projednává zákon o zákazu vplutí amerických a izraelských plavidel do průlivu .
• 7. srpna: Brent ropa posílila o více než 1 dolar a uzavřela na 83,55 dolaru za barel kvůli obnovené nejistotě ohledně jednání .
• 9. srpna: Írán vyloučil přímá jednání s USA, což vyvolalo nový tlak na růst cen. Araghčí uvedl, že Teherán neobnoví jednání s Washingtonem, dokud USA nevyřeší to, co Írán označil za porušení prozatímní mírové dohody .

Role Ománu jako prostředníka

Omán působí jako hlavní diplomatický kanál mezi Íránem a státy Zálivu a nepřímo i s USA.

• Červen 2026: Omán a Írán zahájily formální jednání o řízení navigace v průlivu, dohodly se na vytvoření společné pracovní skupiny .
• 28. července: Omán představil plán podporovaný státy Zálivu, který by Íránu umožnil vybírat dobrovolné poplatky od plavidel proplouvajících průlivem .
• Začátek srpna: Írán uvedl, že jednání s Ománem jsou v "závěrečné fázi" a dohoda je "na pokraji finalizace," přičemž obě strany se dohodly na souřadnicích pro lodní trasy .
• 4. srpna: Vysoký íránský zdroj potvrdil, že projednávaný prozatímní plán by Íránu dal kontrolu nad příchozí dopravou a dohled nad odchozí .
• 8. srpna: Írán však dal jasně najevo, že samotná dohoda s Ománem nestačí – USA musí také splnit své politické požadavky, než bude vodní cesta plně otevřena .

Íránský náměstek ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí prohlásil, že dohoda s Ománem by automaticky neznamenala znovuotevření vodní cesty . Araghčí označil změny lodních tras za "technickou a právní záležitost" oddělenou od úplného znovuotevření .

Nedávné útoky na energetickou infrastrukturu v Zálivu

Írán a jeho spojenci systematicky útočí na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu od začátku konfliktu v roce 2026. Data z organizace ACLED ukazují nejméně 172 útoků na nevojenskou infrastrukturu mezi 28. únorem a 30. červencem .

• 18.–19. března 2026: Íránské vzdušné útoky způsobily rozsáhlé škody v katarské plynárenské elektrárně Ras Laffan – největší na světě –, zasáhly saúdskou rafinerii SAMREF (společný podnik Aramco a Exxon), donutily SAE uzavřít plynárenská zařízení a způsobily požáry ve dvou kuvajtských rafineriích .
• 9. dubna 2026: Saúdská Arábie oznámila, že útoky snížily její kapacitu těžby ropy o 600 000 barelů denně a propustnost jejího ropovodu East-West o 700 000 barelů denně .
• 29. července 2026: Dronové útoky z iráckého území cílily na saúdská ropná zařízení ve Východní provincii; saúdské síly několik dronů zachytily a zničily .
• 8. srpna 2026: SAE oznámily, že Írán zasáhl další loď v Hormuzském průlivu nebo v jeho blízkosti .

Přístup prezidenta Trumpa

Trump zvolil dvojkolejný přístup – vojenské hrozby a diplomatická otevřenost.

• 4. srpna: Trump prohlásil, že Hormuzský průliv bude otevřen "velmi brzy", nebo bude Írán "velmi tvrdě zasažen" .
• Trump také potvrdil, že jednání v Kataru probíhala dobře, což pomohlo k poklesu cen ropy 4. srpna .
• USA znovu uvalily a zpřísnily sankce na Írán a udržují v regionu námořní blokádu .
• Americký viceprezident JD Vance uvedl, že Írán USA sdělil, že v konfliktu nemá "žádné červené linie", což signalizuje pokračující riziko eskalace .

Co brání obnovení běžné lodní dopravy?

Několik faktorů nadále blokuje návrat k normálnímu provozu v průlivu:

• Maximalistické politické požadavky Íránu. Šest podmínek adresovaných USA – včetně stažení vojsk, zrušení sankcí a válečných reparací – je ve Washingtonu všeobecně považováno za nepřijatelné .
• Chybějící přímý kanál mezi USA a Íránem. Írán prozatím vyloučil přímá jednání s USA, takže Omán zůstává prostředníkem s omezenou autoritou na politické koleji .
• Pokračující útoky. SAE oznámily nový zásah lodi 8. srpna, což ukazuje, že aktivní boje pokračují i přes diplomatický pokrok .
• Íránský parlamentní návrh zákona. Výbor projednává legislativu, která by zcela zakázala vplutí americkým a izraelským plavidlům do průlivu, což by zásadně omezilo využití vodní cesty i v případě jejího částečného znovuotevření .
• Nedostatek pojištění a důvěry. Lodní společnosti čelí nejistotě ohledně bezpečnosti, potenciálních poplatků a právních závazků, což brání rychlému návratu k běžným objemům dopravy.

Analytici Goldman Sachs shrnuli pohled trhu: Brent zůstane v rozmezí 80–90 dolarů za barel, dokud nebude buď jasná jistota dohody, nebo výrazná vojenská eskalace – trh tedy počítá s pokračujícím narušením .