Čínská série šesti úspěšných orbitálních startů mezi 15. a 20. zářím 2026 nebyla rekordním výkonem jedné rakety ani jednoho kosmodromu. Šlo především o ukázku rozložené startovní kapacity: různí komerční i státní provozovatelé použili odlišné nosiče a několik míst, včetně mořské plošiny. Nemuseli tedy čekat, až se uvolní jediná rampa nebo jediná raketová řada.
1
3
5
Šest misí v pořadí
Do koncentrované série se zařadilo šest nosičů s náklady pro širokopásmové sítě, pozorování Země i technologické demonstrace.
- 15. září — Zhuque-2E Y7: Společnost LandSpace z komerční zóny Dongfeng u kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla 10 širokopásmových satelitů Qianfan, známých také jako Spacesail. Podle dostupných zpráv šlo o první větší nasazení Qianfan pomocí komerčně vyvinuté rakety.
2
4
6
- 16. září — Gravity-1 Y3: Orienspace odstartovala z mořské plošiny ve Východočínském moři. Náklad tvořilo osm družic Qianfan pro konektivitu a testovací družice pro ultrakapacitní komunikaci.
6
8
14
- 17. září — Dlouhý pochod 12: Raketa vynesla z komerčního kosmodromu na ostrově Chaj-nan 25. skupinu satelitů SatNet na nízkou oběžnou dráhu. Startovní databáze a sledovací zdroje uvádějí devět komunikačních družic.
18
20
26
- 17. září — Kuaizhou-11: Dceřiná společnost ExPace skupiny CASIC odstartovala z Ťiou-čchüanu se satelity Tianyi-51 a Tianyi-52 pro interferometrický radar se syntetickou aperturou (InSAR), určený pro komerční dálkový průzkum Země, a s třetím nákladem.
9
18
23
- 19. září — Dlouhý pochod 2D: Z kosmodromu Tchaj-jüan odstartovaly čtyři satelity PIESAT-2, čísla 13 až 16. Jde o družice s radarem se syntetickou aperturou v pásmu X pro společnost PIESAT, která se zabývá pozorováním Země.
11
13
- 20. září — Kinetica-1/Lijian-1 Y18: CAS Space vypustila z komerční zóny Dongfeng devět satelitů. Sdílený let zahrnoval mimo jiné Qinling-1, Qinling-2 a PEGA-SUS1; poslední z nich je demonstrátorem propojení komunikace, snímání, inteligentního zpracování a výpočetních funkcí.
29
30
37
Čtyři starty zmiňované v souvislosti s přibližně 45hodinovým oknem zahrnovaly lety Zhuque-2E, Gravity-1, Dlouhého pochodu 12 a Kuaizhou-11. Všechny čtyři mise dosáhly oběžné dráhy a dva z těchto nosičů byly soukromě vyvinuté.
3
5
Rozhodla souběžná práce, ne jediná startovní rampa
Klíčovým faktorem byla paralelizace provozu. Mise využily Ťiou-čchüan včetně jeho komerční zóny Dongfeng, komerční kosmodrom na Chaj-nanu, Tchaj-jüan a plošinu ve Východočínském moři. Geografické i organizační rozdělení snižuje závislost na jediném startovním středisku.
5
8
9
11
Série zároveň názorně ukázala dělbu práce, jejíž význam v čínském kosmickém sektoru roste:
- Komerční firmy dodaly metanem poháněnou Zhuque-2E, z moře startující Gravity-1 i sdílenou misi Kinetica-1.
4
8
29
- Státní sektor či organizace na něj navázané dál zajišťovaly lety Dlouhého pochodu 12, Dlouhého pochodu 2D a Kuaizhou-11, včetně nasazování satelitů SatNet a radarových nákladů.
18
20
23
To je podstatné: komerční společnosti už nejsou omezeny jen na ojedinělé technologické zkoušky. Dva první komerční lety týdne přímo posloužily k budování širokopásmové konstelace Qianfan.
6
14
Co přibylo konstelacím Qianfan a SatNet
První dva starty dopravily na oběžnou dráhu 18 satelitů Qianfan — deset na Zhuque-2E a osm na Gravity-1. Let Dlouhého pochodu 12 pak přidal devět satelitů SatNet.
4
8
20
Qianfan a SatNet, označovaná také jako Guowang, jsou dvě hlavní čínské iniciativy pro širokopásmové sítě na nízké oběžné dráze. Veřejně dostupné sledovací a oborové zdroje jejich plánovanou společnou velikost uvádějí na více než 28 000 družic; konkrétní počty i harmonogramy se však mohou měnit.
50
51
Týden nepřinesl jen přírůstek internetových satelitů. Mise PIESAT-2 rozšířila komerční kapacitu radarového pozorování Země o čtyři družice. Kinetica-1 naopak nesla širší soubor komerčních nákladů pro pozorování Země, sledování kosmického prostředí a technologické testy.
11
30
37
Důležitý milník, nikoli vyřešený problém škálování
Čína podle zpráv míří v roce 2026 přibližně na 140 orbitálních startů, poté co v roce 2025 stanovila domácí rekord 92 startů. Šest startů během jednoho týdne ukazuje, že její infrastruktura dokáže pracovat ve vysokém tempu — zvlášť když se koordinují komerční a státní kapacity.
43
48
Krátký nápor ale sám o sobě nedokazuje, že se podaří udržet jak roční cíl, tak tempo nutné k budování megakonstelací. Praktickými limity zůstávají výroba satelitů, dostupnost ramp, spolehlivost startů i počet družic, které lze vynést při jedné misi.
Stále chybí rutinně znovupoužitelný první stupeň
Žádný z těchto šesti letů nepředvedl běžné vyzvednutí a opětovné použití prvního stupně orbitální rakety. Právě tento rozdíl bude pro další fázi čínských konstelací zásadní.
Čína rozvíjí technologie znovupoužitelných nosičů. Při premiérovém letu Dlouhého pochodu 12B v červnu 2026 se však o návrat prvního stupně nepokusila. Objevily se i zprávy o milnících při řízeném návratu, avšak úspěšně zachráněný stupeň není totéž co ověřená flotila, která se pravidelně a rychle vrací do provozu.
43
48
49
Zářijovou sérii je proto vhodné číst střízlivě: Čína předvedla schopnost rychle koordinovat pestrý startovní ekosystém. Obtížnějším úkolem bude proměnit tuto jednorázovou propustnost v levný a opakovatelný systém, schopný dopravovat na orbitu desetitisíce širokopásmových satelitů.