Růst Japonska táhne zahraničí. Slabá domácí poptávka zůstává problémem

Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla, ale výrazně pomaleji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt se v období od dubna do června zvýšil anualizovaně o 1,1 %, zatímco konsenzus analytiků počítal s růstem o 2,0 %. Slabší výsledek nevyvolal plošný výprodej v Asii: jen mírně posílil a akciové trhy se vyvíjely různě. Čísla zároveň ukázala, že oživení Japonska stále stojí spíše na zahraniční poptávce než na síle domácností a firem.

Růst byl kladný, domácí ekonomika ale zůstává slabá

Anualizovaný růst odpovídal mezikhvartálnímu zvýšení o 0,3 %, což rovněž zaostalo za očekávanými 0,5 %. Japonsko tak navázalo na revidovaný anualizovaný růst o 1,9 % v předchozím čtvrtletí a rostlo už třetí kvartál v řadě.

Podrobnější rozklad je ale méně povzbudivý než hlavní číslo:

• Zahraniční poptávka přispěla 0,5 procentního bodu, a pomohla tak udržet celkový růst v kladných hodnotách.
• Firemní kapitálové výdaje klesly mezikvartálně o 1,2 %, což ukazuje na slabší investiční aktivitu podniků.
• Soukromá spotřeba stagnovala, protože vyšší ceny energií a surovin snižovaly kupní sílu domácností.
• Další tlak přinesly výpadky v dodavatelských řetězcích související s konfliktem na Blízkém východě.

Tato skladba růstu je pro další výhled důležitá. Vývoz může krátkodobě zvednout HDP, trvalejší oživení však obvykle vyžaduje také silnější spotřebu a investice. Nejnovější data proto ukazují pokračující expanzi, nikoli ovšem přesvědčivý návrat domácí poptávky.

Proč jen po slabých datech posílil

Jen na zveřejnění slabšího HDP reagoval jen omezeně a zpevnil o 0,2 % na 159,055 jenu za dolar. Hlavním bezprostředním faktorem nebyla důvěra v japonský růst, ale změna očekávání ohledně amerických úrokových sazeb. Trhy ustupovaly od sázky na zvýšení sazeb amerického Federálního rezervního systému (Fed); implikovaná pravděpodobnost jejich ponechání beze změny vzrostla na 66,9 % ze 47,6 % před měsícem.

Očekávání mírnějšího postupu Fedu obvykle oslabuje podporu dolaru a zmenšuje úrokovou výhodu dolarových aktiv. To pomohlo jenu navzdory zklamání z japonských růstových dat.

Pozornost trhu si drží také japonská inflace. Deflátor HDP vzrostl meziročně o 2,6 %, zatímco dražší energie dál komplikují výhled růstu. Přetrvávající cenové tlaky mohou udržovat ve hře další zpřísnění měnové politiky Bank of Japan (BOJ), i když slabá spotřeba a investice hovoří pro opatrnost.

Asijské burzy nabídly smíšený obrázek

Dostupný přehled regionálních závěrečných hodnot neukázal jednotnou reakci na japonská data:

• Nikkei 225: +0,59 % na 68 713,80 bodu
• S&P/ASX 200: −0,80 % na 9 115,20 bodu
• KOSPI: +2,42 % na 6 977,94 bodu
• Hang Seng: −1,10 % na 25 116,85 bodu
• Shanghai Composite: prakticky beze změny, +0,01 % na 3 927,18 bodu

Zprávy z průběhu obchodování 17. srpna popisovaly opatrnou a smíšenou seanci: Nikkei mírně rostl, zatímco širší japonský index Topix klesal. Investoři zároveň sledovali vývoj kolem Hormuzského průlivu.

Je však třeba upozornit na časový nesoulad. Uvedené indexové hodnoty jsou datovány 14. srpna, zatímco zveřejnění japonského HDP a popsaná průběžná reakce trhu proběhly 17. srpna. Čísla je proto vhodné chápat jako dodaný tržní přehled, nikoli jako srovnání závěrečných hodnot všech pěti indexů ze stejné obchodní seance. Dostupné podklady potvrzují smíšenou reakci regionu, neposkytují však přesné závěrečné změny všech indexů k 17. srpnu.

Drahá ropa představuje pro Japonsko další riziko

Cena severomořské ropy Brent se podle dostupných regionálních tržních dat pohybovala kolem 89 dolarů za barel. Vyšší ceny energií jsou pro Japonsko významné: snižují reálnou kupní sílu domácností a současně zvyšují provozní náklady firem. To pomáhá vysvětlit, proč soukromá spotřeba zůstala slabá i přes celkový růst ekonomiky.

Pro měnovou politiku tak vzniká nepříjemná kombinace. Inflace je dost vysoká na to, aby udržovala ve hře další zpřísnění, avšak stejné nákladové tlaky mohou oslabovat domácí poptávku, kterou by tvůrci politiky potřebovali vidět silnější.

Co budou trhy sledovat dál

Výsledek HDP staví investory před dvě související otázky. Ve Spojených státech mohou zápis z jednání Fedu a sympozium v Jackson Hole, které se uskuteční 27.–29. srpna, ukázat, zda je očekávání ponechání sazeb skutečně opodstatněné. V Japonsku budou důležitá další inflační data a komunikace BOJ, které napoví, zda zůstává možné zvýšení sazeb v září.

Hlavní sdělení japonských statistik je proto nuancovanější než samotný růst o 1,1 %. Ekonomika sice dál expanduje, její růst však ve druhém čtvrtletí podpořila především zahraniční poptávka, zatímco spotřeba a investice neposkytly dostatečný domácí impuls. Posílení jenu odráželo hlavně změnu očekávání ohledně americké měnové politiky a přetrvávající pozornost věnovanou japonské inflaci — nikoli přesvědčení, že Japonsko vstoupilo do robustního domácího oživení.