Vlny veder mohou v roce 2026 připravit EU o 180 miliard eur růstu

Léto 2026 ukazuje, že extrémní vedra nejsou jen meteorologickým problémem. Jakmile vysoké teploty doprovodí sucho, zasáhnou několik článků ekonomiky současně: lidé pracují pomaleji a kratší dobu, klesá zemědělská produkce, lodě nemohou využít plnou kapacitu, elektrárnám chybí chladicí voda a státy musí více utrácet za zdravotnictví, hasiče i mimořádnou pomoc.

Banka Triodos odhaduje, že tento souběh dopadů může v roce 2026 snížit hrubý domácí produkt Evropské unie přibližně o 1 %, což odpovídá asi 180 miliardám eur. Částka je téměř stejně vysoká jako očekávaný růst unijní ekonomiky v letošním roce. Jde ovšem o modelový odhad ekonomického dopadu, nikoli o definitivně vyčíslené škody.

Z čeho se ztráta 180 miliard eur skládá?

Největší zásah představuje nižší produktivita práce

Příliš vysoké teploty zkracují dobu, po kterou lze bezpečně pracovat, a snižují výkon během každé odpracované hodiny. Nejvíce se to týká stavebnictví, zemědělství, logistiky a dalších profesí vykonávaných venku. Pokud zaměstnanci potřebují delší přestávky, pracují pomaleji nebo se vyhýbají nejteplejším částem dne, celková produkce ekonomiky klesá, i když poptávka po zboží a službách zůstává stejná.

Podle zveřejněných odhadů může být právě pokles produktivity práce největší jednotlivou složkou očekávaného propadu HDP. K dalším dopadům patří nižší výnosy plodin a produkce mléka, vyšší ceny potravin, omezená výroba elektřiny a dražší přeprava.

Zemědělství, potraviny a zdravotnictví vytvářejí řetězovou reakci

Sucho snižuje výnosy plodin i produkci mléka, což vytváří tlak na růst cen potravin. Lesní požáry, onemocnění spojená s horkem a úmrtí v důsledku vysokých teplot zároveň zvyšují náklady zdravotnictví, záchranných složek a veřejných rozpočtů.

Tyto náklady se mohou navzájem zesilovat. Domácnostem klesají příjmy, zatímco rostou ceny, takže slábne spotřeba. Vlády naopak musí navyšovat výdaje na mimořádná opatření, obnovu infrastruktury a ochranu veřejného zdraví. Ekonomická škoda proto nespočívá jen v produkci, která se nevyrobí během nejteplejších dnů.

Dunaj ukazuje, jak spolu souvisejí voda a elektřina

Vedra obvykle prudce zvyšují spotřebu elektřiny kvůli klimatizaci. Sucho však současně omezuje výrobu z vodních elektráren a provoz tepelných i jaderných elektráren, které potřebují dostatek říční vody k chlazení.

Rekordně nízká hladina Dunaje donutila maďarskou jadernou elektrárnu Paks — jedinou jadernou elektrárnu v zemi — výrazně omezit výkon a čelila hrozbě úplného odstavení, poprvé po několika desetiletích. V Rumunsku musela státní společnost Nuclearelectrica řešit odstavení reaktorů v elektrárně Cernavodă, protože průtok Dunaje už neposkytoval dostatečné podmínky pro bezpečný provoz.

Je důležité rozlišovat názvy: Nuclearelectrica je rumunský státní provozovatel jaderné energetiky, zatímco Cernavodă je samotná elektrárna. Dostupné zdroje potvrzují výpadky související s nízkou hladinou Dunaje u elektráren Paks a Cernavodă. Nepotvrzují však, že by stejným způsobem byla zasažena slovinská elektrárna Krško, která leží na řece Sávě.

Když se základní výroba elektřiny omezí právě ve chvíli, kdy roste poptávka po chlazení, trh je náchylnější k prudkým cenovým výkyvům. Ceny elektřiny v jihovýchodní Evropě v některých patnáctiminutových obchodních intervalech překročily 700 eur za MWh; maximum 717 eur za MWh na slovinské burze BSP SouthPool představovalo krátkodobý cenový vrchol, nikoli trvale platnou velkoobchodní cenu v celém regionu.

Nízký Rýn mění sucho v logistický problém

Rýn je klíčovou dopravní tepnou pro paliva, chemické látky, průmyslové suroviny a zemědělské komodity v Německu. Když hladina klesne, lodě musí plout s menším nákladem. Firmy pak část přepravy přesouvají na silnici a železnici, což je nákladnější.

