Lane varuje před inflací kolem 3 %: ECB balancuje mezi cenami energií a tlakem na firmy

Proč by levnější ropa problém nevyřešila okamžitě

Příměří nebo obnovení provozu v Hormuzském průlivu by mohlo ceny ropy snížit. Dopad na inflaci by se ale neprojevil ze dne na den. Firmy už mohly vyšší náklady na energie, dopravu a vstupní suroviny promítnout do svých dodavatelských řetězců. U služeb se navíc změny cen často projevují se zpožděním, takže mezi původním šokem a dopadem na základní inflaci může vzniknout časový odstup.

Údaje ECB ukázaly, že tlak se neomezil pouze na celkovou energetickou inflaci. Inflace bez energií a potravin zrychlila z 2,2 % na 2,5 % a inflace služeb dosáhla 3,5 %, což bylo více než původně předpokládaná 3 %. Lane už dříve varoval, že ceny ropy jsou nad úrovněmi použitými v předchozích prognózách a že jejich delší setrvání na vysoké úrovni může mít širší dopady na ekonomiku.

Právě to měl na mysli prezident německé centrální banky Bundesbank Joachim Nagel, když uvedl, že energetický šok zůstává „v systému“. I kdyby bezprostřední růst cen ropy odezněl, zdražení již zabudované ve smlouvách a dodavatelských řetězcích se může odstraňovat postupně.

Proč ECB sazby zvýšila a proč může pokračovat

ECB v červnu zvýšila depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,25 %. Cílem bylo zabránit tomu, aby se inflace způsobená energiemi stala trvalejší. Lane současný šok označil za středně závažný: podle něj vyžaduje reakci měnové politiky, nikoli však nutně agresivní zpřísňování.

Logika tohoto kroku je preventivní. Vyšší úrokové sazby nevytěží více ropy ani neotevřou zablokovanou námořní trasu. Mohou však oslabit poptávku a dát domácnostem, firmám i finančním trhům najevo, že ECB hodlá ve střednědobém horizontu vrátit inflaci ke 2 %. Tento signál je důležitý, pokud by zaměstnanci, domácnosti a podniky začali očekávat dlouhodobě vysokou inflaci a podle toho upravovali mzdy či ceny.

V červenci ECB sazby ponechala beze změny. Zdůraznila tím, že další rozhodnutí budou záviset na nových datech, nikoli na předem stanoveném scénáři. Další zvýšení zůstává možné, pokud ceny energií zůstanou vysoké nebo se zesílí známky širšího inflačního tlaku. Tržní očekávání případného kroku však není totéž co závazek ECB.

Proč by vyšší sazby mohly zvýšit tlak na firmy

Důvod ke zdrženlivosti ukazují také údaje o evropských podnicích. Ve druhém čtvrtletí 2026 klesl počet registrací nových firem v EU oproti předchozímu čtvrtletí o 0,5 %, zatímco počet bankrotů vzrostl o 5,7 %. Registrace se snížily v pěti z osmi sledovaných odvětví a bankroty výrazně přibyly zejména ve vzdělávání a sociálních službách, dopravě a finančních službách.

Tato čísla sama o sobě nedokazují, že za krachy stojí měnová politika ECB. Firmy se současně potýkají se slabší poptávkou, vysokými provozními náklady, ukončením podpory z období pandemie a problémy specifickými pro jednotlivá odvětví. ECB nicméně uvedla, že počet firemních bankrotů v eurozóně překonal předpandemické úrovně a rozšířil se napříč sektory.

Vyšší sazby přidávají další zátěž tím, že zdražují nové úvěry i refinancování splatného dluhu. Nejcitelněji to může dopadnout na podniky s nízkými maržemi, vysokým zadlužením nebo velkým objemem financování, které budou muset brzy obnovit.

Hlavní dilema ECB

ECB proto stojí před volbou, u níž mají obě možnosti své náklady:

• Další zvýšení sazeb: Mohlo by omezit riziko, že se energetická inflace přelije do mezd, služeb a inflačních očekávání, a současně podpořit důvěryhodnost banky. Zároveň by ale mohlo oslabit investice a zvýšit tlak na zranitelné firmy při refinancování.
• Ponechání sazeb beze změny: Zabránilo by okamžitému růstu úvěrových nákladů a poskytlo ECB čas zjistit, zda ceny energií skutečně klesají. Pokud by však základní inflace dál rostla, banka by později mohla být nucena reagovat výrazněji.

Klíčovým proměnným faktorem je geopolitika. Rychlé a trvalé urovnání konfliktu by snížilo bezprostřední důvod k dalšímu zpřísňování, neznamenalo by ale okamžité vymazání všech zdražení, která se již promítla do ekonomiky. Dlouhodobé nebo obnovené narušení dodávek by naopak učinilo Laneův výhled inflace kolem 3 % pravděpodobnějším a zvýšilo tlak na ECB, aby jednala.

Širší poselství je jasné: ECB nevolí mezi inflací a problémy firem odděleně. Rozhoduje, jak velký finanční tlak přijmout nyní, aby snížila riziko trvalejší inflace v budoucnu. O tom, jak velký tento šok nakonec bude, však z velké části rozhodnou události na energetických trzích a na Blízkém východě.