Lidé se dožívají téměř stejně vysokého věku jako před pandemií, zdraví však za délkou života pokulhává

Globální naděje dožití se do roku 2023 téměř vrátila na úroveň před pandemií covidu-19. Naděje dožití ve zdraví se však zotavovala pomaleji. Odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) zároveň ukazují rostoucí podíl úmrtí a zdravotní zátěže spojené s nepřenosnými nemocemi i výraznou zátěž související s duševním zdravím. 1014

Délka života se zotavila rychleji než zdraví

Globální naděje dožití dosáhla v roce 2023 73,3 roku, tedy jen o 0,1 roku méně než v roce 2019, kdy činila 73,4 roku. Naděje dožití ve zdraví — odhad počtu let, které člověk prožije v dobrém zdraví — byla 62,8 roku. Oproti roku 2019 jí stále chybělo 0,4 roku. 14

Jde o dvě odlišné ukazatele: naděje dožití vyjadřuje, jak dlouhý život lze očekávat, zatímco naděje dožití ve zdraví odhaduje, kolik z těchto let člověk prožije v dobrém zdraví. Téměř úplný návrat prvního čísla proto neznamená, že se stejně zotavila i celková zdravotní kondice populace. 1417

Nepřenosná onemocnění tvoří stále větší část zátěže

Nepřenosná onemocnění, mezi něž patří například chronická onemocnění srdce či diabetes, představovala v roce 2023 74 % všech úmrtí na světě. V roce 2000 to bylo 58 %. Osm z deseti nejčastějších příčin úmrtí v roce 2023 spadalo do této skupiny. Na prvním místě byla ischemická choroba srdeční; mezi deset hlavních příčin patřily také Alzheimerova nemoc a další demence a diabetes. 1018

Zátěž se projevuje nejen úmrtími, ale i ztrátou zdravých let. Podle odhadů WHO se mezi lety 2000 a 2023 více než zdvojnásobil počet zdravých let ztracených v souvislosti s diabetem i s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi. 12

Ústup některých infekčních nemocí neznamená, že služby už nejsou potřeba

Počet let zdraví ztracených v důsledku přenosných nemocí, například průjmových onemocnění a HIV/AIDS, klesl mezi lety 2000 a 2023 o více než polovinu. WHO při tomto srovnání používá ukazatel DALY, který zahrnuje jak roky ztracené předčasným úmrtím, tak roky prožité se zdravotním postižením. Nejde tedy pouze o počet úmrtí. 12

V zemích s nízkými příjmy tvořily přenosné nemoci v roce 2023 méně než polovinu všech úmrtí. Jde o změnu ve skladbě příčin úmrtí, nikoli o důkaz, že konkrétní zdravotní služby přestaly být účinné nebo potřebné. 910

Deprese a úzkosti znamenají miliony ztracených zdravých let

Mezi lety 2019 a 2023 vzrostla globální míra ztracených zdravých let po zohlednění věkové struktury populace přibližně o 20 % u depresivních poruch a téměř o 45 % u úzkostných poruch. Dohromady měly deprese a úzkosti v roce 2023 na svědomí odhadem 110 milionů ztracených zdravých let. 6

WHO upozorňuje také na poruchy spojené s užíváním drog. Vývoj se mezi regiony lišil: v oblasti Ameriky byly v letech 2000 až 2023 zaznamenány největší nárůsty rizika úmrtí a ztráty zdravých let, zatímco v oblasti západního Pacifiku došlo k výraznému poklesu. Dostupné údaje zde neumožňují podobné regionální srovnání pro depresi a úzkost. 827

Co z údajů vyplývá pro zdravotní politiku

Téměř obnovená naděje dožití je pozitivní zpráva, neznamená však, že se plně obnovil počet let prožitých ve zdraví nebo že jsou potřeby všude stejné. Odhady WHO umožňují srovnávat vývoj úmrtnosti a nemocnosti mezi zeměmi a regiony a mohou pomoci určit, kam zaměřit zdravotní politiku a zdroje. 214

Při hodnocení pokroku je proto užitečné sledovat vedle délky života také naději dožití ve zdraví a údaje o úmrtích i zdravotní zátěži podle příčin. Rostoucí podíl nepřenosných nemocí podporuje důraz na prevenci a péči o srdeční onemocnění, diabetes a demenci. Zjištění o duševním zdraví zase ukazují na význam dostupné péče při depresích, úzkostech a poruchách spojených s užíváním návykových látek. Tam, kde jsou přenosné nemoci stále významnou příčinou zdravotních potíží či úmrtí, by tyto priority měly potřebné infekční programy doplňovat, nikoli nahrazovat. 21012