Francouzské dluhopisy se dostaly pod dvojí tlak. Růst cen ropy zvyšoval obavy z inflace a tlačil vzhůru výnosy napříč Evropou. Ve Francii se k tomu přidaly protesty a pochybnosti, zda vláda dokáže ozdravit veřejné finance. Reuters 21. října uvedl, že výnos desetiletých francouzských státních dluhopisů, označovaných jako OAT, dosáhl 5 % — poprvé od roku 2002.
17
20 Neznamená to samo o sobě, že Francie stojí na prahu dluhové krize. Ukazuje to však, že investoři požadují za půjčování peněz francouzskému státu vyšší výnos.
Francie pod tlakem víc než zbytek trhu
Když cena dluhopisu klesá, jeho výnos roste. Ve středu 21. října šly výnosy nahoru v celé eurozóně; náladu na trhu zhoršilo také to, že cena ropy znovu překročila 110 dolarů za barel. Francouzské dluhopisy ale ztrácely výrazněji než ostatní: jejich desetiletý výnos vzrostl během týdne o více než 16 bazických bodů. Průměrný růst u velkých ekonomik činil podle údajů LSEG 5,4 bazického bodu.
20
29
Širší pohyb vysvětluje, proč výnosy rostly napříč trhem. Výraznější růst ve Francii naznačuje další, zemi vlastní obavu: investoři přehodnocovali rizika spojená s veřejnými financemi a s tím, zda vláda dokáže na zhoršující se výhled politicky reagovat.
17
20
Co říká rozdíl oproti německým dluhopisům
Investoři často srovnávají výnos francouzských OAT s výnosem německých státních dluhopisů, takzvaných Bundů. Rozdíl mezi nimi, označovaný jako spread, ukazuje, jaký výnos navíc trh požaduje za držení francouzského dluhu místo německého. Vyšší spread tedy značí větší vnímanou rizikovou přirážku za půjčku Francii.
Reuters 19. října uvedl, že spread činil 146 bazických bodů a během tehdejšího výprodeje se rozšířil.
19 Číslo 159,4 bazického bodu ale dostupné zprávy nepotvrzují jako nové maximum z 21. října. Bloomberg napsal, že spread 20. října dosáhl 154 bodů; dřívější vrchol byl 159 bodů.
21 Výprodej byl prudký, avšak údaj blížící se 160 bodům se podle těchto zpráv vztahuje k dřívější části měsíce, nikoli ke středě.
Protesty zvyšují pochybnosti o rozpočtových úsporách
Investoři nereagovali na demonstrace izolovaně. Nepokoje zvýšily tlak na vládu, která se už snaží stabilizovat veřejné finance, a zviditelnily politické překážky při prosazování rozpočtových úspor.
17
20 Reuters už 19. října informoval, že výnos francouzských desetiletých dluhopisů stoupl o 13 bazických bodů na 4,9 %, zatímco německý výnos vzrostl o čtyři body.
19
Dopady nepokojů se projevily i ve firmách. Carrefour snížil výhled ročního zisku a uvedl, že nepokoje, rabování a zákaz vycházení zvýšily náklady a narušily provoz prodejen.
1 Samotné oznámení nedokládá celkový dopad nepokojů na ekonomiku, ukazuje ale, jak dlouhodobé narušení běžného života může zasáhnout podnikání. Pro investory do dluhopisů je klíčové, zda sociální a politický tlak zkomplikuje snižování rozpočtového deficitu.
Rozhodující je, zda vláda prosadí rozpočet
Podle zpráv se pro rozpočet na rok 2027 připravuje úprava v rozsahu 54 miliard eur a vláda nemá parlamentní většinu.
5
6 Pro trhy není podstatné jen to, zda kabinet úsporný plán oznámí. Důležité je také, zda pro něj získá dostatečnou podporu a zda se díky němu zlepší výhled veřejných financí. Pokud investoři pochybují, že vláda plán prosadí, mohou požadovat vyšší výnos za držení francouzského dluhu.
Může tak vzniknout nepříjemná spirála: pochybnosti o snižování deficitu zvyšují náklady na půjčování a dražší obsluha dluhu pak úkol vlády ještě ztěžuje. Varování před možným vývojem při neúspěchu rozpočtu je ale třeba chápat jako scénář, nikoli jako jistý výsledek. Dostupné zprávy dokládají politické a rozpočtové obavy, nikoli každou prognózu deficitu nebo termín uváděný v některých komentářích.
5
6
Pozornost se upíná i k hodnocení Moody’s
V dobových zprávách byla na 23. října uvedena revize francouzského ratingu Aa3 agenturou Moody’s, který měl negativní výhled.
2
3 Revize mohla přidat na nejistotě, negativní výhled ale není totéž co snížení ratingu a očekávání trhu samo o sobě nerozhoduje o výsledku.
Výprodej není automaticky evropská dluhová krize
Rostoucí výnos a širší spread ukazují, že investoři vnímají větší nejistotu kolem francouzské fiskální a politické situace. Samy o sobě ale nedokazují, že se napětí rozšířilo do celkové krize státních dluhů v Evropě. Evropský komisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis 14. října Reuters řekl, že známky nové dluhové krize v eurozóně nevidí. Zároveň vyzval vlády k obezřetné fiskální politice v době, kdy rostou náklady na půjčování.
22
Nejstřízlivější výklad pohybu z 21. října je proto tento: obavy o důvěryhodnost francouzských veřejných financí zesílily širší výprodej dluhopisů poháněný inflačními riziky. O tom, zda se vyšší riziková přirážka udrží, rozhodne mimo jiné schopnost vlády zvládnout rozpočtový spor a politický tlak.