Výrobci chemikálií, energetické společnosti, ocelárny i obchodníci se zemědělskými produkty varovali před vyššími náklady, dopravními zácpami a rizikem omezení výroby. Na nejhůře postižených úsecích mohou některé lodě přepravovat jen přibližně 20 % obvyklého nákladu.

Společnost BASF rovněž upozornila na riziko nedostatku některých výrobků a na možnost uplatnění takzvané vyšší moci, pokud se přeprava dále zhorší. Odhady, podle nichž by nízká hladina Rýna mohla ubrat německému růstu až 0,3 procentního bodu, je však třeba chápat jako scénáře firem nebo analytiků, nikoli jako potvrzený konečný makroekonomický výsledek. Dostupná data dokazují, že narušení dopravy sílí, nikoli jaký bude jeho konečný dopad na HDP.

Proč roste riziko pro zimní energetiku?

Letní vedra nejen zvyšují aktuální spotřebu elektřiny, ale přicházejí také v době, kdy se Evropa snaží doplnit zásobníky plynu na zimu. Začátkem srpna byly zásobníky v EU naplněny přibližně z 57 %, což bylo podle citovaných historických záznamů nejméně za toto období. Globální nabídku zkapalněného zemního plynu (LNG) navíc zatěžuje konflikt mezi USA a Íránem a omezení dopravy přes Hormuzský průliv.

Generální ředitel společnosti Uniper předpověděl, že ceny plynu mohou zůstat kolem 50–60 eur za MWh, dokud bude Hormuzský průliv uzavřen pro lodní dopravu. Vyšší ceny zdražují doplňování zásob a zmenšují bezpečnostní rezervu Evropy před studenou zimou nebo novým výpadkem dodávek.

Evropská komise v dřívějším hodnocení uvedla, že bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v příští zimě zatím nevidí, pokud se zásobníky do konce léta přiblíží 80 %. Další vývoj hladiny řek, cen plynu a dodávek LNG však tento cíl ztížil. Neznamená to, že EU určitě čeká nedostatek plynu, ale její manévrovací prostor je menší.

Nejde o několik oddělených problémů, ale o jeden kumulovaný šok

Ekonomický dopad léta 2026 je vážnější proto, že se jednotlivá rizika navzájem posilují:

• Vysoké teploty snižují produktivitu a současně zvyšují poptávku po elektřině.
• Sucho omezuje zemědělskou produkci, vodní elektrárny i jaderné a tepelné elektrárny závislé na chladicí vodě.
• Nízká hladina řek zdražuje nákladní dopravu a může způsobit nedostatek surovin pro průmysl.
• Vyšší ceny potravin a energie snižují kupní sílu domácností.
• Lesní požáry, zdravotní komplikace z horka a záchranná opatření vytvářejí další tlak na veřejné rozpočty.

Tyto dopady přicházejí v době, kdy evropské firmy už čelí vysokým cenám energií, obchodním bariérám a silnější konkurenci z Číny. Proto může i dočasné narušení vést k odkladu investic, zpoždění zakázek nebo k požadavkům na státní podporu.

Co může rizika zmírnit?

Jediné opatření nedokáže současně vyřešit problémy s vodou, elektřinou, logistikou i produktivitou. Mezi praktické priority patří:

1. Posílení flexibility elektrické sítě: rozšiřovat bateriová úložiště, řízení poptávky, přeshraniční propojení sítí a obnovitelné zdroje, které pomohou pokrýt špičky způsobené klimatizací.
2. Přizpůsobení energetické infrastruktury suchu: připravit alternativní způsoby chlazení, plány hospodaření s vodou a provozní pravidla reagující na hladinu řek pro jaderné, vodní i tepelné elektrárny.
3. Diverzifikace nákladní dopravy: investovat do přístavů fungujících i při nízké hladině, železniční kapacity, záložních přepravních smluv a strategických zásob klíčových surovin.
4. Ochrana pracovníků a zdravotnictví: zavést pravidla pro práci v horku, budovat ochlazovací centra, přidávat stín ve městech, upravovat budovy a zlepšovat systémy včasného varování.
5. Omezení závislosti na drahém plynu: urychlit úspory energie, elektrifikaci a diverzifikaci dodávek mimo trasu přes Hormuzský průliv, aby zimní zásoby méně závisely na drahém spotovém LNG.

Hlavní poučení je jednoduché: Evropa už nečelí třem odděleným typům rizik — klimatickým, průmyslovým a energetickobezpečnostním. Jediné sucho může současně snížit produktivitu, omezit říční dopravu, zkomplikovat výrobu elektřiny a zdražit přípravu paliva na zimu.