Současná hrozba: Co už Čína dokáže

Zpráva uvádí, že čínská armáda již nyní disponuje schopností zasáhnout Austrálii několika způsoby :

• Balistické rakety odpalované z lodí a ponorek: Zpráva označuje schopnost Číny odpálit rakety z námořních platforem za „hlavní hrozbu“ pro Austrálii .

• Raketa středního doletu DF-26: Tato již operační raketa může zasáhnout severní Austrálii, pokud je odpálena z čínských umělých ostrovů v Jihočínském moři .

• Ohrožení obchodu a infrastruktury: Kromě přímých úderů může Čína již nyní blokovat australské obchodní cesty v úžinách Indonéského souostroví, přerušit podmořské kabely a provádět sofistikované kybernetické operace proti australské kritické infrastruktuře .

Nastupující schopnosti v příštím desetiletí

Zpráva varuje, že hrozba bude „v příštím desetiletí růst“, jak budou do služby zařazovány nové systémy . Mezi konkrétní schopnosti, které tuto eskalaci pohánějí, patří:

Balistická raketa středního doletu DF-27

Podle hodnocení americké armády má DF-27 dolet 5 000 až 8 000 km, což jí umožňuje zasáhnout Austrálii přímo z Číny. Zpráva varuje, že hrozba poroste s tím, jak bude DF-27 „v příštím desetiletí přibývat v operačních počtech“ .

Mezikontinentální balistická raketa (ICBM) s konvenční hlavicí

Zpráva zmiňuje spekulace Pentagonu, že Peking vyvinul novou ICBM vyzbrojenou nejadernou hlavicí. Tato schopnost spolu s DF-27 zvýší přímou hrozbu úderu, jakmile vstoupí do služby .

Dálkové bombardéry a drony

Zpráva varuje, že hrozba by se „dramaticky zvýšila“, pokud by Čína nasadila dálkový bombardér s posádkou nebo bezposádkový dron, nebo pokud by rozmístila bombardéry či rakety na tichomořských ostrovech v blízkosti Austrálie .

Hypersonické zbraně

Lowy Institute poznamenává, že Čína hromadí zbraně dlouhého doletu a hypersonické zbraně jako součást rostoucí úderné kapacity .

Širší souvislosti

Zatímco se zpráva soustředí na vojenské schopnosti Číny, výslovně se zdržuje spekulací o pravděpodobnosti konfliktu nebo o tom, zda by se Peking mohl uchýlit k vojenské akci proti Austrálii . Čína zprávu veřejně odmítla, přičemž státní média ji označila za „vážný strategický omyl“ .

Hodnocení podtrhuje rychle se měnící strategickou krajinu v Indo-Pacifiku, kde geografická vzdálenost již nezaručuje bezpečnost před přímými vojenskými hrozbami.

Současná hrozba: Co už Čína dokáže

Zpráva uvádí, že čínská armáda již nyní disponuje schopností zasáhnout Austrálii několika způsoby :

• Balistické rakety odpalované z lodí a ponorek: Zpráva označuje schopnost Číny odpálit rakety z námořních platforem za „hlavní hrozbu“ pro Austrálii .

• Raketa středního doletu DF-26: Tato již operační raketa může zasáhnout severní Austrálii, pokud je odpálena z čínských umělých ostrovů v Jihočínském moři .

• Ohrožení obchodu a infrastruktury: Kromě přímých úderů může Čína již nyní blokovat australské obchodní cesty v úžinách Indonéského souostroví, přerušit podmořské kabely a provádět sofistikované kybernetické operace proti australské kritické infrastruktuře .

Nastupující schopnosti v příštím desetiletí

Zpráva varuje, že hrozba bude „v příštím desetiletí růst“, jak budou do služby zařazovány nové systémy . Mezi konkrétní schopnosti, které tuto eskalaci pohánějí, patří:

Balistická raketa středního doletu DF-27

Podle hodnocení americké armády má DF-27 dolet 5 000 až 8 000 km, což jí umožňuje zasáhnout Austrálii přímo z Číny. Zpráva varuje, že hrozba poroste s tím, jak bude DF-27 „v příštím desetiletí přibývat v operačních počtech“ .

Mezikontinentální balistická raketa (ICBM) s konvenční hlavicí

Zpráva zmiňuje spekulace Pentagonu, že Peking vyvinul novou ICBM vyzbrojenou nejadernou hlavicí. Tato schopnost spolu s DF-27 zvýší přímou hrozbu úderu, jakmile vstoupí do služby .

Dálkové bombardéry a drony

Zpráva varuje, že hrozba by se „dramaticky zvýšila“, pokud by Čína nasadila dálkový bombardér s posádkou nebo bezposádkový dron, nebo pokud by rozmístila bombardéry či rakety na tichomořských ostrovech v blízkosti Austrálie .

Hypersonické zbraně

Lowy Institute poznamenává, že Čína hromadí zbraně dlouhého doletu a hypersonické zbraně jako součást rostoucí úderné kapacity .

Širší souvislosti

Zatímco se zpráva soustředí na vojenské schopnosti Číny, výslovně se zdržuje spekulací o pravděpodobnosti konfliktu nebo o tom, zda by se Peking mohl uchýlit k vojenské akci proti Austrálii . Čína zprávu veřejně odmítla, přičemž státní média ji označila za „vážný strategický omyl“ .

Hodnocení podtrhuje rychle se měnící strategickou krajinu v Indo-Pacifiku, kde geografická vzdálenost již nezaručuje bezpečnost před přímými vojenskými hrozbami.