Vlády rozvíjejících se zemí vydaly dluhopisy za rekordních 190 miliard dolarů

Válka s Íránem na čas téměř zastavila vydávání nových dluhopisů, celoroční bilanci však zatím nepřekazila. Podle údajů Institutu mezinárodních financí (IIF), o nichž informovala zářijová média, vydaly vlády rozvíjejících se zemí od ledna do srpna 2026 dluhopisy v cizích měnách za rekordních 190 miliard dolarů. Ve stejném období loni to bylo 160 miliard dolarů. Rozdíl činí 30 miliard, tedy 18,75 %. Další emise v objemu přibližně 10 miliard dolarů posunuly vykazovaný letošní součet zhruba na 200 miliard dolarů.539

Rekord neznamená, že trh válku přešel bez povšimnutí

Rozhodující bylo načasování. Rok začal silným přílivem nových emisí, ale po vypuknutí války trh podle agentury Reuters do značné míry zamrzl a náklady na půjčky vzrostly. Přehled Mezinárodního měnového fondu vyčíslil březnové emise státních dluhopisů v zahraničních měnách na pouhých 4,1 miliardy dolarů, přibližně o 60 % méně než o rok dříve. Když se podmínky zlepšily, dlužníci se vrátili: Polsko začátkem dubna prodalo dolarové dluhopisy za 6 miliard dolarů se splatností pět, deset a třicet let.387

Příkladem poptávky před přerušením trhu byla Saúdská Arábie. Při lednovém prodeji čtyř emisí dolarových dluhopisů získala 11,5 miliardy dolarů; objednávky investorů dosáhly zhruba 31 miliard dolarů. Zájem tak byl asi 2,7krát vyšší než prodaný objem, byť objednávky nejsou totéž co konečně přidělené dluhopisy.5758 Podle zářijových zpráv se Saúdská Arábie a Katar později poprvé od začátku války vrátily k veřejně nabízeným dolarovým dluhopisům. Doklady tedy ukazují na časné půjčování a následné znovuotevření trhu, nikoli na to, v jaké míře státy Perského zálivu záměrně uspíšily emise v očekávání konfliktu.39

Mezi významné dlužníky patřily také Mexiko a Turecko. Bloomberg uvedl, že emitenti z každé z těchto zemí, stejně jako z Polska a Saúdské Arábie, získali v prvním pololetí přes 10 miliard dolarů. Tento údaj ale zahrnuje vlády i firmy: nelze jej proto vydávat za příspěvek jednotlivých vlád k uvedeným 190 miliardám. Zářijové zprávy navíc hovořily o dalším tureckém prodeji dluhopisů jako o plánu, ne o dokončené emisi.1739

Proč se investoři vrátili?

Po prvním válečném otřesu se obnovil zájem o aktiva rozvíjejících se trhů. Podle dat IIF citovaných agenturou Reuters do nich v dubnu čistě přiteklo 58,3 miliardy dolarů, zatímco v březnu odteklo 66,2 miliardy. Statistiky zahrnují akcie i dluhopisy, a nejsou tedy přímým měřítkem nákupů státních dluhopisů.43

Bloomberg zároveň uváděl, že rizikové přirážky u mezinárodních dluhopisů rozvíjejících se trhů byly nejužší za téměř dvě desetiletí. Dolarový dluhopis může investorovi nést vyšší celkový výnos kvůli růstu výnosů amerických státních dluhopisů, i když přirážka požadovaná za úvěrové riziko zůstává nízká.17 Podle Reuters některým ekonomikám pomáhají také dřívější reformy, hlubší domácí kapitálové trhy, vyšší rezervy a širší okruh domácích investorů. Dluh v cizí měně tím ovšem nepřestává být rizikový; válka přináší i inflaci, tlak na veřejné rozpočty a narušení obchodu.3437

Pozor na rozdíl mezi novými půjčkami a celkovým dluhem. Ratingová agentura Fitch očekává, že Saúdská Arábie zůstane jedním z největších emitentů dolarových dluhových cenných papírů a islámských dluhopisů sukuk mezi rozvíjejícími se trhy. Pro rok 2026 předpovídá objem nesplacených cenných papírů na saúdském dluhovém kapitálovém trhu ve výši 600 miliard dolarů. Jde o odhad celkového stavu napříč trhem, nikoli o 600 miliard nových státních dolarových dluhopisů.49

Ekonom Mohamed El-Erian hodnotí dopad rekordních emisí na světové výnosy jako tlak „na okraji“: rozvíjející se země soutěží s ostatními dlužníky o peníze investorů, jejich emise jsou však stále podstatně menší než objemy dluhopisů vyspělých ekonomik a technologických firem. Jeho vyjádření tento dopad nevyčísluje.15