Chytré brýle se rozdělují na dvě cesty: s kamerou, nebo bez ní

Chytré brýle s kamerou se dostaly do bodu, kdy už nejde řešit pouze jejich technické možnosti. Řada Ray-Ban Meta měla podle dostupných údajů v prvním čtvrtletí 2026 tvořit 69,2 % dodávek chytrých brýlí. Současně ale dodávky brýlí bez displeje meziročně vzrostly o 167 % na přibližně 2,25 milionu kusů. ^F

Zájem o nositelnou elektroniku tedy neklesá. Mění se však představa o tom, jaké funkce mohou chytré brýle nabídnout, aniž by lidé v okolí měli pocit, že je někdo bez jejich vědomí sleduje nebo natáčí.

Problémem není jen kamera, ale její nenápadnost

Kritika brýlí Meta nesměřuje pouze proti samotné kameře. Hlubší problém spočívá v tom, že zařízení vypadají jako běžné brýle, přesto umožňují pořizovat fotografie a video z pohledu jejich nositele.

Člověk stojící opodál často nemůže poznat, zda se právě nahrává, zda funguje světelná kontrolka nebo zda ji uživatel nějak upravil. U chytrého telefonu je situace společensky čitelnější: když ho někdo namíří na druhého člověka, je zjevné, co se pravděpodobně děje. U brýlí takový signál chybí.

Obavy zesílily poté, co se na internetu objevila videa influencerů a samozvaných „pickup artistů“, kteří měli bez jasného souhlasu natáčet interakce se ženami a následně je zveřejňovat. Brýle si kvůli tomu vysloužily hanlivou přezdívku „perverzní brýle“. Ta se přitom začala vztahovat i na běžné majitele, kteří je používají legitimně. ^CT

Meta posiluje kontrolku, ale důvěru tím nevyřešila

Hlavní ochrannou funkcí pro lidi v okolí je u brýlí Meta světelná kontrolka, která se rozsvítí při aktivním nahrávání. Poté, co uživatelé našli způsoby, jak ji zakrýt nebo upravit, Meta vydala aktualizaci, která má kameru vypnout při fyzickém poškození či manipulaci s kontrolkou. ^TT

Jde o zvýšení technické překážky, nikoli o úplné řešení. Testování levných nálepek určených k zakrytí LED ukázalo, že některé postupy mohou světlo zneviditelnit, aniž by aktivovaly ochranu proti zásahu. ^T

Ani bez úprav navíc kolemjdoucí obvykle nemůže ověřit, zda je malá kontrolka skutečně viditelná, funkční a spojená s právě probíhajícím záznamem. Mezi technickým splněním pravidel a smysluplným souhlasem tak zůstává mezera. Kontrolka upozorní pouze toho, kdo si jí všimne, rozumí jejímu významu a má možnost na situaci reagovat.

Instagram může omezit šíření, ne samotné pořízení záznamu

Meta zasáhla také prostřednictvím Instagramu. Šéf Instagramu Adam Mosseri uvedl, že platforma odstraní obsah, který zneužívá nebo obtěžuje cizí lidi, včetně videí natočených během takzvaných balicích scén. ^EF

Opatření míří na motivaci obsah zveřejňovat a získávat pozornost. Meta už odstranila účty a příspěvky spojované s tímto trendem. ^F Moderace však přichází až poté, co byl člověk natočen. Nezabrání samotnému pořízení záznamu a podle dalších zpráv se podobné klipy na Instagramu objevovaly i po oznámení nové politiky. ^B

Pravidla platformy tedy mohou omezit dosah a potrestat zneužití, neposkytují ale lidem v okolí kontrolu nad tím, zda byli vůbec zachyceni.

Pořadatelé začínají brýle posuzovat jako kamery

Soukromé akce proto volí přímočařejší řešení. Společnost Monopoly Events zakázala brýle Meta i další nositelná zařízení schopná nahrávat na svých britských akcích Comic-Con poté, co návštěvníci upozornili na obavy z tajného natáčení. ^B Kyberbezpečnostní konference DEF CON samostatně zakázala brýle ve stylu Meta s funkcí nahrávání, a to včetně dioptrických verzí. ^T

Význam těchto zákazů spočívá v tom, že pořadatelé nemusí dokazovat, zda konkrétní návštěvník skutečně nahrává. Za riziko považují už samotnou schopnost zařízení pořizovat záznam. Takové pravidlo se v praxi prosazuje snáz než kontrola toho, zda běžně vypadající brýle právě nahrávají, zda byly upraveny nebo zda je jejich používání přiměřené.

Jiná místa zvolila mírnější přístup. Řetězec Wetherspoons zákaz nezavedl, zákazníkům ale doporučil kamery vypnout a nenatáčet. ^T Výsledkem je mozaika pravidel: někde je zakázán celý typ zařízení, jinde se uplatňují obecná pravidla proti natáčení a spoléhá se na ohleduplnost uživatelů.

