Čínští humanoidní roboti míří do Japonska. O vítězství rozhodne integrace

Čínští výrobci robotů vstupují do Japonska s ambicí nabídnout víc než jen působivé futuristické demonstrace. Zaměřují se na provozy, kterým chybějí lidé, a hledají způsoby, jak své stroje nasadit do již existujících budov, procesů a pracovních týmů.

Příležitost je skutečná, ale cesta k úspěchu nebude jednoduchá. Japonsko patří k nejvýznamnějším robotickým trhům na světě a jeho průmysl stojí na desetiletích zkušeností. Pro čínské firmy proto nebude rozhodujícím produktem samotný humanoid, ale kompletní řešení: robot, integrace, bezpečnostní postupy, servis a přesvědčivý ekonomický přínos.

Čínská výrobní převaha je stále výraznější

Výzkumná společnost Omdia podle agentury Bloomberg odhadla, že se v roce 2025 celosvětově dodalo přibližně 13 000 humanoidních robotů. Naprostou většinu z nich vyrobily čínské firmy. Šanghajský startup AgiBot měl podle tohoto odhadu dodat 5 168 kusů, nejvíce ze všech jednotlivých výrobců v daném žebříčku. 1

Společnost Unitree uvádí u vlastních dodávek ještě vyšší číslo: v roce 2025 podle ní odeslala více než 5 500 „čistých“ humanoidních robotů. Do tohoto údaje nezapočítává kolové ani dvouramenné modely. Nižší odhad Omdie pro Unitree ukazuje, že výsledná čísla se mohou lišit podle definice produktu i způsobu vykazování. 7

Obecný závěr je nicméně stabilnější než jednotlivé pořadí výrobců. Čínské firmy dosáhly takové úrovně produkce a cenové konkurence, že mají praktickou cestu na zahraniční trhy. Vysoký počet dodávek ale automaticky neznamená masové nasazení ve firmách. Mnoho prvních kusů slouží k výzkumu, výuce, demonstracím a vývoji, nikoli k rozsáhlému komerčnímu provozu. 7

Proč je Japonsko pro výrobce atraktivní

Demografický vývoj vytváří v Japonsku poptávku po automatizaci tam, kde je obtížné zaměstnance najít a dlouhodobě udržet. Potenciální využití sahá od skladů a logistiky přes restaurace, maloobchod, péči o seniory a domácí asistenci až po továrny a letiště. 46

Humanoidní nebo obecněji univerzální robot může mít výhodu v tom, že je navržen pro prostředí vytvořené pro lidi. Stroj, který projde existujícími dveřmi, chodbami a pracovními zónami, může být pro starší budovu praktičtější než automatizace vyžadující kompletní přestavbu provozu.

Viditelným příkladem jsou letiště. Japan Airlines zahájily na tokijském letišti Haneda zkoušky ve spolupráci s GMO AI & Robotics. Roboti mají plnit úkoly, jako je nakládání zavazadel a úklid kabin. Podle oznámení jde o dvouletý pilotní program zahájený v květnu 2026, nikoli o důkaz okamžitého trvalého nasazení. 50

Právě v tom spočívá podstata japonské příležitosti. Nedostatek pracovní síly je důvodem k testování robotů, ale každý konkrétní scénář musí ještě prokázat, že stroj dokáže v reálném provozu pracovat bezpečně, stabilně a s přijatelnými náklady.

Japonsko není robotickou prázdnotou

Čínští výrobci humanoidů nevstupují na trh bez konkurence. Mezinárodní federace robotiky uvádí, že v Japonsku bylo v roce 2024 instalováno 44 500 průmyslových robotů a celkový počet provozovaných kusů dosáhl 450 500. Japonsko se tak podle počtu instalací stalo druhým největším trhem průmyslových robotů na světě. 20

Firmy jako Fanuc, Yaskawa, Kawasaki a Nachi mají dlouhodobé vztahy s výrobci, systémovými integrátory i servisními společnostmi. Země má také rozsáhlou domácí výrobní základnu pro průmyslovou robotiku a související zařízení. 17

Tato instalovaná základna zásadně mění podmínky soutěže. Čínský humanoid může zaujmout flexibilitou, relativně nízkou cenou nebo schopností pohybovat se v prostředí určeném pro člověka. Přesto se musí začlenit do nákupních, bezpečnostních a údržbových systémů, které se v japonském průmyslu formovaly po desetiletí.

Ve skutečnosti tedy nepůjde vždy o jednoduchý souboj „čínští roboti versus japonští roboti“. Nová univerzální automatizace bude často soupeřit s osvědčenými robotickými rameny, dopravníky, specializovanými stroji i dosavadními manuálními postupy.

Vstupní branou jsou místní partneři

Nejzřetelnější cestou na japonský trh je spolupráce s firmami, které znají místní prostředí a dokážou převzít odpovědnost i po prodeji.

V červnu 2026 se GMO AI & Robotics stala autorizovaným japonským distributorem společnosti Unitree Robotics. Dohoda zahrnuje prodej, podporu při implementaci a zabezpečenou komunikaci. 44 Související zprávy uvádějí také vývoj softwaru, údržbu a provozní podporu. GMO navíc nabízí pronájem robotů pro ověřovací zkoušky, takže si zákazník může technologii nejprve vyzkoušet bez okamžitého nákupu. 47

Jde o posun od pouhého dovozu hardwaru k dodávce celého provozního řešení. Místní partner může zajistit například:

• zákaznickou podporu a školení v japonštině,
• prohlídku pracoviště a instalaci,
• úpravu pracovních postupů a softwaru,
• splnění požadavků na síť a kybernetickou bezpečnost,
• náhradní díly, opravy a preventivní údržbu,
• pilotní provoz před konečným nákupem,
• jasnou odpovědnost v případě poruchy nebo nutnosti úprav.

