Fed, Bank of Japan, ECB a Bank of England: proč se září 2026 nese v jestřábím tónu

Zářijová zasedání hlavních centrálních bank ukazují na nerovnoměrný, ale celkově jestřábější posun. Evropská centrální banka už kvůli obnovenému růstu inflace poháněnému energiemi sazby zvýšila. Bank of Japan má podle silného konsenzu zvýšit sazby znovu. Bank of England nejspíš sazby ponechá beze změny, nikoli však proto, že by se chystala uvolňovat měnovou politiku. A u amerického Fedu sice trh z velké části očekává zvýšení o čtvrt procentního bodu, ekonomové v průzkumu Reuters se přikláněli spíše k vyčkání.

Společným jmenovatelem není optimismus ohledně hospodářského růstu. Je jím obava, že nabídkový šok — zejména ropa nad 100 dolary za barel — může držet inflaci déle nad cílem a postupně se přelít do mezd, cen služeb a inflačních očekávání.

Přehled zářijových kroků

Centrální banka	Zářijový postoj	Rozhodnutí nebo očekávání	Co bude klíčové
Fed	Rozhodnutí čeká	Trh se přikláněl ke zvýšení o 25 bazických bodů na 3,75–4,00 %, průzkum Reuters však ukázal většinu ekonomů pro beze změny	Zda dá Fed přednost boji s inflací i přes veřejný tlak na nižší sazby
Bank of Japan	Rozhodnutí čeká	Téměř jednoznačný konsenzus pro zvýšení o 25 bazických bodů na 1,25 %	Zda banka naznačí rychlejší normalizaci politiky
ECB	Už zpřísnila	Zvýšila depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 2,50 %	Inflace má zůstávat nad 2% cílem delší dobu
Bank of England	Očekává se beze změny	Bank Rate má zůstat na 3,75 %	Zda přetrvávající inflační rizika podpoří očekávání pozdějšího zvýšení

Fed: zvýšení je v cenách, jisté ale není

Fed vstoupil do zasedání 15.–16. září s cílovým pásmem sazby federálních fondů 3,50–3,75 %. Zápis z červencového jednání FOMC, zveřejněný v srpnu, uváděl, že trh už plně započítával zvýšení o 25 bazických bodů do zářijového zasedání. 1

K 10. září implikovaly futures na sazbu federálních fondů zhruba 70% pravděpodobnost zvýšení o čtvrt procentního bodu, tedy do pásma 3,75–4,00 %. 3 Konsenzus ale nebyl jednoznačný: v zářijovém průzkumu Reuters očekávalo 65 z 93 ekonomů, že Fed ponechá sazby beze změny. 2

Tento rozpor je podstatný. Zvýšení by ukázalo, že Fed považuje inflační hrozbu za natolik vážnou, že zpřísní politiku i navzdory výzvám prezidenta Donalda Trumpa a dalších představitelů administrativy ke snížení sazeb. 11 Naopak setrvání na stávající úrovni by trh mohl číst jako závěr, že vyšší ceny energií dosud nepřerostly v širší a trvalejší inflační problém.

Pro trhy přitom nemusí být nejdůležitější samotné rozhodnutí, ale doprovodná komunikace. Jednorázové zvýšení jako reakce na aktuální inflační data by mělo jiný význam než krok doplněný výhledem dalšího zpřísňování.

Bank of Japan: nejjasnější očekávaný krok

U zasedání Bank of Japan 17.–18. září panuje ze všech dosud nerozhodnutých případů nejsilnější shoda. Průzkum Reuters ukázal, že 97 % ekonomů očekává zvýšení o 25 bazických bodů na 1,25 %. 18

Nejde jen o bezprostřední změnu sazby. Přetrvávající cenové tlaky a slabší jen zvyšují obavu z výraznějšího překročení inflačního cíle. Podle Reuters mohou představitelé banky signalizovat rychlejší tempo dalšího zpřísňování, pokud tato rizika zesílí. 17

Pro investory bude proto důležitější trajektorie po září. Razantnější signál normalizace by mohl podpořit jen a zkomplikovat obchody financované levnými půjčkami v jenech. Opatrný tón by naopak potvrdil, že Bank of Japan chce postupovat pozvolna.

