Di Space fungují jako centra popularizace vědy a zážitkové prezentace značky, takže nepůjde o klasický autosalon ani technologický veletrh. Právě zde chce BYD veřejnosti ukázat fyzický prototyp. Náznak přišel už 25. července, kdy účet Di Space v aplikaci WeChat zveřejnil plakát s humanoidní postavou a vzkazem: „Brzy přijde nový přítel“ .
Podle některých zpráv robot interně dostal jméno Xiaodi, tedy „malý Di“. Pozorovatelé očekávají funkční prototyp, nikoli pouze koncepční video . BYD zároveň odmítl nepodložené informace, podle nichž už měl nasadit 150 vlastních robotů nebo letos vyrobit 20 000 kusů .
Nejzajímavější na plánu BYD není samotné představení robota, ale jeho zamýšlené využití. Výkonná viceprezidentka společnosti Stella Li, známá také jako Li Ke, v rozhovoru pro Business Insider uvedla, že jejím cílem je mít dva až tři roboty v každé prodejně BYD . Podle jejího odhadu by se tato technologie mohla prakticky uplatnit během jednoho až dvou let .
Roboti by měli zvládat především opakovatelné úkoly:
Li označila humanoidní roboty pro domácnosti a služby za potenciálně významný budoucí obor podnikání BYD . Zároveň zdůraznila, že roboti nemají nahradit prodejce. Osobní kontakt a emoční vztah se zákazníkem podle ní zůstávají nenahraditelné; cílem je spolupráce robotů s lidským personálem a zlepšení kvality obsluhy .
BYD založil specializovanou laboratoř pro humanoidní robotiku na konci roku 2024 . Firma postupuje dvěma směry: vyvíjí vlastního robota a současně investuje do externích robotických společností a testuje jejich stroje, například od firem Unitree a UBTech .
První testovací prostředí představují vlastní závody na výrobu elektromobilů a baterií . Ty mohou firmě poskytnout reálná data z provozu a pomoci snížit náklady před případným širším komerčním nasazením. Přestože se roboti zkoušejí také ve výrobě, prvotní komerční strategie BYD míří hlavně na prodejny a další pozice v kontaktu se zákazníky.
BYD by navíc mohl těžit ze své rozsáhlé dodavatelské sítě a výrobní kapacity. Tyto výhody by se mohly projevit při výrobě robotů ve větším měřítku, pokud se technologie dostane z fáze prototypů do skutečné sériové produkce.
BYD přitom s humanoidními stroji neexperimentuje od nuly. Je významným partnerem společnosti UBTech, jejíž průmyslová řada Walker S se testuje v automobilových továrnách.
Model Walker S1 absolvoval v závodě BYD praktický výcvik pro přepravní úkoly. Spolupracoval přitom s autonomními logistickými vozidly, bezpilotními vysokozdvižnými vozíky, mobilními průmyslovými roboty a systémy řízení výroby . Záběry a zprávy zmiňují také provoz v závodě BYD v Čchang-ša v provincii Chu-nan .
Novější jednotky Walker S2 mají podle dostupných zpráv působit na výrobních linkách společností BYD, Geely, FAW-Volkswagen, Dongfeng, Audi FAW, BAIC, Foxconn a SF Express . Jejich úkolem není pouze předvádění na pódiu, ale skutečná manipulace s materiálem a přepravní práce .
UBTech uvedla, že její roboti byli v továrnách BYD testováni po dobu 20 měsíců v reálných podmínkách a prošli třemi fázemi hodnocení . Firma podle dostupných údajů dodala více než 1 000 jednotek, získala zakázky v hodnotě přes 800 milionů jüanů a zaměřuje se na výrobu až 5 000 průmyslových humanoidů ročně .
Tesla staví svou strategii kolem robota Optimus. Firma plánuje ukončit výrobu Modelu S a Modelu X ve Fremontu a část kapacity přeměnit na výrobu robotů . U modelu Optimus Gen 3 se počítá s nízkoobjemovou výrobou v polovině až druhé části roku 2026 a s dodávkami podnikovým zákazníkům ve druhém pololetí 2026 .
Současně však Elon Musk v lednu 2026 přiznal, že roboti Optimus ve fabrikách Tesly zatím nevykonávají užitečnou práci v materiálním měřítku. Slouží především k učení a sběru dat . Tesla také buduje specializované zařízení pro výrobu Optimusu v texaské Gigafactory, kde se první výrobní linky očekávají v roce 2027 .
Na rozdíl od BYD Tesla zatím nepředstavila konkrétní plán, podle něhož by její humanoidi měli obsluhovat zákazníky v prodejnách.
Čínský konkurent XPeng se svým robotem IRON podle dostupných zpráv zahájil malosériovou zkušební výrobu v závodě v Kantonu. Linka pro sériovou výrobu je ve fázi finální integrace a uvádění do provozu .
XPeng patří spolu s BYD k nejpokročilejším čínským výrobcům elektromobilů, pokud jde o komercializaci humanoidní robotiky. Jeho první využití má podobně jako u průmyslových testů BYD směřovat na výrobní haly, nikoli primárně do prodejen .
Hyundai vlastní společnost Boston Dynamics, která vyvíjí mimo jiné humanoidního robota Atlas. Novější plně elektrická verze je připravována pro výrobní a logistické úkoly.
Boston Dynamics předvedla Atlas při autonomním třídění a manipulaci s díly v automobilových výrobních provozech Hyundai. Přístup korejské skupiny proto klade důraz na pohyb, přesnou manipulaci a průmyslovou odolnost, zatímco BYD chce humanoidy využívat také v přímém kontaktu se zákazníky.
Do závodu se zapojují i další automobilky. Chery má humanoidního robota Aimoga, zatímco vlastní robotické programy rozvíjejí také SAIC-GM a Li Auto. Li Auto podle dostupných zpráv zvolila strategii kombinující vlastní vývoj s využitím externích technologií .
BYD se od konkurentů odlišuje především konkrétním plánem pro zákaznické prostředí. Nechce čekat jen na průmyslové využití, ale počítá s roboty, kteří budou vítat návštěvníky, vysvětlovat vozy a předvádět jejich funkce. Pokud se podaří naplnit plán nasazení během jednoho až dvou let, půjde o jeden z nejviditelnějších pokusů přenést humanoidní roboty z továren přímo do běžného prodejního kontaktu.
Tesla má výrazné výrobní ambice a silnou mediální pozornost, XPeng se blíží sériové výrobě a Hyundai může těžit z technologií Boston Dynamics. BYD však kombinuje vlastní vývoj, testování robotů třetích stran a jasně definovaný zákaznický scénář. Závod automobilových firem o humanoidní roboty tak už není pouze otázkou prototypů, ale také toho, kdo najde první skutečně užitečné a ekonomicky udržitelné nasazení.