Analýza vycházela z více než 26 000 patentových rodin. Nehodnotila pouze počet patentů, ale také jejich kvalitu a strategickou hodnotu prostřednictvím váženého patentového indexu .
LexisNexis posuzoval soukromě vlastněné společnosti, které veřejně představily alespoň jednoho kráčejícího dvounohého humanoidního robota. Hodnocení se zaměřilo na tři klíčové oblasti: systémy interakce, morfologii neboli fyzickou konstrukci robota a systémy řízení a plánování .
| Pořadí | Společnost | Sídlo |
|---|---|---|
| 1. | Fourier | Šanghaj, Čína |
| 2. | AgiBot | Šanghaj, Čína |
| 3. | LimX Dynamics | Šen-čen, Čína |
| 4. | Pudu Robotics | Šen-čen, Čína |
| 5. | Unitree Robotics | Chang-čou, Čína |
| 6. | Figure AI | San Jose, Kalifornie, USA |
| 7. | Agile Robots | Mnichov, Německo |
| 8. | Apptronik | Austin, Texas, USA |
| 9. | Leju Robot | Šen-čen, Čína |
| 10. | americký startup | USA |
Zdroj: LexisNexis Intellectual Property Solutions, 29. července 2026
Do první desítky se tak dostaly čínské startupy Fourier, AgiBot, LimX Dynamics, Pudu Robotics, Unitree Robotics a Leju Robot. Spojené státy zastupují Figure AI, Apptronik a další americký startup, zatímco Německo má v žebříčku jediného zástupce, společnost Agile Robots .
Žebříček se týká výhradně soukromých startupů. Nezahrnuje velké veřejně obchodované společnosti, například Teslu a její program humanoidního robota Optimus .
LexisNexis popsal vývoj jako „zřetelný posun směrem k Číně“ . Počet čínských patentových přihlášek v klíčových technologiích humanoidních robotů se během posledního desetiletí výrazně zvýšil .
Nejvýraznější náskok má Čína v oblasti morfologie, tedy konstrukce a fyzických vlastností robotů. Na tuto oblast připadá 73 % celkového světového počtu souvisejících patentů . Výrazný růst se týká také autonomních rozhodovacích systémů, které určují, zda robot dokáže fungovat v nepředvídatelném komerčním prostředí, a nejen předvést chůzi na veletrhu .
Patentová převaha Číny ovšem automaticky neznamená, že všechny její patenty jsou technologicky lepší. Některé analýzy uvádějí, že americké vynálezy si stále vedou lépe v kvalitativních ukazatelích .
Celkový obraz je proto složitější: Čína má výrazný náskok v počtu patentů, zatímco Spojené státy si zachovávají silné pozice u některých kvalitativně významnějších inovací, zejména v základních řídicích a uměle inteligentních systémech . Přesto čínské startupy dominují i žebříčku, který kvalitu patentových portfolií zohledňuje .
Zveřejnění analýzy přichází v době, kdy americká Federální komise pro komunikace, známá pod zkratkou FCC, směřuje k zákazu nových dovozů robotů vyrobených v Číně. Washington tento krok odůvodňuje obavami o národní bezpečnost . Spojené státy zároveň zvažují i širší omezení dovozu robotů z Číny .
Vzniká tak výrazný rozpor: USA se snaží omezit závislost na čínském robotickém hardwaru právě ve chvíli, kdy čínské firmy posilují své pozice v patentovém základu celého odvětví .
Patentová aktivita se navíc může promítnout i do skutečného trhu. Podle zdroje, který cituje údaje z oboru, představovaly čínské společnosti v předchozím roce 90 % celosvětových dodávek humanoidních robotů. Americkým konkurentům, včetně Tesly a Figure AI, se naopak zatím nedařilo rozšířit sériovou výrobu ve stejném měřítku .