Inflace v eurozóně vyskočila na 3,3 %: zdražování táhly energie a nejistota před zimou

Srpný skok inflace v eurozóně nevypadá jako plošné zrychlení zdražování ve všech částech ekonomiky. Především šlo o energetický šok. Rychlý odhad Eurostatu uvádí meziroční inflaci měřenou harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) na 3,3 %, po červencových 2,9 %. Ceny energií meziročně vzrostly o 14,3 %, oproti 10,3 % v červenci. Naproti tomu inflace ve službách zpomalila na 3,0 % a u potravin, alkoholu a tabáku zůstala na 1,2 %. 1

Hlavním spouštěčem byly ropa a plyn

Spotřebitelské ceny vzhůru vytlačily dražší ropa a zemní plyn spolu s vyššími maržemi při zpracování ropy. Trh zároveň zatížila nejistota spojená s konfliktem na Blízkém východě a rizikem narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, důležité trase pro energetické dodávky. 512

Do účtů domácností i cen v obchodech se to promítá několika cestami:

• Přímo: přes ceny benzinu, nafty, vytápění a elektřiny.
• Nepřímo: doprava, výroba a distribuce jsou dražší; firmy pak mohou zdražit, nebo se smířit s nižší marží.
• Přes očekávání: pokud podniky a zaměstnanci začnou vysoké náklady na energii považovat za trvalé, mohou upravovat ceníky i mzdové požadavky.

Důležitý je rozdíl mezi celkovou a jádrovou inflací. Jádrová inflace, která nezahrnuje energie, potraviny, alkohol a tabák, v srpnu klesla na 2,4 % z červencových 2,5 %. 10 Riziko širšího zdražování tím nemizí, ale data naznačují, že bezprostřední zrychlení bylo soustředěno hlavně v energiích.

Nízké zásoby plynu zvyšují citlivost Evropy

Evropa vstupuje do období před zimou s poměrně slabou zásobou plynu. V posledním srpnovém týdnu byly zásobníky v EU naplněny asi z 63 %, zatímco průměr pro konec srpna v předchozích letech činil zhruba 80 %. 19 Nižší zásoby znamenají méně prostoru pro případ, že by dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) zůstaly omezené nebo že by mrazivé počasí zvýšilo poptávku.

Tuto zranitelnost ukázal i velkoobchodní trh. Nizozemský kontrakt TTF, hlavní evropská cenová reference pro plyn, pro dodání v říjnu vystoupal 31. srpna během obchodování až na 70,85 € za MWh. Důvodem byly nové obavy ze zpoždění exportu LNG z Perského zálivu. 26

Samotný stav zásob inflaci nevytváří. Zvyšuje však dopad nejistých dodávek: při nízkých zásobách musí evropští odběratelé tvrději soutěžit o dostupné náklady LNG, včetně konkurence z Asie. To může udržovat evropské ceny plynu vysoko a prodloužit energetický šok do topné sezony. 24

Dopad na domácnosti a firmy

Domácnostem ubývá reálný příjem

Energie patří mezi výdaje, kterým se nelze jednoduše vyhnout. Vyšší náklady na dopravu, vytápění a elektřinu proto ukrajují větší díl z disponibilního příjmu a zbývá méně na zbytné nákupy. Evropská centrální banka (ECB) upozornila, že nové narušení energetických dodávek může zatížit reálné příjmy, spotřebu i investice. 34

Pro spotřebitele to znamená dvojí tlak: rostou výdaje za nezbytnosti a nejistota vede k větší opatrnosti při větších nákupech.

Energeticky náročný průmysl čelí vyšším nákladům i slabší poptávce

Podnikům s vysokou spotřebou plynu nebo elektřiny mohou dražší velkoobchodní energie rychle ztenčit marže. Mohou náklady absorbovat, promítnout je do cen, omezit výrobu nebo odložit investice. Každá volba má svou cenu: nižší ziskovost, vyšší inflaci nebo slabší hospodářský růst.

Energetický šok je proto pro evropský průmysl obzvlášť nepříjemný. Zvyšuje vstupní náklady právě ve chvíli, kdy domácnosti s nižší kupní silou mohou méně utrácet. ECB mezi riziky při déletrvajícím šoku výslovně uvádí slabší spotřebu, investice a přísnější úvěrové podmínky. 34

Trhy oceňují zároveň inflační i růstové riziko

Po obnoveném geopolitickém vyostření trhy přehodnocují výhled ropy, inflace i úrokových sazeb. Ceny ropy po nových amerických úderech na Írán vystoupaly na pětitýdenní maxima a výnosy státních dluhopisů rostly kvůli obavám z inflace. 37

Pro investory z toho plynou tři základní důsledky:

• Vyšší očekávaná inflace obvykle tlačí vzhůru dluhopisové výnosy a dolů ceny dluhopisů.
• Očekávání přísnější politiky ECB mohou zdražit financování vládám, domácnostem i firmám.
• Energeticky náročné a hospodářsky citlivé společnosti mohou být pod tlakem kvůli dražším vstupům i slabší poptávce.

Ropný trh zůstává mimořádně citlivý na geopolitiku. ECB uvedla, že ceny ropných futures byly v relevantním horizontu stále nad úrovněmi před válkou a rizika byla vychýlena směrem vzhůru. 33

Proč má ECB před zářijovým jednáním obtížnou volbu

ECB čelí především nabídkovému šoku. Vyšší úrokové sazby dokážou ochladit poptávku a snížit riziko, že se dočasně dražší energie promění v trvalejší inflaci prostřednictvím mezd a širšího zdražování. Nedokážou ale vyrobit více ropy, plynu, nákladů LNG ani lodní kapacity.

Další zvýšení sazeb by mohlo podpořit důvěryhodnost boje s inflací a omezit takzvané druhotné efekty. Zároveň by však dále tlumilo spotřebu, úvěry a investice ve chvíli, kdy dražší energie už samy o sobě snižují reálné příjmy. Tím se zvyšuje riziko hospodářského útlumu.

ECB připouští, že plný inflační dopad energetického šoku se ještě neprojevil. Sleduje proto jeho sílu a délku trvání, stejně jako nepřímé a druhotné dopady. 34 Zářijové rozhodnutí se tak nebude odvíjet jen od hodnoty 3,3 %. Podstatné bude, zda ceny energií zůstanou vysoké, zda se před zimou zhorší rizika v dodávkách plynu a zda se šok začne propisovat do jádrových cen, mezd a střednědobých inflačních očekávání.

Co z toho plyne

Srpný nárůst inflace byl především energetickým šokem na trhu s omezenou zásobou plynu, nikoli jednoznačným důkazem, že se zrychlují všechny základní cenové tlaky. Pokud ceny energií ustoupí a jejich dopad zůstane omezený, ECB se může vyhnout přehnané reakci na dočasný výkyv. Jestliže však narušení dodávek potrvá a začne se promítat do mezd a širšího cenového chování, bude čekání pro centrální banku podstatně nákladnější. 134