ECB: na energetický šok už reaguje

ECB 10. září zvýšila všechny tři klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazba bude od 16. září činit 2,50 %, sazba pro hlavní refinanční operace 2,65 % a mezní zápůjční sazba 2,90 %. 64

ECB rozhodnutí výslovně spojila s konfliktem na Blízkém východě a následným růstem cen. Inflace má podle ní zůstávat nad 2% cílem ještě „po poměrně dlouhou dobu“. 49 Reuters uvedl, že ECB zvýšila prognózu růstu pro rok 2026 z 0,8 % na 0,9 % a pro rok 2026 nyní čeká inflaci 3,0 % a pro rok 2027 2,5 %. 51

Kombinace vyšší očekávané inflace a mírně lepšího výhledu růstu dala ECB více prostoru upřednostnit cenovou stabilitu. Prezidentka Christine Lagardeová ovšem uvedla, že budoucí dráhu sazeb bankovní rada neprojednávala. Zářijové zvýšení proto nelze považovat za závazek k předem dané sérii dalších kroků. 51

Bank of England: i pauza může být jestřábí

Bank of England má 17. září podle očekávání ponechat Bank Rate na 3,75 %. 21 Odlišila by se tím od ECB a zřejmě i Bank of Japan, neznamenalo by to ale obrat k volnější měnové politice.

Rozhodující bude, jak banka popíše trvalost inflace a energetický šok. Jeden z tržních výhledů před zasedáním počítal se zvýšením o čtvrt procentního bodu v listopadu, pokud inflace zůstane odolná a růst ekonomiky vydrží. Jde však o prognózu, nikoli o závazek Bank of England. 25

Pravděpodobnou zářijovou pauzu je tedy vhodné chápat jako vyčkávací krok při stále restriktivním nastavení, ne jako důkaz, že inflační obavy odezněly.

Proč se sbližují: ropa a dluhopisové výnosy

Drahá energie zvyšuje riziko trvalejší inflace

Ropa Brent 14. září uzavřela na 105,68 dolaru za barel, poté co za předchozí týden zdražila téměř o 9 %. Reuters spojil růst s výpadky dodávek na Blízkém východě, včetně dočasného odstavení saúdskoarabského ropovodu East-West Pipeline po útoku dronem. 37

Centrální banky nedokážou vyšší produkcí ropy tento šok odstranit, takže sazby jeho přímý dopad nevyřeší. Jejich problémem jsou druhotné efekty: dražší paliva a energie mohou zdražit širší okruh zboží a služeb, ovlivnit mzdová vyjednávání a prodloužit očekávání vyšší inflace. ECB tuto obavu ve svém prohlášení výslovně popisuje. 49

Rostoucí výnosy už zpřísňují podmínky financování

Výnosy vládních dluhopisů globálně rostly ještě před zářijovými rozhodnutími. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu se 1. září krátce dostal na 4,798 %, nejvýše od ledna 2025. 33 Reuters zároveň upozornil, že širší výprodej dluhopisů zdražil financování vládám, firmám i domácnostem v hlavních ekonomikách. 34

Tržní sazby totiž přenášejí restriktivní nastavení i mimo oficiální sazby centrálních bank — do hypoték, firemních úvěrů, nákladů vládního dluhu i ocenění akcií. Finanční prostředí tak může být přísnější, i kdyby některá banka na nejbližším zasedání sazby nezvýšila.

Co sledovat do konce roku 2026

Pravděpodobným výsledkem není dokonale synchronizovaný globální cyklus zvyšování sazeb. Rozhodnutí Fedu zůstává sporné, Bank of England má vyčkávat a ECB se nezavázala k další předem určené cestě. Všechny čtyři instituce se však sbližují v jednom principu: nedovolit, aby energetický šok přenastavil střednědobá inflační očekávání.

Pro trhy budou klíčové zejména čtyři faktory:

• Vývoj dodávek ropy: Další výpadky by mohly inflační šok prodloužit.
• Data o inflaci a mzdách: Ukážou, zda se dražší energie promítá do domácích cen.
• Komunikace centrálních bank: Výhled pro další zasedání může mít větší váhu než očekávaný krok o 25 bazických bodů.
• Dluhopisové výnosy a měny: Vyšší výnosy samy zpřísňují podmínky; jestřábější Bank of Japan by mohla mít výrazný dopad na jen.

Riziková aktiva čelí méně příznivému prostředí pro likviditu, pokud výnosy dál porostou a měnová politika zůstane restriktivní. Okamžitá reakce ale bude záviset na tom, co už trh započítal: očekávané zvýšení ECB nebo Bank of Japan může vyvolat menší otřes než překvapivé rozhodnutí Fedu sazby neměnit, agresivnější výhled Fedu či signál Bank of Japan, že normalizace bude podstatně rychlejší.

Dostupné podklady neposkytují dost důkazů, aby bylo možné považovat toky do bitcoinových ETF za hlavní faktor rozhodování těchto centrálních bank. Pro digitální aktiva, stejně jako pro akcie a úvěrové trhy, je přímějším tématem to, zda přísnější globální finanční podmínky omezí chuť investorů podstupovat riziko.