Německo testuje hranici mezi brýlemi a skrytým nahrávacím zařízením

Německo se stalo jedním z prvních právních testovacích případů. Organizace HateAid zaměřená na digitální práva podala trestní oznámení na Metu, společnosti spojené s výrobou brýlí a několik prodejců. Tvrdí, že model Ray-Ban Meta Wayfarer může umožňovat skryté nahrávání, protože je obtížně odlišitelný od běžných brýlí. ^RM

Jde o tvrzení obsažené v oznámení, nikoli o pravomocné rozhodnutí soudu nebo závěr regulátora. Meta uvedla, že brýle schválil německý regulátor a že obsahují ochranné prvky včetně nahrávací LED a technologie bránící manipulaci. ^P Samotné přijetí oznámení státním zastupitelstvím nepotvrzuje, že výrobek porušuje německé právo.

Případ ale ukazuje, proč stávající pravidla nestačí. Zákony často rozlišují mezi viditelným nahrávacím zařízením a technikou ukrytou v předmětu každodenní potřeby. Chytré brýle tuto hranici rozmazávají: spojují známý vzhled obrouček s kamerou, mikrofony, síťovým připojením a asistentem založeným na umělé inteligenci.

Brýle bez kamery mění soukromí v konkurenční výhodu

Nejvýraznější reakcí odvětví proto nemusí být další vylepšování kontrolky, ale úplné odstranění kamery.

Společnost Even Realities staví své brýle především na displeji, upozorněních, překladu a navigaci. Model G2 popisuje jako zařízení bez kamery, zaměřené více na produktivitu než na nahrávání lidí v okolí. ^VT Také Halliday G2 kameru vynechává a cílí na pracovní využití, včetně funkcí pro schůzky. ^TW

Podobným směrem se vydává XGIMI se zařízením MemoMind One. Nabízí vlnovodný displej a funkce umělé inteligence bez kamery, což firma prezentuje jako výhodu z hlediska soukromí i designu. ^TT

Brýle bez kamery samozřejmě neřeší všechny otázky. Mikrofony, cloudové zpracování, přepis schůzek a hlasoví asistenti mohou stále zaznamenávat nebo zpracovávat informace o lidech, kteří s tím nepočítali. Odstranění přední kamery však řeší nejviditelnější obavu: možnost pořizovat obrazový záznam osob v zorném poli nositele.

Mění se také samotný příslib produktu. Výrobci mohou brýle prodávat jako soukromý displej, překladač, navigaci nebo pracovního asistenta, nikoli především jako kameru pro tvorbu obsahu. Soukromí se tak stává součástí identity výrobku, ne jen poznámkou v podmínkách používání.

Zájem spotřebitelů navzdory kritice trvá

Kontroverze poptávku nevymazala. Kampaň brýlí TOZO AIVU AI podle dostupných údajů překonala na Kickstarteru hranici 100 000 dolarů a získala více než 260 podporovatelů. ^F Spolu s růstem dodávek brýlí bez displeje to naznačuje, že kritika mění přijatelné funkce a pravidla používání, nikoli že by ukončila zájem o nositelnou výpočetní techniku.

Trh se tak rozděluje do dvou hlavních směrů:

• Brýle s kamerou: Nabízejí hands-free fotografování, video, vizuální umělou inteligenci a záznam z pohledu nositele. Ve veřejném prostoru však obtížněji zajišťují důvěru a souhlas okolí.
• Brýle bez kamery: Lépe se hodí pro displej, překlad, navigaci a produktivitu v prostředích, kde lidé chtějí mít jistotu, že nejsou natáčeni. Zároveň ale přicházejí o vizuální snímání a část funkcí strojového vidění.

Nejde tedy jen o technický kompromis. Jde o společenskou přijatelnost. Výrobek může být užitečný pro svého nositele a současně nepřijatelný pro lidi kolem něj.

Co bude následovat

V nejbližší době lze očekávat kombinaci několika opatření:

1. Odolnější kontrolky nahrávání: Výrobci se budou snažit odhalovat zakryté nebo poškozené výstražné světlo pomocí hardwaru a firmwaru.
2. Přísnější pravidla na akcích: Konference, kluby, divadla a pracoviště mohou zakazovat zařízení schopná nahrávat tam, kde se souhlas obtížně kontroluje.
3. Aktivnější moderaci platforem: Sociální sítě budou odstraňovat obsah založený na obtěžování a skrytém nahrávání, i když půjde stále o nápravu až po pořízení záznamu.
4. Více produktových řad bez kamer: Výrobci displejových brýlí budou absenci kamery využívat jako hlavní konkurenční argument.
5. Další právní spory: Německý případ může inspirovat regulátory a organizace na ochranu soukromí k přezkoumání toho, zda nositelné senzory spadají pod pravidla pro skrytá nahrávací zařízení.

Klíčová otázka už proto nezní, zda lze do chytrých brýlí přidat kameru. Jde o to, zda dokážou výrobci udělat nahrávání skutečně viditelným, souhlas smysluplným a zneužití dostatečně nákladným, aby se lidé v jejich blízkosti cítili bezpečně.

Dostupné údaje zatím ukazují na rozdělený trh: brýle s kamerou zůstávají obchodně silné, ale obavy o soukromí už ovlivňují konstrukci výrobků, pravidla sociálních sítí i místa, kde je lze nosit.