Čínský náskok v patentech na humanoidní roboty roste. Co čísla skutečně říkají?

Patentová aktivita Číny v oblasti humanoidních robotů dál roste. V první polovině roku 2026 jí připadlo 60,8 % sledovaných patentů napříč pěti hlavními patentovými úřady IP5. Spojené státy měly podíl 21,8 % a Jižní Korea 4,6 %. U takzvaných robotických základových modelů, tedy softwarových a učicích systémů pro roboty, činil čínský podíl 66,3 % a jihokorejský 8,8 %.217

Čísla ukazují výrazný rozdíl v objemu patentové aktivity. Neříkají však sama o sobě, která země vyrábí nejlepší roboty. Nejnovější počty jsou předběžné a dostupné údaje o instalacích průmyslových robotů neumožňují sestavit srovnání za rok 2025.

Čína v patentových číslech dál získává

V údajích pěti hlavních patentových úřadů – IP5, mezi něž patří úřady v Číně, USA, Jižní Koreji, Japonsku a Evropské unii – vzrostl čínský podíl u humanoidních robotů z 51,8 % v roce 2024 na 60,8 % v první polovině roku 2026. Podíl Jižní Koreje ve stejném sledovaném období klesl ze 6,3 % na 4,6 % a americký z 27,3 % na 21,8 %.2

Rozdíl je vidět také v počtu přihlášek. Čína jich v první polovině roku 2026 podala 1 584, Spojené státy 113 a Jižní Korea 35. Za celý rok 2025 činily uváděné počty 2 573 čínských, 640 amerických a 97 jihokorejských přihlášek.217

Podobný nepoměr se objevuje u patentů na robotické základové modely. Dostupné údaje uvádějí za první polovinu roku 2026 podíl Číny 66,3 % a Jižní Koreje 8,8 %. Srovnatelný podíl USA z nich ale určit nelze.17

Předběžná data nejsou konečný účet

Nedávno podané patentové přihlášky se mohou ve statistikách objevit se zpožděním: jejich zveřejnění obvykle trvá 18 měsíců. Počty za první polovinu roku 2026 proto nejsou úplným konečným součtem tehdejší aktivity.16

Ani vysoký podíl patentů automaticky neznamená, že každý z nich představuje stejně významný technický přínos, že vynález funguje spolehlivě nebo že se používá v prodávaných výrobcích. Patentová čísla vypovídají především o rozsahu aktivity ve sledovaném souboru. Sama o sobě nepotvrzují, která země má nejvyspělejší roboty.

Výhoda se opírá také o výrobu a dodavatelské řetězce

Patentové přihlášky jsou jen jednou částí čínské pozice. Zprávy popisují tamní schopnost pokrýt výrobu napříč dodavatelským řetězcem – od čipů a součástek až po hotové roboty.10 Čínští výrobci měli v první polovině roku 2026 také více než 97 % světových dodávek humanoidních robotů. Celosvětově se za toto období podle uvedených údajů dodalo přibližně 19 100 kusů.1

Vysoký počet dodávek dokládá výrobní a prodejní rozsah, nikoli to, že humanoidi už běžně zvládají práci ve fabrikách. Přehled významných výrobců popisuje placené komerční nasazení hlavně v logistice a skladech. Ve výrobě podle něj robot uspěl při ověřování na jediné stanici výrobní linky, zatímco domácí využití je stále v rané fázi.3

Jižní Korea čelí jinému problému: závislosti na zahraničních dílech. Jeden odhad uvádí, že tamní výrobci zajišťují domácí výrobou asi 40 % klíčových součástí pro své roboty. V roce 2025 pocházelo z Číny 88,8 % permanentních magnetů používaných v robotických motorech a u mnoha přesných převodovek a řídicích jednotek se země spoléhá na Japonsko.4 Tato závislost je důležitá pro konkurenci, sama však nevysvětluje rozdíl v patentových podílech.

Průmyslové roboty jsou jiná kategorie

Humanoidní roboti a průmyslové roboty nejsou totéž. Nejlépe doložený srovnatelný údaj v dostupných zdrojích se týká roku 2024: v Číně tehdy přibylo 295 000 instalovaných průmyslových robotů, přibližně 54 % celosvětového počtu. Celkový počet průmyslových robotů v provozu v čínských továrnách dosáhl asi 2,03 milionu.15

Jde o užitečný kontext pro rozsah čínské automatizace, nikoli o údaj za rok 2025. Dostupné zdroje neposkytují ověřené a vzájemně srovnatelné počty instalací průmyslových robotů za rok 2025 pro Čínu, Spojené státy a Jižní Koreu.

Co je v sázce pro Jižní Koreu

Pro Jižní Koreu je podstatná otázka, zda vedle vývoje hotových robotů dokáže posílit také vlastní výrobu součástí a softwaru, na nichž jejich fungování stojí. Patentová data pocházejí z informací, které získal úřad poslance I Čonghona; další zpráva popisuje závislost země na dodavatelích robotických komponent ze zahraničí.24

Dostupné podklady ale neuvádějí podrobnosti o reakci Hyundai ani nedokládají konkrétní citaci poslancova varování. Tyto závěry proto nelze odvozovat jen z patentových a dodavatelských údajů. Zdroje ukazují výrazný rozdíl v patentové aktivitě, vysoký čínský podíl na nedávných dodávkách humanoidů a zároveň nejistotu, jak rychle se tito roboti rozšíří z omezených nasazení do běžného průmyslového provozu.12317