Plán by zaváděl dobrovolné poplatky pro plavidla využívající vodní cestu, což je návrh podpořený státy Zálivu, který předložil Omán . Írán zatím model dobrovolnosti odmítá a trvá na povinných platbách . Samostatný íránský návrh počítá s poplatky pro nákladní lodě a íránský parlament projednává zákon o zákazu vplutí amerických a izraelských plavidel do průlivu, s pokutami až do výše pětiny hodnoty nákladu pro porušovatele .
Dne 8. srpna 2026 předložila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti – prostřednictvím svého tajemníka Mohammada Baghera Zolghadra – šest podmínek pro úplné znovuotevření průlivu. Podle mnoha zdrojů jsou požadavky následující :
Írán prohlásil, že průliv nebude znovu otevřen, dokud USA "nenapraví své chování" a nesplní tyto podmínky . Ministr zahraničí Abbás Araghčí dal jasně najevo, že ani dohoda s Ománem o správě průlivu "by nestačila k uvolnění vodní cesty" .
Íránské odmítnutí přímých jednání a jeho rozsáhlé požadavky vytvořily nestabilní trh s ropou, který se pohybuje mezi válečnými prémiemi a občasnou diplomatickou nadějí.
Omán působí jako hlavní diplomatický kanál mezi Íránem a státy Zálivu a nepřímo i s USA.
Íránský náměstek ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí prohlásil, že dohoda s Ománem by automaticky neznamenala znovuotevření vodní cesty . Araghčí označil změny lodních tras za "technickou a právní záležitost" oddělenou od úplného znovuotevření .
Írán a jeho spojenci systematicky útočí na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu od začátku konfliktu v roce 2026. Data z organizace ACLED ukazují nejméně 172 útoků na nevojenskou infrastrukturu mezi 28. únorem a 30. červencem .
Trump zvolil dvojkolejný přístup – vojenské hrozby a diplomatická otevřenost.
Několik faktorů nadále blokuje návrat k normálnímu provozu v průlivu:
Analytici Goldman Sachs shrnuli pohled trhu: Brent zůstane v rozmezí 80–90 dolarů za barel, dokud nebude buď jasná jistota dohody, nebo výrazná vojenská eskalace – trh tedy počítá s pokračujícím narušením .