Stejný model se objevuje i mimo segment humanoidů. Společnost Galbot představila roboty G1 a S1 pro maloobchod a logistiku a uvádí, že její stroje byly nasazeny ve více než 100 čínských obchodech. Výrobce robotů DOBOT spolupracuje s japonskou firmou Asuka z automobilového průmyslu, která v Japonsku zajišťuje prodej a údržbu. 48

Společnost KEENON mezitím rozšiřuje podporu servisních robotů v Japonsku. Podle deníku People's Daily má v zemi více než 200 servisních míst a stanovuje lhůty pro řešení běžných poruch. 54 Tyto příklady naznačují, že distribuce a poprodejní servis nejsou doplňkovými službami. Jsou součástí samotného produktu.

Zákazník nekupuje humanoidní tvar, ale výsledek

Robot ve skladu se musí napojit na systém řízení skladu, výtahy, dveře, vozíky a bezpečnostní pravidla. V restauraci musí fungovat v úzkých chodbách, zapadnout do pracovních návyků personálu a nerušit hosty. V továrně se musí pohybovat kolem výrobních buněk, kontrolních standardů a již existující automatizace.

Rozhodujícím obchodním testem je proto integrace. Zákazníci budou chtít znát odpověď především na pět otázek:

1. Jaký úkol se automatizuje? Přemisťování zavazadel, rozvoz jídla, manipulace s materiálem a práce s díly mají odlišné požadavky.
2. Jak spolehlivě robot pracuje? Jednorázová ukázka není totéž jako stabilní provoz během celých směn.
3. Kdo se o něj postará? Vzdálený výrobce nemusí stačit firmě, která si nemůže dovolit dlouhý výpadek.
4. Jak se robot propojí se stávajícími systémy? Musí zapadnout do fyzického i digitálního prostředí zákazníka.
5. Jaká bude návratnost? Úspora práce, vyšší průchodnost, bezpečnost nebo rozšíření kapacity služeb musí být měřitelné.

Nižší cena hardwaru proto sama o sobě vítěze neurčí. Levnější robot se může prodražit, pokud vyžaduje rozsáhlé úpravy pracoviště, specializované techniky nebo dlouhé čekání na náhradní díly.

Zájem může být rychlý, adopce nikoli

Nákup robotiky ve velkých firmách obvykle zahrnuje pilotní projekt, úpravu pracoviště, ověření bezpečnosti, interní schvalování a důkazy o návratnosti investice. V Japonsku může být prodejní proces navíc strukturovanější a delší kvůli roli velkých distributorů, obchodních společností a systémových integrátorů. 43

Oznámení o distribuční smlouvě, účast na výstavě nebo pilotní projekt na jednom místě proto nelze vydávat za masové nasazení. Dokazují, že existuje cesta na trh, nikoli že je technologie připravena pro široké rozšíření.

Čínští dodavatelé budou potřebovat místní technické kapacity, trpělivé financování a dlouhodobé závazky zákazníků. Pravděpodobně budou muset nabízet také pronájmy nebo zkušební provoz, aby si firmy mohly ověřit výkon bez okamžitého závazku k velké kapitálové investici. Model pronájmu pro ověřovací projekty, který podle zpráv nabízí GMO, je jedním z příkladů, jak lze tuto překážku snížit. 47

Robotický trh roste, odhady však nejsou přímo srovnatelné

Prognózy ukazují na rostoucí poptávku, zejména v oblasti servisních a umělou inteligencí řízených robotů. Jednotlivé odhady se však výrazně liší, protože každá výzkumná společnost definuje trh jinak.

Podle jednoho odhadu společnosti MarketsandMarkets měl japonský trh servisní robotiky v roce 2024 hodnotu 3,63 miliardy dolarů a do roku 2029 má dosáhnout 8,50 miliardy dolarů. To odpovídá průměrnému ročnímu růstu o 18,5 procenta. 34 Jiný odhad oceňuje japonský trh inteligentní robotiky v roce 2025 na 1,40 miliardy dolarů a pro rok 2030 předpovídá 5,42 miliardy dolarů, tedy průměrný roční růst o 31,0 procenta. 33

Tato čísla nelze sčítat ani je považovat za přesnou prognózu trhu humanoidů. Pokrývají odlišné kategorie. Důležitější je dvojí příležitost: Japonsko má rozsáhlou a vyspělou základnu průmyslových robotů a zároveň se v něm rozvíjí trh servisních robotů a flexibilnější automatizace.

Lekce pro čínské výrobce

Výhoda Číny je stále zřetelnější v objemu výroby humanoidů, šíři nabídky a poměru ceny a výkonu. Výhodou Japonska zůstává rozsáhlá průmyslová základna, vztahy se zákazníky, technické standardy a servisní infrastruktura.

Japonsko je proto pro čínské firmy atraktivní, ale náročný trh. Nedostatek pracovní síly jim může otevřít dveře, úspěch však pravděpodobně získají především tehdy, když se pevně zapojí do japonských distribučních a integračních sítí.

Vítězi nebudou nutně výrobci, kteří odešlou nejvíce robotů. Uspějí ti, kteří je dokážou dlouhodobě udržet v provozu, propojit s reálnými pracovními postupy a doložit návratnost, kterou může zákazník obhájit před vlastním vedením.